Staré jizvy se probouzejí

Mizuko Taichi

Na tyhle slova se Tai poslední hodinu připravoval jak jen to šlo.
Dokonce si i v hlavě přemítal různé scénáře toho, jak by to mohlo probíhat. Moc dobře ale věděl, že se stane něco co mu jeho idylku skazí.
Obhlédnul si terén ve kterém se nacházeli. Hned ho napadlo několik různých verzí toho, co by teď mohli dělat. Dost z nich asi bylo pěkně stupidních. Bylo pro něj strašně těžké vymyslel něco smysluplného.
Falešné skupiny vyslali dostran, aby věděli jestli je tu nepřítel s nimi. Kdyź je ale nepřítel zničil, viděl že jsou to klony ergo sám nepřítel ví, že Konoha-tým ví. Bylo to zmatené a nesmyslné a chaotické, svým způsobem to anulovalo jakýkoliv element překvapení a...
Kdyby to šlo tak se z Taiových uší začně kouřit. Asi to trochu přetaktizoval. Nakonec se svěřil pouze s jedinou smysluplnou myšlenkou, která ho napadla.
"Už se asi stihli přeskupit. A teď budou lovit nás," řekl tak nejistě-tiše. Pak jen přihodil svůj návrh na postup.
"Jestli se na nás chystají zaútočil, šel bych na volnou plochu. Sice nechráněná, ale vhodnější pro boj. A tomu se asi nevyhneme."

Kageyama Rin

Pokud někdy vážně byla ideální chvíle na panikaření, bylo to právě teď. Musel to ale vydržet. Pokud se zase skácí na kolena, zklame Taie i Saru-senseie. Složil pečeť - "Kage bunshin!" Vytvořil těsně před sebou jeden klon, sám se otočil zády proti směru, ve kterém letěli, podíval se na senseie a složil další pečeť. "Henge!" Proměnil se na veverku a zastavil se na větvi jednoho stromu. Klon pokračoval se skupinou. Tohle byla Rinova taktika, kterou použil v boji proti Hitoshimu. Chtěl, aby si nepřítel myslel, že je se skupinou, aby jim mohli přijít na pomoc ze zálohy. Bylo zvláštní být veverkou. Měl chuť na ořech.

Sarutobi Saru

Saru přikývl na Taichiho plán a se zvednutým palcem odsouhlasil i plán Rina. Veverku by snad mohli přehlédnout. Pokud neměli ve skupině nějakého senzibila. "Trojice" zatím pokračovala na otevřené prostranství. Saru se tvářil klidně a jen sem tam otočil hlavu, aby obhlédl terén. "Dva ninjové napravo, v těch křovích," pronesl ke svým společníkům a kývl směrem k velkému uskupení keřů asi sto metrů na okraji louky, po které jste šly. "Půjdeme je pozdravit?" usmál se na Taichiho.

Rin -> Mohl sis všimnout, že pár metrů od tebe proběhli dva ninjové. Takže to vypadalo, že ten chlápek měl opravdu posily. Vydáš se za nimi hned?

Kageyama Rin

Ještě chvíli počkal. Nechal si od nich nějaký ten odstup. Pro jistotu. Kdyby náhodou probíhal ještě někdo další. Nemohl se ale zdržovat moc dlouho. Takže pokud nikdo další neprobíhal, ani se nedělo nic jiného, prostě vyrazil za nimi tak nenápadně, jak to jen dokázal.

Mizuko Taichi

"Jasně," odpovědél mu tiše a díval se jiným směrem než který mu Saru ukázal.
"Ale nejspíš nás viděli ne?" zeptal se trochu nejistě.
Přeci jenom stáli na mýtině a ti cizáci byli schováni v keři. Zase by ale nemuseli čekat, že o nich už ví.
To se snažil Tai potvrdit i tím, že se díval skoro opaćným směrem od nich.

Sarutobi Saru

"Nepochybně, tudíž se asi nemusíme moc držet zpět. Vyplašíme je trochu?" nadhodil Saru Taichimu, který měl více než dostatečné schopnosti k tomu, aby donutil nepřítele ztratit půdu pod nohami. Jen bylo blbý, že jste zatím nevěděli o těch dalších dvou v zádech.

Rin -> Nikdo další už nešel. Jen sis všiml, že ti dva z předtím zpomalili a lehli si na zem. Zřejmě sledovali tvoje kolegy a tvůj klon.

Kageyama Rin

Lehli si na zem. Víc zranitelní už nebudou. Rin nemohl nechat další dva zabijáky, aby se vplížili do zad jeho spojencům. Skočil na jednu větev, která byla pár metrů nad nimi a chvíli na ně jen koukal.
Měl teď dost velkou příležitost k tomu, aby se otočil a nenápadně se vrátil do Konohy. Pravděpodobně by se mu to podařilo bez úhony. Po zničení jeho klonu by věděli, že tam ve skutečnosti nebyl a nejspíš by ho hledali, ale dokázal by si vytvořit dostatečně velký náskok k tomu, aby jim utekl. Ve vesnici by to nahlásil a pak by to řešil někdo výš postavený. V hlavě to neznělo jako špatné řešení. Až na to, že by to nemusel přežít Tai a Saru-sensei. Dokáže jim ale pomoct?
Co by vůbec řekl doma? Dokázal by s tím žít? S takovou ostudou. Nejspíš ne.
Podíval se na svoji veverčí packu a zatnul jí ve veverčí pěst. Kohaku ho naučil techniku sedmého hokageho. A nebylo to proto, že by byl srab, který utíká z boje. Bylo to proto, protože v Rinovi viděl bojovníka, který se nehodlá zastavit před žádnou překážkou. Odrazil se od větve a ve vzduchu se proměnil zpátky na sebe. Natáhl před sebe obě ruce.
"Dvojitej rasengan, šlapky!" Zakřičel těsně před dopadem a s trochou štěstí do obou ležících ninjů zarazil rasengan. Saru-sensei ho tuhle techniku naučil docela nedávno a chtělo to ještě dost tréninku. Tohle ale byla zatraceně dobrá chvíle na otestování v akci.

Mizuko Taichi

"Yosh," řekl tiše a přikrčil se.
Pak dal vše do odrazu a vyskočil sice do výšky, ale směrem k nepříteli.
Jak tak začal padat tak začal nabíjet svou pěst co nejlépe to dokázal.
Uvědomoval si, že ho pravděpodobně viděli, ale tohle nebylo myšleno jako útok. Spíše něco jako...
"Dynamic entry.." problesklo Taiovi hlavou, když dopadal k těm borcům a vší silou to narval do země.

Rin -> Tohle byl poměrně propracovaný plán. Ti dva vypadali taky spíš jako nováčci v tomto světě a nevěděli o tobě do chvíle, kdy jsi je odrovnal. Nadruhou stranu, ty jsi cítil, jak tvůj klon zmizel a sám jsi padl k nim na zem. Dva rasengany najednou bez důkladného uvážení si vyžádaly spoustu tvé chakry.

Sarutobi Saru

Saru se usmál, když viděl jak to Taichi narval do země. Ta popraskala a ti dva v keři, v keři, který zmizel v zemi, jen vyděšeně koukali. Mezitím zmizel Rinův klon. Saru si toho všiml. Bál se, že se něco stalo, ale nejdřív se museli postarat o tyhle dva. Tai byl u nich, mohl si ještě víc praštit, pokud chtěl, furt byli vyvedení z míry, Saru se mu tedy rozhodl dodat jen podporu v případě, kdyby chtěli vytáhnout nějakou zbraň. Jinak sledoval svého studenta.

Kageyama Rin

Rin sebou flákl mezi ty dva, udělal kotoul (ne úplně dobrovolně), skutálel se z kopce a nakonec se rozplácl o strom. Tam zůstal nehybně ležet. Byl při vědomí, neměl ale sílu na nic jiného. Když nad tím teď tak přemýšlel, tak je možná mohl zkusit dostat jinak. Měl moment překvapení, takže jim mohl třeba propíchnout nohy kunaiem.
No, snad to nebyli nějací spojenci, co jim přišli na pomoc. To by bylo dost hloupé. Musel teď odpočívat, pokud chtěl ještě nějak pomoct těm dvěma. Nejspíš se k tomu nedostane, ale hodlal to zkusit.

Mizuko Taichi

Všiml si, že nepřátele byli ještě mimo a tak toho hodlal využít.
Svižně k nim skočil, jednomu z nich vrazil pěstí do obličeje (což snad způsobilo pohyb hlavy do zadu a tam náraz do země a další zmatení), poté ladně vytáhl sai a přiložil ho ke krku toho druhého nepřítele.
"Kolik vás tady ještě je a proč jste vypálili ten dům," zeptal se co "nejbadassovitěji" to dokázal. Co si budeme povídat, od 12ti letého kluka to asi moc badásovitě vyznět nemohlo, ale Tai se snažil.

Sarutobi Saru

Saru sledoval Taichiho práci, zatímco vytvořil jeden klon, který poslal za Rinem. Mezitím přešel k Taichimu. "Dobrá práce. Je vidět, že se trénink vyplácí," pochválil ho a čekal zamračil se na toho posledního klučinu, co přežil. Ten chvíli vypadal, že bude odporovat, ale nakonec jen zoufale vykřikl: "Já nevím, nám čtyřem bylo řečeno, že vás máme zdržet a v nejlepším případě zastavit. Víc nevím! Opravdu!" křičel na vás. Saru nechal Taichiho, aby se zkusil ještě trochu provádět výslech.

Rin -> Ležel jsi u stromu, když v tom jsi viděl, jak se k tobě někdo blíží. Měl jsi to trochu mázlé z toho otřesu a úbytku chakry, takže jsi hned neodhadl, že to byl sensei. Mohl sis myslet, že je to nepřítel nebo tak něco...

Kageyama Rin

Místo toho, aby se mu ale dělalo líp, tak se to horšilo. Rozmlžilo se mu vidění a měl pocit jako by ztratil cit v obou dlaních. Cítil jen takové mírné brnění v konečcích prstů. Všiml si toho, že se k němu někdo blíží. Pokusil se ukrýt za stromem, ale spíš z toho vznikl pohyb, který připomínal rybu na suchu. Jestli to byl další nepřítel, tak byl v háji. Cítil, jak se mu zrychlil tep. Musel něco zkusit udělat. Adrenalin dokázal svoje, Rin pravačkou chmátl do pouzdra, ze kterého vytáhl kunai. Chtěl ho natáhnout směrem k příchozímu, místo toho mu ale vypadl z ruky.

Mizuko Taichi

"Jestli jste nás měli zdržet tak určitě víš kam váš šéf šel že ano," zkusil ještě trochu přitlačit. Pravda, nebylo moc jisté jestli to skutečně věděli, ale takový, i když fejkový, nátlak by fungovat mohl.
Nevědomky toho, že Saru už klon vytvořil k němu jen prohodil, že by měli varovat Rina, zvláště o počtu nepřátel. Pak se ale zadíval zpět na toho borca a stále se snažil tvářit neoblomně.

Kageyama Rin

Docela hodně si oddechl, když uslyšel senseiův hlas. Znamenalo to, že minimálně ještě chvíli žít bude.
"Funguje to." Dokázal ze sebe dostat a usmál se na Saru-senseie. Nikde neviděl Taie, což ho malinko znepokojovalo. Napadlo ho ale, že sensei možná jen poslal jeden ze svých klonů. Věděl, že je umí, takže to bylo dost reálné.

Mizuko Taichi

Taiovi se moc nechtělo věřit, že to fungovalo. Asi uměl zapůsobit správným stylem.
Ještě předtím, než Saru kluka knockoutoval tak mu Tai jednoduše poděkoval.
Snad z toho chudák nebude mít problémy.
Nějak si tak neuvědomil, že poslední kdo nesplnil rozkazy byl proměněn v jehelníček...
Pak udělal, to co mu Saru přikázal a vše pořádně utáhl. Narovnal se a rozešel se za senseiem.
Rin to určitě taky zvládl!

Sarutobi Saru

A tak Saru, Tai a dva zajatci (pokud si tam Taichi toho svého nezapomněl) dorazili ke stromu, kde byl Rin. Klon mezitím zmizel. "Yare, yare... měli jsme si dát více společných misí, abyste získali trochu zkušenosti. Takhle vypálit svojí chakru na první příležitosti," postěžoval si nad Rinem, zatímco opřel zajatce o strom. "Kuchiyose no jutsu!" přikázal a objevila se opice asi zhruba jeho výšky, jen tak 3x mohutnější. "Vem tyhle čtyři do vesnice. Ať je pořádně vyslechnou. My budeme pokračovat po stopách," přikázal summonovi, ten bafl ty dva a taky ty dva ležící na kopci a uháněl zpět k vesnici. "Nuže pánové, asi budete potřebovat odpočinek, co?" nadhodil jim a tím pádem chtěl i návrhy, jak by bylo nejlepší se utábořit.

Kageyama Rin

Než stihl pořádně zaostřit, objevil se tam další Saru-sensei i s Taiem. Sensei vyvolal další opici, která sebrala zajatce a zamířila zpět do vesnice. Z toho by jim mohlo dojít, že se asi něco děje. Taky z nich snad něco dostanou.
No, Rin se po chvíli trošku vzpamatoval. Dost na to, aby zvládl nějakou základní komunikaci a snad i vnímal.
"A taky jiné oblečení." řekl. Byl naštvaný, protože si zničil pyžamo. "Dostali jste z nich něco?" zeptal se.

Mizuko Taichi

Když dorazili za Rinem, odložil zajatce stejně jako Saru. Pak sledoval jak vyvolal opici a jak ta zmizela někam směrem ke Konoze.
"Zjistili jsme, že ten chlap šel k nějaké vesnici," odpověděl a podíval se na svého parťáka.
Pak k němu napřáhl ruku, aby mu pomohl vstát.
"Nejsi zraněný?" zeptal se ho, protože nic na první pohled neviděl.

Sarutobi Saru

"Jo, má se tam s někým setkat. Takže tam nemůžeme vtrhnout jak velká voda," doplnil Taichiho. "A obávám se, že lepší šaty ti můžem sehnat až tam, bohužel," moc nepotěšil Rina. Plínka na hlavu bude muset tedy počkat. "Každopádně, Rin musí doplnit svojí chakru, utáboříme se. Návrhy?" nadhodil sensei opět pedantsky. Jak už víme z battlegroundů, kempit jeden strom ve třech se nevyplatí.

Mizuko Taichi

Doplnění informací jen podpořil pokýváním hlavy.
"Najít vhodné místo a rozdělit hlídky?" navrhl Tai hned jakmile se Saru zeptal.
"Tedy hlídky určitě, je možné že se budou po těch čtyřech shánět," dodal ještě.
Pak už se jen rozhlédl, jestli z jejich pozice neuvidí něco použitelného.
Trochu ho znervózňovalo, že i po vynaložení takové námahy nevěděli ještě vůbec nic.
Pouze další stopu někam jinam. Naprd.

Kageyama Rin

"Pokud něco můžu navrhnout, tak nechci hlídku jako první. Nejspíš bychom byli mrtví dřív než by Tai stihl říct gel na vlasy." Řekl Rin a s hlasitým vzdychnutím sebou práskl na zem. "Dejte mi chvíli. Potom se přesuneme."
"Možná jsem to trochu přehnal. Byl jsem v pozici, kdy jsem je mohl napadnout a oba nejspíš složit pěstí." Podíval se na senseie. "Ještě na tom budu muset zapracovat.
Totálně mě to zničilo."

Sarutobi Saru

Tudíž, Saru a ostatní se vrátili zpět na okraj lesa, kde Saru pomocí Dotonových technik vytvořil menší tábořiště, které poskytovalo úkryt před případným útokem. Dal vám několik rad, jak si připravit pasti a jak zabezpečit svůj tým. Momentálně jste byli geninové, ale určitě jste mířili výš, takže pro vás byly tyto informace užitečné. Nakonec se rozhodl, že noční hlídku bude držet on. Vás nechal vyspat.
Druhého dne ráno, když už jste byli při vědomí, obdrželi jste každý hromádku bobulí a každý jednu bojovou pilulku. Snídani totiž fakt vyčarovat neuměl.
"Ještě k tomu včerejšku, Rine, dnes se prosím nepokoušej odzbrojit nepřítele svojí dvousečnou zbraní, ano? Pokud odhaduji, je náš nepřítel na mnohem vyšší úrovni jak tihle. Pokud ukážeš slabost, využije jí. Použíj to jen v případě, kdy si budeš jistý úspěchem. Do té doby se musíš spolehnout na svůj důvtip," a svojí retardovanost a překvapení, to ovšem už neřekl nahlas. "Inu, odpočinek nás trochu zdržel. Do té vesnice to máme necelý den cesty. Občerstvěte se, poběžíme bez přestávky," oznámil vám. Vypadalo to, že tohle byla poslední chvíle na promýšlení a nápady, pak už bude jen maratón a pak... konečně akce MUHAHAHAHA.

Kageyama Rin

Nebyla to úplně ideální snídaně, ale zřejmě to muselo stačit. Rin byl po včerejšku hodně hladový. Narval si do huby všechny bobule naráz, párkrát je požvýkal a spolknul. Stejně tak bojovou pilulku. To by mu mělo pomoct s postavením na nohy.
Samozřejmě se to neobešlo bez malé lekce od senseie. Rin přikývl. Věděl, že jeho rozhodnutí bylo unáhlené a ne úplně na místě. Musel se naučit lépe uvažovat v boji.
"Co budeme dělat, až tam dorazíme?" zeptal se.