Zkoušková místnost

Kageyama Rin

A tak se tým dostal na mýtinu, kde spalo další pětimetrové zvíře. Tentokrát kočka. Rinovi sjela kapka potu po tváři. "Eh," pokrčil rameny. "Proč zrovna zvíře? Nemohl to být jinej tým? Radši bych nakopak nějakýho retarda ze Suny," postěžoval si Rin. Pak vzdychl. "No, tohle by ve skutečnosti mohla být celkem výhoda," řekl. "Třeba jsou kámošky s Koneko."

Hitoshi

Zastavil jsem se vedle Rina. Ta kočka měla na hlavě čelenku, což značilo, že její páníčci jsou mentálně retardovaní a neví, jak vypadá obojek. Určitě je to přivolaná kočka, takže asi nebude jenom škrábat a kousat. Prohodil jsem. Ve skutečnosti jsem si už připravoval první kunai. Bylo jasné, že po ní půjdeme a taky bylo jasné, že to nebude jen tak. Pevně jsem stiskl kunai a pak mě to napadlo. Nebylo by chytré se tu schovat a počkat až dorazí jiný tým a ten přepadnout, když bude bojovat s tou kočkou? Otázal jsem se.

Mizuko Taichi

Společně s Rinem a Hitoshim se zastavil a hleděl na velkou kočku.
Vzpomněl si na tu ženu, která jim úkol zadávala - sama měla tygra a zmiňovala, že něco podobného budeme moct najít i zde v lese.
Hitoshi nápad byl dobrý, ale zároveň i nebezpečný - jestli by čekali moc dlouho, mohli by to prošvihnout a jestli by čekali a pak se na kočku vrhli sami - riskovali by že uprostřed souboje sem dorazí někdo jiný.
"Myslím, že bysme si měli prohlédnout okolí mýtiny, jestli to není past. Pak si myslím, že se na ni můžeme vrhnout a doufat, že má svitek a není tu jen na naše zdržení...
Ještě tu pochopitelně byla možnost že kočka svitek bude mít, ale nesprávný. To Tai věděl, ale nezmiňoval to, protože to určitě věděli i ti dva.

Kageyama Rin

"Hej, kočko!" ozvalo se najednou a Tai a Hitoshi si všimli, že Rin už nestojí vedle nich, ale naproti kočce na mýtině. "Jmenuju se Kageyama Rintaro. Můžeš mi říkat Kageyama-sama. Jsem tvůj pán!" Ukázal na ní. "Podepisoval jsem ohledně toho papíry. Naval svitek."

Tým 9

Rin to vzal do svých rukou. Skočil před kočku, nepojistil si okolí, prostě nic a začal na ní mluvit. Kočka se jen zvedla, máchla ve velké rychlosti tlapkou a odpálila ho směrem k jednomu z těch obrovských stromů. "Říkal jsi něco?" zabručela kočka a nespouštěla z něj oči. "A ti tví kumpáni by mohli vylézt," dodala a ukázala tlapkou k místu, kde se skrýval zbytek týmu.

Kageyama Rin

Rin odletěl a práskl sebou o jeden z velkých stromů. Pokud něco bolelo jak sviňa, bylo to právě tohle. Rin zabručel a pokusil se vstát, ale místo toho sebou znovu práskl o zem. Musel chvíli počkat, než se bude zase moct normálně hýbat. Moc tomu nerozuměl. Tohle zvíře vypadalo skoro stejně jako ta kočka, kterou vyvolal úplně na poprvé. Byla velká, mluvila a měla čelenku konohy. Musela to být jedna z těch, které mohl vyvolávat."Pitomá kočka," zavrčel. "Měla by si přečíst všeobecný smluvní podmínky." Pak se rukama pevně opřel o zem a začal se zvedat. Pomalu. Podařilo se mu kleknout si.

Hyuuga Hinami

Na Itaneho otázku, jestli má všechno, přikývla. Itane sice měl s sebou jen maličký obvaz, ale Hinami měla pro jistotu nějakou tu první pomoc s sebou vždycky. Pak si Rikuto začal stěžovat, proč nemůže nést svitek. "Protože máš s sebou spoustu jídla a ten svitek by se mohl umazat. Navíc musíš mít určitě těžký batoh." vysvětlila mu. Byly to kecy, ale lepší jak mu rovnou říct, že je retard a ztratil by ho, jak by to určitě udělal Itane.

Hitoshi

No, tohle bylo neočekávané - vlastně nebylo, akorát tomu on ani Tai nedokázali zabránit. Pořád zapomínám, koho vlastně mám v týmu. Moc dobře slyšeli, co kočka říkala a já jsem měl velké nutkání si ověřit, jak moc inteligentní a zároveň silná je. Složil jsem rychle čtyři pečetě a vyvolal nehmotný klon, který vyšel tak, aby to vypadalo, že je opravdu odhalený. Zároveň jsem řekl Taiovi, aby vyšel normálně ven, že ho budu krýt. V ruce už jsem měl připravený kunai s přivázanou kouřovou bombou.

Mizuko Taichi

Po domluvě s Hitoshim a stále s dlaní u čela vyšel společně s klonem na mýtinu.
Pravděpodobně to teď nepřítel byl, ale i tak se ke kočce mohl Rin chovat trochu uctivěji, zvláště jesli s ní má nějaký kontrakt...
Neobtěžoval se nějak vytahovat zbraně, aby to kočka nějak špatně nepobrala.
"Víš že mě začínäš štvát?" pohodil krátkou větu směrem k Rinovi a ve stále dostatečně velké vzdálenosti od kočky se zastavil.
No, Rin je prostě dostal do nepříjemné situace...

Sonozaki Yumiko

Išla teda s ostatnými k bráne a ani sa nenazdala a skúška začala. Ona len ticho vyrazila za svojimi dvoma spoločníkmi. Nebolo jej moc do reči... ale napriek tomu sa snažila sledovať okolie. Lenže s tým jak ju určité veci trápili jej to nešlo na 100%
Zrazu ale na jej rýchlosť spomalila Taiyo a prihovorila sa jej. U...uh...? Yumiko na ňu prekvapene pozrela. Taiyo si mohla všimnúť že Yumiko mala okolo očí červenú pleť ako keby plakala. Momentálne jej už ale slzy netiekli.
Yumiko bola prekvapená že Taiyo z ničoho nič vytiahla takúto otázku... musela sa nad odpoveďou trošku zamyslieť. Uh... no... to... áno. Je to Kekkei Genkai... také vzácne. Ale nie je to tak machrovské ako Sharingan alebo Byakugan. Je to skôr... že to odomyká možnosti naučiť sa veľa silných techník... vysvetlila Yumiko v skratke. Jej tón bol váhavý a tichý... Predsa len, nebola si istá či má povolené hovoriť ostatným o svojich schopnostiach. Ale Taiyo bola s ňou v týme, potrebovala to vedieť.
Yumiko sa na Taiyo smutne usmiala. A predtým než sa spýtaš, prakticky žiadnu techniku ešte neviem. dodala a povzdychla si. Melanchólia sa jej stále držala... ale aj napriek tomu ju potešilo že si ju niekto všimol.

Uchiha Itane

"A nechtěl by si třeba megafon?! Myslím, že tě v Kiri neslyšeli!" procedil mezi zuby Itane, když tam Rikuto začal zase vyřvávat. Utajení, kdo nesl svitek bylo to nejdůležitější pro tuto misi a on to hned takhle vyřval. Idiot. No, v budoucnu tuhle chybu budou muset vyřešit, každopádně, teď mohli konečně do lesa.
"Snaž se aspoň tady mluvit tiše," pronesl, když už byli vevnitř. O tom jeho skladování ledničky v batohu si taky myslel svoje. Ještěže měl v týmu ještě Hinami, s tou by to snad mohli zvládnout. "Hinami, prosím, sleduj naše okolí, Rikuto, ty v případě útoku chraň Hinami, jasný?!" požádal své kolegy o trochu spolupráce a sám se soustředil na jejích okolí. Fašisti se na ně už určitě chystali.

Tým 9

Tým 9 se rosjel. "O čem to meleš?" pronesla kočka k Rinovi, který mlel o tom, jak by ho měla poslouchat a tak. Pak přelétla pohledem k Taichimu a k nehmotnému klonu. Trochu si odfrkla. "Směšné, při infiltrační misi se přeci snažíme skrýt pachy a pohybovat se pokud možno, co nejtišeji, že?" Zvedla se na tlapky. "Chcete odemě svitek, že? Co mi za něj dáte?" zeptala se vás přímo.

Tým 7

Sotva jste ušli pár metrů a už jste uslyšely hlasitý řev nějakého zvířete. Velkého zvířete. Dravého zvířete...šelmy. Zároveň se z korun stromů asi tak kilometr napravo od vás vzneslo hejno vyplašených ptáků. O další okamžik, vám přes cestu přeběhla přerostlá stonožka. Vážně měla na délku tak deset metrů a kusadla o velikosti jednoho z vás.Tak jako tak vypadala, že před něčím prchá. A to něco se blížilo k vám, což jste mohli poznat podle sílícího zvuku dusání něčeho velkého.

Kageyama Rin

"Říkal jsem, abys mě oslovovala Kageyama-sama," procedil Rin skrz zuby a vedle sebe na trávu vyplivl krvavé sliny. "Takže když už, tak - O čem to melete, Kageyama-sama." Rinovi se konečně podařilo vstát. Docela se mu třásly nohy, protože ho pořád bolelo celé tělo, ale stál. To bylo hlavní. Tohle nebyla dobrá situace a Rin to moc dobře věděl. Neměl tušení, jak to s přivoláváním zvířat chodí. Jestli jsou všechny kočky jeho nebo ne. Ale teď už bylo pozdě na to, aby z toho vycouval. "Když nám dáš svitek, tak tohle hodím za hlavu a nepůjdu do kanceláře, kde sídlí vedení přivolávacích koček."

Taiyō Kurama

Taiyō si to myslela správně, Yumiko byla nervózní. Soudila tak z červeného okolí očí, ale dělala, jako by si toho nevšimla. Taiyō neměla ráda, když se jí někdo ptal jestli brečela a tak to nedělala ani ostatním.
Taiyō se na Yumiko mile usmála. "To je zajímavé. A neboj. Pořád jsme se svými schopnosti na začátku. Ani se pořádně nenaděješ a budeš metat jednu techniku silnější než tu druhou." snažila se  opět svými slovy Yumiko povzbudit. "Jo a mimochodem.... Máš pěkný hlas. Jsem ráda, že jsem ho konečně mohla pořádně slyšet." dodala ještě Taiyō a dál pokračovala vedle Yumiko.
V další chvíli se ozvalo něco..... jak je napsáno ..... dravého. Taiyō začalo šíleně rychle být srdce. Pak i vyplašení ptáci. Stonožka. Aaaaa. Něco se na ně podle zvuku řítilo. "Pozor! Schovat!" vykřikla to základní, co si myslela, že je prozatím nejlepší. Ani nevěděli, co se to na ně hrne. Taiyō se snažila dostat výš do korun stromů, kde doufala, že bude zatím v bezpečí. Taky doufala, že ostatní udělají to samé.

Tým 9

Kočka se trochu zamračila, pak opět máchla packou a pokusila se Rina opět odpálit do stromu. Byl to strašně vlezlej skrček. Kde ho sakra Konoha vyhrabala. Pak se podívala na Taichiho: "A ty si spolkl jazyk?" zeptala se ho.

Hitoshi

Věděl jsem už o tom, že kočka prohlédla iluzi, ale to se čekalo. Kdysi jsem četl, že když se sejdou silní nijové, tak je slušnost nevyvolávat klony, ale tohle naštěstí nebyl ten případ. V tu chvíli kdy kočka zvedla tlapu, jsem okamžitě hodil svůj kunai s připevněnou kouřovou bombou. Kunai letěl přesně před ní, takže nám vytvořil clonu a čas využít toho, že chvíli nebude vidět. Já osobně jsem vyskočil na strom, kde jsem zůstal připravený na větvi. V ruce jsem třímal další kunai, tentokrát s připevněným výbušným lístkem.

Kageyama Rin

Rin využil toho, že Hitoshi zaměstnal kočku a skočil šipku někam do strany, aby se vyhnul kočičímu útoku. Když dopadl na zem, nějak pitomě si narazil bok. Výborná práce. Ještě by si mohl zlomit nohu nebo tak něco a bylo by to naprosto ideální. Vypadalo to, že takhle to nepůjde. Problém byl, že se Rinovi nechtělo ubližovat zvířeti. I když to byla tahle kripl-kočka na přes držku. Rin využil toho, že pozornost zvířete teď nejspíš byla u Hitoshiho nebo Taie a začal hledat, jestli někde neuvidí ten svitek. Třeba přivázaný k ocasu nebo tak něco.

Hatake Hibiki

"Jo. Je docela škoda, že ho nepoužíváš častěji, Yumiko." pronesl k té diskuzi za ním mezi jeho dvěma spoluojovnicemi, o které dělal, že ji naprosto nevnímá, i když opak byl pravdou. Každopádně, usmíval se.. bylo fajn, že si ty dvě rozumí alespoň v rámci možností..
.. každopádně, podle všech zvuků a pak té stonožky měli na rukách docela asi průšvih. Taiyō zavelela se schovat, a on to nebyl v základu špatný nápad. Hibiki se zastavil, rychle kývnul, a mávnul na obě spolubojovnice, ať se doopravdy schovají. Sám ale ještě nevyběhl hned. Hodil rychle několik kunaiů a jiných nástrojů, co měl připravené - s lanky - až na druhou stranu té paseky, co za sebou nadělala ta utíkající stonožka. A pak se s těmito lanky v ruce vydal nahoru. Jasně, bylo to nebezpečné, ale to tady bude všechno.. a tady měl výhodu toho, že se mohl pokusit o past..

Tým 6

Pro Tým 6 to bylo zatím velmi nudný začátek, ale taky to bylo tím, že zatím pořád byli na samotném okraji celého území. I přesto, mohla je znervózňovat nejedna okolnost, ať už až nepříjemné ticho, tak sem tam právě zvuk zvířete, co se semtam ozval. Mezitím, pokud Hinami nahodila Byakugan, a roztáhla ho déle, mohla vidět jeden tým. Byli o dost velký kus dál, a čekali v křoví. Vypadalo to, že se domlouvají na nějaké strategii... jo, a byli z Iwa.

Uzumaki Rikuto

A s megafonem by mě asi v Kiri slyšeli ne..
Odsekl Rikuto a protočil oči. Ano, byl ten šupák co se chytal každého slova a myslel si, jak strašně moc Itaneho utřel. Potom si založil ruce na prsou, nafouknul tváře a koukal na špičky svých bot. Mezitím šel dál tedy do vnitra lesa.
Ohlídal bych ho lépe než Itane..! Samotným by vám mělo dojít, že bych ho nikomu nedal a radši umřel..!
Zavrčel a dál šel uražený dopředu. Itane mu nemusel říkat co má dělat, moc dobře věděl, že má hlídat Hinami a jeho nechat pojít. Idiot.

Sonozaki Yumiko

H-he? N-no uvidíme... nie som moc dobrá v tomto... ninjovaní... odpovedala Taiyo na jej povzbudenie... samozrejme že si to vážila, ale jednoducho sa necítila ako ninja. Nemala správny spôsob myslenia, prišlo jej že sa jej nedarilo učiť tak dobre ako ostatným (či už to je pravda alebo nie, to je druhá vec). Každopádne zo zamyslenia ju vytrhla ďalšia veta Taiyo.
......... wat...? Yumiko vyvalila na Taiyo oči a sčervenela rýchlejšie než svetlo na semafore keď sa niekam skutočne ponáhľate. Hibikiho slová boli nečakane jej spásou... keďže prekvapene pozrela na Hibikiho, ktorý bol vpredu, tak sa jej podarilo nenaraziť do stromu, do ktorého by určite narazila s tým, ako bola vykoľajená. Podarilo sa jej stromu trocha nemotorne vyhnúť, mala prázdny pohľad, vydala pár nezrozmiteľných "eh" a nemala najmenšie tušenie, čo má teraz povedať... keďže úprimne viac by asi čakala že ju doma dedko pochváli za to, aký je silná kunoichi.
Lenže kvôli mocným silám GM Yumiko zase nemala čas vymyslieť nejakú odpoveď, keďže ich konverzáciu prerušilo... well... niečo, ešte nevedeli čo. Yumiko potriasla hlavou, aby si vyčistila myšlienky a sústredila sa... ale bolo to ťaźké. PREČO MI VŽDY MUSÍ NIEKTO SPRAVIŤ NIEČO TAKÉTO V TÝCHTO SITUÁCIACH?!! Však ja ani... ja ani... ja ani nemám pekný hlas, Taiyo ma oveľa krajší!! pomyslela si, plná paniky. Najprv ju Hibiki takmer sexualne znasilnil keď ju chcel zachrániť od kunaiu a hneď potom museli bežať o život... a teraz jej tí dvaja povedali zas niečo tak hrozne... milé... keď museli zase bežať o život! A ona sa na nich teraz hanbila aj pozrieť!
Každopádne nasledovala Taiyo, aby sa skryla... Hibiki ešte niečo pripravoval. Stále sa ale červenala... aj keď sa váźne snažila ukľudniť.

Hyuuga Hinami

Rikuto byl stále naštvaný a dokonce ani její slova ho neuklidnila. Hinami z toho byla smutná. Proč její tým nemohl spolu normálně vycházet jako třeba Hibikiho tým, ti vypadali, že jsou jejich vzájemné vztahy v pořádku. "Můžeš nést ten druhý, Rikuto-kun." zkusila to ještě. "Hai. Ale nebudu to moct dělat celou dobu. Už tak jsem ho používala celou první zkoušku." varovala ještě svůj tým. Zapla Byakugan a prozkoumala okolí. Chvilku byla ticho, jak prohledávala okolí. "Vidím tým...z Kamenné. Schovávají se ve křoví tamtím směrem. Jsou ještě docela daleko. Asi domlouvají strategii." informovala je. 


Tým 7

Dusání stále sílilo a sílilo. Zároveň s tím byly slyšet padající a lámající se stromy nebo teda spíš větve. A pak se vynořil ON....Měl dobrých deset metrů a to minimálně. Vy jste byli někde v úrovni jeho chlupatého břicha. Hlasitě zařval, až jste si museli zacpat uši a postavil se na zadní. Větve stromů kolem něj byly uražené. Z lanek si očividně nic nedělal, protože pokračoval dál ve své cestě. Hibikim to celkem cuklo. Jestli chce něco udělat,měl by to udělat rychle, než skončí jako blecha na medvědích zádech.

Taiyō Kurama

Taiyō si ani neuvědomila, že svými pochvalnými slovy by mohla Yumiko zase vyřadit ze hry. Naštěstí to Yumiko zvládla a nezůstala tam jen tak stát.
Když se z lesa vyřítil tak.... tak... tak obrovský medvěd, nedávala si Taiyō velké naděje. Najednou si přišla tak malinkatá. A ještě ten nepříjemný řev. Ani zacpat uši nepomohlo. Taiyō se jen o to víc snažila schovat. Na tohle si rozhodně netroufla. Opravdu se bála, ale také se bála o Hibikiho. Věděla, že je silný, ale troufnout si na takového medvěda? To je šílené. Rychle vyndala všechny shurikeny, které měla ve váčku a hodila je tak, aby přesekly všechny Hibikiho lanka. Raději bude poslouchat nadávky, než pokračovat bez něho.

Mizuko Taichi

Vůbec se mu nelíbilo, kudy se to teď ubíralo. Než stihl kočce odpovědět, a to opravdu ale opravdu chtěl, Hitoshi po ní něco hodil a veškeré šance na normální dohodu byly pravděpodobně pohřbeny.
Sice na ni chtěl původně zaútočit, ale kočka vypadala, že by se dala přesvědčit. Vypadala rozumně, uměla mluvit a nebyl to pětimetrový chrobáčik. Ale tak proč po ní něco nehodit.
Odskočil pár metrů dozadu a v letu vytáhl z pouzder saie. Nechtěl ještě zaútočit a raději počkal, co udělá kočka sama. S trochou štěstí sežere Rina...

Uchiha Itane

Itane Rikuta už raději nekomentoval. Ať si myslí, co chce, hlavně ať projdou dalším kolem. "Dobře, snad to nějak půjde," zamumlal k Hinami, když řekla, že ho už neudrží celých 24 hodin. Bylo to jasné, už ho používala, ale bohužel to byla jedna z věcí, která jim dávala naději v této zkoušce. Naštěstí relativně brzy lokalizovala jiný tým. Z Iwagakure. "To zní nadějně, můžeš nějak zmapovat okolí, jak to tam vypadá? Abychom se mohli strategicky rozmístit a zkusit je přemoci?" zeptal se jí zvědavě. Bylo by docela fajn, aby minimalizovali vydanou chakru a i přesto protivníka porazili.

Tým 9

Kočka se zastavila ve chvíli, kdy se objevil dým, takže Rin se tentokrát neproletěl. Kočka něco zamumlala a pak plácla tlapou do země. Okolí kolem ní zaplnil ohnivý sloup, který se začal rychle rozšiřovat směrem k vám. Co se týkalo pozice svitku, předtím jste ho nikdo nikde neviděl. Nejspíš ho měla někde skrytý.

Hitoshi
¨
Už předtím mě zajímalo, jaký element mají kočky. Nyní když jsem viděl oheň, jsem se rozhodl, že zakročím. Začal jsem rychle skládat pečetě, to mi šlo docela dobře, přeci jen jsem měl natrénováno a vypadalo to, že v tom budu vynikat. Suiton: Mizurappa! Použil jsem natrénovanou techniku. Proud jsem vedl přímo skrz oheň směrem, kde byla kočka. Byl jsem si celkem jistý, že uhne, ale aspoň jsem mohl uhasit oheň.