Zkoušková místnost

Tady je místo, kam vás navedli senseiové. Je to divná budova kus od Konohy, poměrně velká, s kruhovým půdorysem. Určitě divně vypadající na něco, kde by se měl psát písemný test.
Dovnitř vedou velké dveře, ty jsou ale zatím zamčené, a vidět nejde nic. Kolem se už schází hafo, ale doopravdy hafo různých lidí, z většinou jsou součástí soutěže, ale jsou mezi nimi i náhodní čumilové, jak už to bývá všude, kde se něco děje. Jsou tu viděni lidé z většiny koutů světa.

Hyuuga Kenshin

Tam stál, opřen o zeď samotné budovy. Koukal na to, co všechno se tam děje a čekal na svůj tým.. aby jim mohl naložit pár posledních rad předtím, než se to všechno semele.

Hitoshi

Dorazil jsem na místo, které bylo určené pro zkoušku. Tak nějak jsem tušil, že tu budu první a ani tentokrát jsem se nemýlil. Byla tu velká spousta lidí, zajímalo mě, jestli jsou tu všichni kvůli Chuuninským zkouškám a nebo jenom přišli podpořit své favority. Tak či onak, věřil jsem, že náš tréning nás posune na vyšší úroveň. Při myšlence na náš tréning jsem s také vzpomněl na ninji z mlžné, s kterýma jsme bojovali. Měli by tu jistě někde také být...

Kageyama Rintaro

Chuninská zkouška. Konečně. Čekal na to už od začátku tohoto RPG. Tedy, chci říct, od začátku své ninja kariéry. Tohle by mohl být velký krok, co by ho posunul hodně dopředu. O něco blíž k jeho snu. Rin se bojovně usmál a zatnul pěst levé ruky. Pak si všiml nedaleko stojícího Hitoshiho. Pomalu k němu vyrazil. "Nazdar, gaylorde," pozdravil ho přátelsky.

Mizuko Taichi

Pořád byl celkem překvapený z toho, jak se rychle se to vše seběhlo.
Jeden den si v klidu trénovali v lesíku, ani sensei pořádně nevěděl kdy budou zkoušky a najednou jsou tady. Skoro to vypadalo, že se vedení vesnice pořádně nedomluvilo a tak to najednou splácli dohromady.
Nemohli si ale vybrat horší okamžik. Tai, Rin a Hitoshi teprve začali trénovat a včera to nemohli přehánět aby byli připraveni na dnešek. Prostě na prd. Ale byli ninjové a museli se s tím srovnat...
Uviděl své týmové kolegy tak k nim zamířil...

Uzumaki Rikuto

Rikuto vešel do místnosti na pána. Tzn. ruce založený za krkem a na tváři odhodlaný úsměv. Pár lidí tu vypadalo fakt silných a Rikuto je hodlal všechny zničit! Všiml si svého senseie a no..došel tedy k němu a opřel se o zeď vedle něho.
Dobréj..!
Zakřičel Rikuto s velkým úsměvem na tváři.

Hyuuga Hinami

Hinami také dorazila na místo konání a zkoušek...akorát....se v tom davu ztratila. Nešla spolu se strýčkem, protože si chtěla ještě jednou raději překontrolovala, jestli si zabalila všechno.
Jako jo, mohla by zapnout Byakugan a najít ho, jenže tím by také na sebe mohla upozornit ostatní týmy a to nechtěla. Proto se raději dál proplétala davem. A hele...támhle jsou. No a tak se vydala k strýčkovi a Rikutovi. "Ohayo." pozdravila je a pokusila se usmát. Byla strašně nervozní, těkala pohledem po ostatních lidech.


Kagami Hikumo

Stál opřený o budovu stejně jako Kenshin. Viděl ho, jak tam stojí. Ale tak tohle byl ideální bod, kde by ho jeho studenti mohli najít, takže to snesl. A tak tam čekal, až dorazí jeho tým.

Uchiha Itane

Itane dorazil připraven, vybaven, napojen, najeden, prostě všechno, aby byl v dobré kondici a pokud možno i dobré náladě. Už z dálky si všiml, že je tam mírně přelidněno, chudák Yumiko. Naštěstí viděl i jejich senseie, takže šel přímo k němu. Naštěstí už tam byli ostatní, takže mohli začít! "Dobré ráno, tak jak to vypadá? Zatím klid?" optal se zvědavě a začal skenovat ty okolo sebe. Tentokrát bez sharinganu, nechtěl ho hned vyzradit.

Sarutobi Saru

Sensei stál opodál, ale své studenty viděl. Mávl na ně, aby šli k němu, do toho davu se mu nechtělo.

Hyuuga Kenshin

Všichni z nich se konečně začali blížit. Byl tu Rikuto, byl tu Itane, byla tu už i Hinami, v pořadí, v jakém je neočekával... ale to bylo jen dobře.
"Dobré ráno!" pozdravil svoje děcka s úsměvem, a mávl, aby šly blíž.
"První musím špatný zprávy. Pamatujete si, jak jsem říkal, že z Kiri nikdo nedojede? Zjistil jsem, že to není pravda.." pronesl potichu, koukajíc do davu. "Jeden přijel. A dávajte sakra pozor, abyste je nikde nepotkali, dobrá?" ujistil se vážně, ale pak se usmál..
"Ale jinak to vypadá dobře. Cítíte se fajn?" zeptal se a usmíval se na všechny strany.

Hatake Hibiki

"Sensei!" ohlásil se mladý Hatake senseiovi. Měl dneska na tváři úsměv, vypadal docela sebevědomě. "Jste tu brzy.. něco nového?" pokračoval, v tváři pořád úsměv.

Uzumaki Rikuto

No a najednou se sešli úplně všichni. Sensei začal vyprávět o někom z Kiria aby se jim vyhnuli. Rikuto nezměnil výraz obličeje. Vlastně by ho docela rád potkal.
Já jsem ouráájt..
Zasmál se a zvedl pravou ruku, na které měl zdvižený pravý palec. Rikuto zase křičel jak blázen, klasika.

Hitoshi

Zaslechl jsem svého velmi známého ninju z týmu. Občas to prostě byla ostuda znát někoho takového. Vidím, že mozek ti stále chybí nejenom anatomicky. Odpálkoval jsem ten agresivní a sprostý pozdrav, který mě nikterak nepřekvapoval. Můj zájem ležel všude okolo, chtěl jsem najít ty týpky z mlžné. Teď už umím taky používat Suiton, takže bych jim mohl ukázat, jak na to.

Kageyama Rin

"No jo, hold se to nějak musí projevit," pokrčil rameny a hlasitě zívl. Byl celkem unavený. Převážně kvůli tomu, že poslední dva dny se vůbec neflákal a dělal všechno, co bylo v jeho silách, aby zesílil. Mohlo by ho to postavit do určité nevýhody, ale byl si jistý, že něco tím určitě získal. Mělo to svoje výhody i nevýhody. Ne že by si vůbec neodpočinul, to ne. Spal několik hodin a ráno se nadopoval ninjovskými chakra koulemi, aby se trochu zregeneroval. Snad to nebylo psí žrádlo. Pak si Rin všiml senseie, a tak zamířil k němu.

Hyuuga Hinami

Hinami byla na nervy. Do toho jim strýček řekl špatné zprávy a zeptal se jich, jestli se cítí fajn.  Hinami zavrtěla hlavou. "Jsem strašně nervózní." přiznala Hinami. Měla spoustu obav, že něco pokazí a všichni tam skapou. Nebo, že se kvůli ní nestanou chuuniny.


Hikumo-sensei

Jako první dorazil Hibiki. "Dobré ráno, Hibiki." pozdravil ho. "No...jsou tu silné týmy ze všech velkých vesnic. Takže konkurence je veliká. Hlavně se vyhýbejte týmu z Kiri a měli byste to zvládnout." pronesl k němu. "Hibiki, budeš mít důležitý úkol. Jakožto jediný chlap v týmu budeš muset dát na své parťačky pozor. Pamatuj si to." dodal ještě.

Mizuko Taichi

Ani nedošel k Funkci a Horšímu a už uviděl senseie.
Změnil proto směr své chůze a proplétal se mezi lidmi až k Saruovi.
Když tam konečně došel, počkal chvíli než dorazí i ti dva a pak je společně všechny pozdravil.
Bylo opravdu zvláštní tu stát. Tohle mohl být opravdu velký krok. Ale když je tu ta spousta dalších geninů? Nemyslel si o sobě, že nějak schopný a poprvé začal mít pochybnosti o tom, jestli to opravdu můžou zvládnout a uspět...

Sonozaki Yumiko

Pozerala sa z diaľky na davy ľudí pred budovou, kde sa mali stretnúť... Ugh... uuuugh... zaúpela. Ak sa jej niekam nechcelo ísť, tak to bolo presne tam. Už tam popravde stála nejakú tú chvíľku a zbierala odvahu... jej odvaha akosi neprichádzala tho. Je toto niečo ako prvá skúška? Musíš prekonať svoj najväčší strach?! To nemohli vymyslieť niečo ľahšie?! Už len po tomto by som si zaslúžila byť aspoň special chunnin! pomyslela si plná paniky. Jej Rinnegan jej ale hovoril že toto nebolo genjutsu, ale krutá realita... takže ani tá krásna lož ju nemohla zbaviť jej strachu.
Upravila si kapucu tak, aby jej skoro vôbec nebolo vidieť do tváre a s búšiacim srdcom vykročila. Senseia našla už pred nejakou dobou, pomohlo že bol na mieste, kde bol dobre vidieť. A tak bez väčších okolkoch zamierila k nemu... nie zrovna priamo, keďže obchádzala skupinky ľudí, ktorých v hlave preklínala za to, že majú kamarátov. Konečne došla k senseiovi a Hibikimu, ktorí sa o niečom bavili, ale nevedela o čom. O-ohayo... zamumlala s pohľadom upriameným do zeme. Ani nekomentovala to, že sensei je tu skoro... i keď jej to určite prišlo zvláštne.

Hatake Hibiki

Poslouchal senseie.. a mezitím si sám prohlížel všechny ty účastníky. Jo, vypadalo to, že tady je spousta silných. Hibiki byl nervózní, to ne, že ne.. ale vlastně se docela těšil, až se do toho dá. Chtěl vidět, jestli se s tou těžkou prací něco zlepšilo.
Pak ho sensei trochu zaskočil. "Já.. slibuju. Dám na ně pozor." pronesl, a na senseie se usmál. Musel to slíbit. Nejen senseiovi, ale i sám sobě.. on totiž sliby plnil. To byla jeho zásada.
No, a než stačil říct něco dalšího, objevila se Yumiko. "Ohayo." pozdravil jí jednoduše s úsměvem, vypadala nervózně. Hibiki se ani trochu nedivil.

Uchiha Itane

Sensei jim hodil informace o týmu z Kiri, který však Itane ještě nikde neviděl. Zajímavé. "No, chtělo to trochu přípravy, ale myslím, že budeme v pohodě," odpověděl senseiovi a podíval se na Hinami, která z nich tu byla nejnervóznější. Mile se na ní usmál a položil jí ruku na rameno. "Neboj se, to zvládneme. Máme přeci tu nejlepší kunoichi v Konoze, pak jednoho trotla a mě," pokusil se jí povzbudit a přitom se uculil i na Rikuta. Vyjímečně toho trotla nemyslel nějak ve zlém, Rikuto jim aspoň trochu zvedne náladu, když to půjde do kytek.

Sarutobi Saru

Sensei byl zase ve svém spacím módu, vypadal spíš jak chodící mrtvola, ale i tak se na své žáky usmíval. "Nazdar, žabaři. Doufám, že jste si na dnešek odpočinuli," pozdravil je přátelsky a přeměřil si je pohledem. "Takže, nějaké info. Dorazilo docela dost týmů, i když Konoha je stále nejpočetnější. Dejte si pozor na své starší spolužáky a na tým z Kiri, který je i pro mne úplnou novinkou. Ale když vám řeknu, ať se jim vyhnete, tak na ně hned při první příležitosti naběhnete, tak to prosím nedělejte, ano?" varoval je upřímně. "Krejte si záda, žádné individuální akce, na to bude čas jindy. Věřte tréninku, co jste měli posledně a využijte ho. Co se týká spolupráce, dal jsem vám snad dost prostoru, abyste se naučili spolehnout se na sebe," tímhle možná trochu vysvětlil, proč k nim byl tolikrát tak odměřený. "A Rine, tohle si raději vem," řekl a podal mu flašku smetany.

Kageyama Rin

Vyslechl si všechno, co jim sensei řekl. Měl o něj trochu starost. Vypadalo to, že zase podlehl drogám. No, k tomu se určitě dostanou později. Rin kývnutím poděkoval. Tušil, proč mu to sensei dává. Jak Rin trénoval, tak úplně zapomněl na svého kočičího společníka. S trochou štěstí jí nebude muset vytahovat moc brzo. "Děkuju, sensei," usmál se a vzal si od něj smetanu. Pak se otočil a rozhlédl se po všech přítomných. "Tak kdo jako první dostane přes držku?" zeptal se docela dost nahlas, aniž by přemýšlel nad tím, kdo to uslyší.

Hyuuga Kenshin

"Inu, to se dá pochopit Hinami. Ale neboj..máš.." povídal, zvědavě se na ty dva podíval. Vypadali.. no, alespoń ne nervózně. ".. tydle dva. Zvládnete to, a ta nervóza opadne.. soustřeď se na to jako na misi." mrl na ní. Mise jí přece šli, a on věřil, měl absolutní důvěru v to, že to Hinami zvládne.. a že to zvládnou jako tým. Zvlášť protože věděl, co je vlastně první zkouška. To jim ale říct nemohl.
"Už pomalu přichází čas. Nemůžu s vámi mluvit donekonečna... pojďte se mnou." pronesl, vydal se k bráně, a tam zastavil.
"VŠICHNI!" zvolal nahlas, mezitím co se k té bráně dostal. Slyšeli ho bezpochyby všichni. Kenshin měl silný hlas.

Hatake Hibiki

I on slyšel silné zvolání. Byl to ten cool sensei, co měl v týmu Hinami. A tak tedy odvrátil pozornost na něj a byl připraven poslouchat, co má co říct.

Sonozaki Yumiko

Nejaký týpek s maskarou tam niečo celkom nahlas zvolal, ale prehlušil ho hlas senseia, ktorého si Yumiko pamätala, že bol senseiom jej bývalých spolužiakov. Meno si ale vážne nepamätala.
Nervózne sa pozrela okolo seba. Nikde ju nevidela. Um... Taiyo mešká... povedala potichu a nervózne. Čo ak nestihne dojsť? Ninjovia dokážu byť nepríjemni. Možno ju vylúčia zo skúšok. Možno celý ich tým vylúčia zo skúšok. ... Počkať, nebolo by to vlastne pozitívne?! Taiyo ich svojim meškaním zachráni!! Nebudu musieť ísť na skúšky, kde by so svojimi slabými schopnosťami Yumiko určite umrela! Počas skušok nebolo zvláštne že genini umierajú, tak to Yumiko počula. A ona určite umrie, keďže nič nevie... Taiyo, prosim, ani nepríď! Zachrániš nás tým!

Uzumaki Rikuto

No a Itane začal být zase starostlivý a začal utěšovat Hinami. K tomu použil i dost ošklivé oslovení směrem k Rikutovi, které se mu vůbec nelíbilo, ale když už se Rikuto chystal na Itaneho vystartovat, tak se ozval jiný šupák. Ano, sám veličenstvo špatnosti, Rin. Rikuto vždycky viděl ty vlasy přes celou Konohu. Otočil se směrem k Rinovi, byla tu hromada lidí, ale jako zázrakem se vytvořila taková ta ulička, kdy se jejich pohledy mohly střetnout.
Tyyy?!
Zvolal Rikuto dost vysokou fistulí. Vůbec netušil, že je tenhle šupák genin! A už vůbec nečekal, že se potkají na zkoušce!
Pán veličenstvo špatnosta ze srábkova..co tu budeš dělat prosímtě? Myslel jsem, že sem všichni z Kageyama mají vstup zakázanej, aby si neublížili..
Zakřičel Rikuto a začal se smát. Ono by možná bylo moudřejší jít k němu a říct si to hezky z očí do očí, ale Rikuto to prostě klasicky řval přes celou Konohu, asi mu nedocházelo, že tady na sebe s tím šupákem akorát upozorňují a nejspíš jim už většina lidí z prostranství chce rozbít držku. Ale tak Rikuto byl hloupej a takové věci mu vůbec nedocházeli, takže byl vlastně šťastný člověk. No a náhle se asi něco začalo dít, protože sensei utekl a začal je všechny nahánět k bráně. A tak se i Rikuto vydal k bráně.

Kageyama Rin

"Heeeee?!" zakřičel Rin přes celé prostranství. Zvedl ramena a trochu se předklonil. Samozřejmě, že to byl ten pitomec Rikuto. Co ten tady vůbec dělal? "Jsem nevěděl, že na zkoušky můžou i lidi s IQ pod čtyřicet," odpověděl dost nahlas. "Budou pro tebe platit nějaký speciální pravidla? Aby sis neublížil!" Rin se pokoušel znít vtipně, ale dokázal to podat jen takovým rivalsky-nasraným způsobem, takže to spíš vypadalo jako by se chtěl bít. Pak někdo zavolal, že mají jít někam pryč. Nejspíš. Rin se podíval na Hitoshiho a Taie, pak se vydal s davem.

Uzumaki Rikuto

Oh, podpásovka! Ale co jiného mohl čekat od někoho, kdo se jako ninja specializoval na Setřutě no Jutsu. Rikuto ovšem pohotově zareagoval!
Jo, mám se vyhejbat ještě blbějším lidem než jsem já. Takže se uvidíme po zkoušce, tedy jestli ještě budeš schopnej koukat, chodit...dejchat..
Odpověděl s takovým milým úsměvem. Po slově dejchat ukázal na Rina ukazováčkama a přidal klasické mrknutí s mlasknutím. Následně se začal smát a z kapsičky vytáhl čokoládovou tyčinku, do které se s chutí a hlavně úsměvem zakousl!

Kageyama Rin

"Se divím, že ty jsi schopnej chodit a dýchat s tím, jak jsi hloupej," odpověděl Rin, uchechtl se a složil ruce na prsou. "Je mi líto tvých parťáků. Že ve dvou musí dělat práci za tři. Škoda, že se nejspíš nepotkáme ve finále," mávl na Rikuta rukou, otočil se a celkově si myslel, jak strašně cool teď nevypadá. Pak mu došlo, že na tohle může mít Rikuto celkem rychlej comeback, tak se otočil a zvedl ruku. "Tím myslím, že se do něj nedostaneš ty. Protože jsi špatnej. Chápeš?"

Uzumaki Rikuto

A tak se tak hezky asi sešli postupně u brány. Bylo tu fakt hodně lidí, ale ten šupák Rin stále pokračoval v jeho žvatlání.
Škoda že nejsi ani z desetiny tak dobrej ninja, jako ti jde plácat kraviny..
Odpověděl Rikuto a ano, i jeho náhle ten super comeback napadl, ale Rin se ještě na poslední chvíli opravil. Rikuto se tomu sám musel zasmát.
Ne, mám moc malý IQ na to, abych to pochopil..
Odvětil a mávl ledabyle rukou. A už se chtěl otočit a neřešit to, ale Rikuto je Rikuto a nemohl to jen tak nechat plavat.
A navíc..!
Zakřičel se zdviženou rukou na znamení pozor.
..nejsem tak blbej na to, abych věděl, že za ty svoje malovátka kolem očí kryješ jeden monokl za druhým z toho, jak furt dostávám do huby. Jinak si takovou držku nedokážu vysvětlit..
Pravil a se spokojeným úsměvem na tváři pokrčil ramena. Možná už by je někdo fakt mohl zastavit, protože při tomhle tempu je někdo zabije ještě před startem.

Jak tam tak na sebe ti dva hulákali, pochopitelně na sebe nalákali spoustu pozornosti, ať už chtěné nebo ne. Někteří radostně čekali bitku a ukončení nějaké konkurence už teď, někteří se otráveně odvraceli, jiní dělají, že to neslyší a soustředili se na to, jak moc jsou nervózní kvůli zkouškám.
No, a v tu chvíli Rikuto na krku ucítil zezadu chlad. Byla to ocel. Někdo se mu za zády zasmál.. a pak chlad oceli zmizel.
Byl to jeden z toho obávaného Kiri týmu. Teď měl na tváři otrávený výraz, mezitím, co mu Hyuuga Kenshin pevně držel ruku, ve které mu zářil, na jeho postavu, velmi nepřirozeně velký a dlouhý meč.
"Tohle si nechte až na zkoušku." pronesl Kenshin chladně, koukajíc na Genina z Kiri, a pustil jeho ruku.
"Řekl bych, že tyhle nás tu zkoušej až dost." pronesl otráveně, ale odvrátil se zpátky.. za svým týmem, který se uchechtával. Byli to ti z Kiri, měli meče, a vypadali tak nepříjemně, jak je senseiové popisovali.
Kenshin chytil Rikuta za límec a potáhl ho blíž k sobě.
"A ty už buď taky ticho. Nech si tu energii dovnitř." pronesl vážně. Pak si pořádně odkašlal a otočil se k davu.
"Věřím, že jste přišli na první test Chuuninské zkoušky.. a já mám tu čest zkoušky zahájit, a taky představit prvního zkoušejícího." Kenshin se zakabonil. měl to původně být on, první zkoušející, ale vzhledem k tomu, že měl vlastní tým připraven, znamenalo to, že by to mohlo vypadat neférově.
V tu chvíli se konečně otevřeli dveře, a ven se dal ten, který měl být zkoušející.. a který vypadal dost podobně Kenshinovi.
"Jsem Hyuuga Kano.. a postarám se o to, aby správně proběhla první zkouška." pronesl rázně. Lidé z Konohy ho asi z většiny znali - byl to Kenshinův bratr, a především, dědic klanu Hyuuga.

Hatake Hibiki

No, otravný Rikuto byl zachráněn vlastním senseiem. Hibiki to viděl tak, že takhle to msuelo být celou dobu. Každopádně..další cool Hyuuga na scéně! Těch snad nebylo konce.. byla to hrůza, rodina Hinami byla celá tak cool a její rod tak důležitý, a on neměl ani rodinu, ani důležitý rod. Když si tohle uvědomil, trochu mu projel po zádech mráz.. ale pak našel její obličej v davu, a tak byl trochu uklidněn.
Místo toho ale zaznamenal především to, že Taiyo pořád nikde. Byl z toho trochu nervózní.. už by tu přeci měla být! A taky musel přemýšlet o tom, co za zkoušku to vlastně bude..