Super důležitá S+ mise

Kageyama Rin


"Mně by asi ani nevadilo, kdybychom takhle zůstali." Řekl a podíval se přímo na Taiyo. Potom i na Rikuta. Ten ale začal říkat něco o ledničce. Rin si uvědomil, že má pravdu! Vážně. Přesně takhle to taky cítil. Potom jako by ho najednou něco trklo.
Rin se zastavil a zůstal hledět na věž. Z jeho výrazu bylo jasné, že mu něco vrtá hlavou. Podíval se očima na Rikuta, potom na Taiyo, a pak zase na věž. "Já vám nevím..." Začal tak nějak nejistě a párkrát přešlápl na místě.
"Co když.." Řekl zamyšleně, povzdychl si a poklepal si párkrát ukazováčkem na rty. Při tom samozřejmě hloubavě hleděl na věž. "Já vím, že máme důležitou misi, ale myslím, že bychom se měli podívat dovnitř."

Taiyō Kurama

Taiyō se pomalu začala učit filtrovat konverzaci. Co řekl Rikuto šlo rovnou dál po větru. Kdežto co řekl Rin, tak to jí v hlavně znělo ještě dlouho.
Taiyō si po chvíli chůze uvědomila, že se Rin zastavil. Uvědomila si to celkem brzo. To bylo dobře pro ní, ztratit hned ze začátku tým..... raději nechtěla znát ty následky. Zastavila se tedy taky, ale jeho nápad je jí vůbec nelíbil. "Neblázni, je to jen stará divná věž. Jediné, co je na ní zajímavého jsou ty samurajové před vchodem." snažila se mu to rozmluvit. Ta věž jí děsila. Byla strašidelná. "Prostě jdeme!" řekla o něco výrazněji a mávla na oba kluky.

Rin měl divny pocit, jako kdyby se mu zprotivilo to, ze mu někdo v takovou chvíli rozkazuje. Šlo přece o Hitoshiho a o jeho život! Tai by do toho určitě šel s nim, protože on věřil, ze přátelství ma větší cenu než mise, ostatne to bylo to, v co věřil i Rin.

Uzumaki Rikuto

Rikuto koukal na věž. Opravdu mu připomněla jeho misi se senseie v Kiri. Jenže, bylo přeci nemožné, aby něco takového bylo na tomhle místě? Sensei mu tvrdil, že chrám v Kiri byl jediný. Rin však chtěl jít dovnitř.
No..popravdě to fakt působí trochu divně. Jenže, zase svým způsobem je dost nezodpovědný nechat za sebou neprozkoumanou věž. Může se nám poté kdokoliv dostat do zad.
Řekl svůj názor. Poté se však podíval na Tayio, ta zřejmě měla z celé té věže ještě horší pocit než Rikuto.
Rine, musíme jít. Posloucháme rozkazy přeci..
Pravil a udělal ten první nejtěžší krok směrem k Tayio. Poté se otočil na Rina a čekal na jeho reakci.

Kageyama Rin

Rin nikam nešel. Pořád hleděl na věž. Z řeči jeho těla, výrazu a zrychleného dýchání bylo vidět, že není úplně sám sebou. Místo toho, aby se přidal ke zbytku týmu, najednou vyrazil dovnitř věže. A protože netuším, co tam našel, tak počkám na GM post.

Taiyō Kurama

Taiyō se bála, že jako první do věže vyrazí Rikuto, tipovala to spíše na něho, ale stal se opak. Překvapením jí spadla brada. "Rine!" stačila vykřiknout, avšak bez odezvy. Rin jí zmizel v útrobách té děsivé věže. "RRRrrrrrr." zavrčela naštvaně. To se jinak popsat nedalo. "Jestli v té děsivé věži umřu, tak ho budu chodit strašit každou noc. Bude to tak hrůzostrašné, že se bude bát usnout!" mumlala si Taiyō pro sebe. Mumlala si velmi nahlas. Dokonce to asi nebylo ani mumlání. Bylo to vyhrožování.
Kývla směrem k Rikutovi. "Musíme za ním a vytáhnout ho z té věže, ať můžeme pokračovat v naší misi." Tím Taiyō zcela nedobrovolně odsouhlasila povolení vstupu do věže, no a také tam vyrazila.

Uzumaki Rikuto

A Rin se rozhodl jít do věže. Rikuto se zasmál, vlastně to docela čekal. Tayio na tom ale byla trochu jinak, té to tak legrační nepřišlo. Dokonce začala mluvit o strašení Rina, pokud umřou. To Rikuta trochu vyděsilo, opravdu to tak po smrti funguje?!
Neboj, je to jen stará věž..
Pravil Rikuto aby uklidnil Tayio. Sám tomu ale moc nevěřil, i on byl přeci trochu poblázněný z té věže. Na celé situaci i jemu něco nesedělo.

Seděl schovaný za vchodem do té jeho věžky. Věděl, že tuhle techniku piloval už snad od doby, kdy mu řekli, že je vlastně součástí tohohle klanu. Přesto všechno, proč ta holka na to nereagovala? Byla snad jako on? Zadumaně ještě stále držel pečetě, zatímco pravidelně narušoval Rikutovo a Rinovo chakru. Genjutsu: Technika myší pasti..... úspěšná! Teď už to všechno bylo na těch dvou budižkničemů, snad to zvládnou, byla to přece týmová práce. Teď! Zadunělo od něho prostorem věže. Pro Rina i ostatní bylo první patro věže velmi tmavé, už takhle působilo jako kopka a do toho všeho se nyní chvělo. Zdálo se jako by se v mžiku začala propadat zem, strop nad Vámi se nebezpečně začal vzdalovat a by jste padali čím dál tím více dolů, pohltila vás tma.

Mezitím měl samozřejmě někdo velice naspěch.

--------

Tayio se nic nestalo, protože genjutsu bylo oproti její zkušenosti na ní příliš slabé. Nemohla ho však vycítit, protože sesilatel nepoužil klasické genjutsu. Nejvíce byl zasažen Rin, protože genjutsu je jeho velkou slabinou na úkor všeho ostatního - sám o sobě tvrdí, že neví k čemu to je. Rikuto na tom byl dost podobně, ale technika nebyla tak silná, aby dokázala upoutat pozornost dvou lidí stejně silně. Proto si dokázal Rikuto logikou obhájit svůj vlastní názor.

Technika myší pasti
Druh: Genjutsu
Třída: C
Popis: Technika, která dokáže jednotlivci/skupině navodit pocit přirozené zvědavosti. Zasažení mají nutkání změnit směr cesty na základě smyšlených podkladů a následně tak padnout do nepřátelské pasti. Technika zasahuje vědomí a zrakové vjemy.

Taiyō Kurama

Nerozuměla, co to do Rina vjelo. Proč musel do té věže. Bohužel tím pádem tam musela i ona. Vešla tedy do věže. Nic moc tam neviděla. Spíš nic než moc. Bylo to tam jako v hrobě, kterým se to jistě brzo stane. Najednou se rozlehlo věží slovo - teď. Než si to však Taiyō stačila uvědomit, věž se začala třást a Taiyō začala očividně padat. "Rrrrrrine!" procedila vrčivě Taiyō mezi zuby. Byla na něho jen malinko (sarkasmus) naštvaná. Vlastně mu to vůbec nedávala za vinu (ještě větší sarkasmus). Nebýt okolo tma, tak by si mohl Rin všimnout, jak ho probodává pohledem.
Tak se chlapci ukažte. Jestlipak dokážete zachránit nebohou dívku před jisto jistou smrtí. říkala si v duchu.

Kageyama Rin

Najednou se pod nimi začala propadat podlaha. Rin vykulil oči a pokoušel se něčeho chytit. Marně. Začal padat dolů - do černočerné tmy. Nic neviděl. To byl docela problém. Pokud tu někde měl být Hitoshi, tak ho v té tmě vůbec neuvidí.

Těžko říct, jak to vypadalo ve skutečnosti. Jestli se tam sebou Rin plácal na zemi nebo prostě omdlel.

Uzumaki Rikuto

No, a tak doběhli do věže. Než se však Rikuto vůbec stihl rozkoukat, tak začali padat dolů do tmy. Rikuto nevěděl, jestli jsou pod vlivem nějakého genjutsu, nebo jestli opravdu někam spadli. Ani nevěděl, že je Tayio dobrá na genjutsu, takže by je mohla zachránit. Takže prostě začal jednat.
Hej Rine, jsi mrtvej? Nevidíš někde naší holku?
Zakřičel do tmy a instinktivně si nechal kostmi porůst předloktí. Přeci jen je zde může kdokoliv a kdykoliv napadnout, chtěl mít proto aspoň trochu možnost, jak se bránit.

Zdálo se, že vlastně pořád stojí na nějaké podlaze, akorát prostě nebylo vidět, jak jste se propadli kamsi do země. Rozhodně z vrchu šlo světlo, takže jste viděli, že jste pořád v místě, kde je nahoře věž. Po chvilce jste se našli, jelikož prostor vlastně nebyl tak velký a přeci jenom jste byli ninjové, takže jste podle zvuku našli ostatní. To zajímavější však bylo....

Naproti vám se z ničeho nic otevřely dveře, o kterých jste absolutně netušili, že tam jsou, protože měly stejnou barvu jako Hitoshi - byly to nejspíše černé dveře v černém prostoru. Z nich vyšel maličko při těle vyhlížející mladík ve vašem věku. Oioioi, mohli by jste nám vysvětlit kam máte namířeno? Spustil ryze gentlemanským hlasem. Na jeho čele byla jasně znatelná čelenka Konohy.

Taiyō Kurama

Tak nakonec to nebyl zas tak smrtelný pád a všichni přežili. Dokonce jsme se i všichni našli. Oči si na pološero, rychle zvykli a navíc pomohlo i trocha světla z vrchu. Taiyō se rozhlížela kolem sebe. Co je tohle za past? Jak se dostaneme pryč? Proč tohle vůbec někdo dělá? běhalo jí hlavou.
Pak přišla ta překvapivější část - dveře . . . . a v nich ninja s čelenkou Konohy. Ehhhmmm. . . snažila se dostat z toho šoku. On je z Konohy? Není to jen podvod? začala hned toho kluka podezírat. Přeci jenom byli na tajné misi. Taky to mohla být zkouška, jestli opravdu nic neřeknou. Hmmmm. Dostali jsme vůbec popis, jak vypadal bývalí tým 13. . . Ale to je asi hloupý nápad. šrotovalo to dál. "Říkal jste nám? Vždyť jste tu jen vy." začala dělat hloupou. Pokud tu byl jeden ninja, tak tu ještě chybí 2 ninjové. Bude lepší je mít na očích. přikyvovala si v duchu. "Stalo se něco? Nebo proč jsme .... ehm jak to říct.... vězni? položila další otázku. Vlastně na nic neodpověděla. Zlá Taiyō.

Kageyama Rin

Konečně se vzpamatoval. To genjutsu, o kterém samozřejmě stále neví, že bylo genjutsu, na něj muselo mít hodně silný dopad. Než ale stihl cokoliv říct, najednou před nimi byl nějaký chlapík, co se jich vyptával, kam mají namířeno. Taiyo to okamžitě začala zahrávat do outu. Rinovi došlo, že se asi pokouší zakecat to, aby nemuseli vyzradit nic o své skutečné totožnosti a jejich důvodu, proč tu vlastně jsou. Tedy, ne konkrétně tady ve věži, ale v okolí. Eh.
Rin se zhluboka nadechl a začal se rozhlížet okolo sebe. Nebylo tam úplně dobře vidět, takže toho zřejmě moc nevypozoroval, ale byl to ninja a byl v zapeklité situaci! Museli se odtud nějak zkusit dostat.
Nesměl ale zapomínat na to, že tohle byla super důležitá TAJNÁ S mise. A čelenky si sundávali z nějakého důvodu. Pokud odtud byla cesta, tak jedině taková, kterou si mohli vykecat. Rin si odkašlal.
"Máte tu někde záchody?" zeptal se.

Uzumaki Rikuto

Objevil se nějaký špekáček a chtěl jim dát na fráček! Každopádně Tayio začala získávat nějaký čas, nebo naopak panikařila a nevěděla co dělat? Rikuto si vzpomněl na jejich tajný plán. Nahodil duchaprázdný výraz, pootevřel pusu a civěl do tmy.
Já..mám..rád..koně..
Pravil fakt strašně moc debilním hlasem. Rikuto asi nepochopil, že to celé doprovázení slaboduchého příbuzného byl jen jeden velký vtip. Prostě zpanikařil a začal jednat, no co!

Když slyšel, jak dole žvaní od cesty, nedalo mu to a rozhodl se skočit za nima. Vzduchem proplachtil jako netopýr a velice ladně dopadl před skupinku ninjů, které zajali. Většinou si nebyl tak jistý, ale teď se cítil dobře potom, co jeho technika zafungovala. Nehrajte si na hlupáky! Okřikl je nakonec.

Všichni jste mohli vidět(na tmu už si vaše oči zvykly, takže jste celkem viděli), že chlapec před vámi je ve vašem věku. Měl černé krátké vlasy, které odstávaly po celé jeho hlavě a na pravé tváři měl měl malou jizvu, která však na sebe upozorňovala rudou barvou.

Víme, že jste ninjové. Obvinil je po chvilce ticha, přeci jenom ze všech lidí, zrovna oni museli mít smůlu a narazit na někoho jako on. Jeho vnímání chakry bylo perfektní.

Jménem Vesnice skryté v listí, identifikujte se! Řekl kluk, který stál u dveří a přestože to znělo naléhavě, vypadalo to, že vlastně neumí křičet, ani být asertivní.

Taiyō Kurama

Dlouho to netrvalo a objevil se další ninja. Dva. počítala v duchu. Kde je asi ten poslední?
Ovšem to, jak je ti ninjové začali okřikovat a obviňovat se Taiyō tedy rozhodně nelíbilo. Co si to vůbec dovolují. Pane jo.... Proč jsme zrovna museli narazit na takové kokoty. nadávala v duchu Taiyō. Byla už jenom kousek od vybouchnutí. Né ... né .... néé. Víš přeci, že horká hlava nic nevyřeší. Kliiiiiid. začala Taiyō zhluboka dýchat, aby si vyčistila hlavu a neseřvala je. "Pokud jste z Vesnice skryté v listí, což asi jste, tak by bylo záslužné se nejdříve představit. Klidně můžete přihodit i své hodnosti." Taiyō chtěla znát jejich jména, jestli je třeba náhodou nezná a zároveň aby získala trochu času, než něco vymyslí dalšího, nebo někdo jiný z týmu .

Kageyama Rin

Zkusil to! Povzdychl si a podíval se na Taiyo pohledem - Co teď? Mohl na ně naběhnout a prostě je zkusit složit, a pak se odtud zkusit dostat, ale nemuselo by to vyjít úplně dobře. Když Taiyo řekla, že jsou z Konohy, Rin si všiml těch čelenek. Tohle bylo trochu divné.
"Jak řekla slečna." Doplnil Taiyo naprosto vážným tónem a čekal na to, co udělají ti dva. Nebo Rikuto.

Dvojice se na sebe nevěřícně ohlídla. Vy jste vězni, vy odpovídáte první... Sykl nakonec černovlasý Reishi, který k vám stál přeci jenom o něco blíž. Mohli jste vidět, že je celkem rozladěný z toho, jak se chováte. Pro něj to bylo zvláštní, nikdy neviděl tak sebevědomé ninji, chycené v jejich pasti. Nikdo ještě nikdy neutekl z kishiho pasti, nedovolím, aby to tihle zvládli, za každou cenu!

Taiyō Kurama

Ale no tááááák. Máme důležitou misi. Nezdržujete nááááás. chtěla křičet nahlas, ale zatím to křičela jenom ve své mysli. Na tohle Taiyō nebyla, vždyť je milá a nikomu nechce ublížit a ani lhát. Tahle situace byla tak nepříjemná.Je to tajná mise. Dopis zněl jasně. Ten dopis nám hodně svazuje ruce. Vlastně nemůžeme nic... hádala se sama se sebou. Chtěla jim to všechno říct .... A i když to vypadá na dlouhou odmlku, ve skutečnosti to zabralo tak tři vteřiny. Ženský mají neuvěřitelně rychlí mozek. Za pár vteřin se dostanou od tématu ohledně barvy na vlasy až například k tomu, jakou zbroj si mají sebou zabalit.
Takže ve skutečnosti si Taiyō pouze povzdechla, na vteřinu sklonila zrak k zemi a pak se znovu podívala na černovlasého mladíka.
... "Ne!" řekla nakonec poměrně klidným hlasem, což překvapilo i jí samotnou. "Nikoho jsme neohrožovali. Ani Vás. Pouze procházíme. Ale pokud tak lpíte na jménu, jsem ochotná říct pouze jedno jméno..." těžko říct, na co si Taiyō začala hrát, ale o zákazu jmen nikde nic nestálo. Důležité bylo nic neříct o misi a nepoužívat své schopnosti, nebo aspoň takhle si to Taiyō pochopila.

Uzumaki Rikuto

Na Rikuta se najednou stalo strašně moc věcí naráz. Ti ninjové, jak je mohli takhle lehce chytit do pasti? Šéfka, zřejmě už by byl čas na seznámení, se z toho začala zkoušet vymluvit. Ninjové se ovšem chovali strašně povýšeně a Rikuto měl jen jedny nervy, které navíc byly v podobných situacích dost malé.
Vězni?!
Pravil dost naštvaným hlasem a se zamračeným pohledem se podíval na vůdčího ninju s červenými vlasy. Rikuto zatnul zuby. Pamatoval si, že nesmí za žádnou cenu používat své schopnosti, ale momentálně se držel už asi jako ženské na nový rok své předsevzetí.

Chvilku bylo ticho, nakonec oba dva synchronizovaně šli ke dveřím, které byly jediným zdrojem světla. Poslední šance, jinak vás tady necháme, protože s vámi není vůbec řeč. Řekl velice klidným hlasem tlusťoch. Vypadalo to, že vás tu prostě zanechají osudu.

Kageyama Rin

Rin cítil, jak ho svrbí prsty. Přešlapoval tam na místě ve svých růžových gumových pantoflích a čekal, jak to Taiyo vyřeší. Vypadalo to ale, že její snaha moc nefunguje. Ti dva ninjové jí prostě ignorovali a pořád si zpívali svojí vlastní písničku.
Sám upřímně nevěděl, co na to říct. Nechtěl něco prozradit, ale nemohl jen tak stát na místě a čekat na to, až je tu zavřou.
Podíval se na Taiyo dost vážným pohledem. Musela z něj pochopit, že je připravený jednat na její rozkaz. Pomalu začal roztáčet chakru ve své levé ruce. Zatím se v ní nic netvořilo. Ještě dával dost prostoru k tomu, aby se to mohlo vyřešit jinak. Chtěl být ale připravený.

Taiyō Kurama

No jistě, že s námi není řeč, když nic říct nesmíme. To je přeci jasné. odpověděla si na to v duchu Taiyō. No stejně asi pokazila co mohla, ale to nechám posoudit jiné. Taiyō prostě postupovala podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, a takhle to dopadlo. Stejně neměli žádnou záruku v tom, že kdyby jim cokoliv řekli, tak by je nechali odejít..... Moc na to totiž nevypadali. No to už je jedno. "Dělejte si co chcete. My máme své důvody. Prostě to takhle musí být - bez informací. Klidně se přes vás probojujeme, ale svůj úkol dokončíme." řekla nakonec a kývla směrem k Rinovi i Rikutovi. Byl to jasný pokyn k tomu, že jen tak se tu zavřít nenecháme.

Kageyama Rin

Celou místnost najednou osvítilo modré světlo, když se v Rinově levé ruce objevila rotující koule. "Poslední šance." Řekl Rin a podíval se na ty dva před nimi. Doufal, že Rikuto bude taky následovat. Rin ho potřeboval k tomu, aby je dokázal zaměstnat. Pokud se to totiž nepovede, jeho techniky budou předvídatelné.
Problém byl, že neznali jejich schopnosti. A navíc tu byli jen dva, klidně jich v okolí mohlo být mnohem víc.