Lesy kolem Konohy

Inuzuka Ashi

Podarilo sa jej dostať na druhú stranu, ale ta palčivá bolesť na ľavej ruke bola stále horšia. Rychlo si stiahla šatku z vlasov a obviazala si rameno ako jej to len šlo. Zubami si chytila jeden koniec a zdravou rukou druhý koniec a potiahla. Musela ísť potom do nemocnice. Lenže hneď na to za ňou bežali tí dvaja a to už sa musela odtiaľ dostať preč. Či ich zastavil útok toho dievčaťa alebo nie, dostalo sa k nej a ponúkalo jej pomocnú ruku. Shiromaru, ktorý ležal na hlave Ashi, na ňu nereagoval nepriateľsky a zle pozoroval tých dvoch, čo ich tu už nejakú dobu prenasledovali. Ashi stála na mieste chvíľku zmätená a otočila hlavu smerom k už viac známej dievčine, keďže jej pach bol zreteľnejší. Avšak "pozerala" sa jej niekam na čelo.
"Som v poriadku, dokážem ešte ísť. Vďaka... eh... K-K-Kaibutsu-san?" povedala Ashi s mierne nervóznym hlasom na konci vety, ktorá znela skôr ako otázka, keďže si nebola istá jej menom. Pamätala si pachy spolužiakov najlepšie, ale mená a priezviská, a hlavne ako ich oslovovať, bolo pre ňu horšie, preto ju radšej oslovila priezviskom a dúfala, že sa trafila. Teraz však bolo otázkou, či ich Ai trafila a či bola buď ochotná bojovať alebo sa odtiaľto dostať. No, podľa jej otázky usúdila, že skôr chce to druhé. Tak či tak nevie akoby tých dvoch odviedla do Konohy a pochybuje, že budú hovoriť.

Inuzuka Ashi

Dievča pred ňou ju nijak neopravilo, takže asi jej priezvisko povedala správne a teda si bola istá, že je to tá spolužiačka, ktorá jej prvá napadla. Keď počula, že sa Ai rozbehla, tak sa rozbehla za ňou, ale hneď sa zastavila, tak sa zastavila tiež.
"Deje sa niečo?" opýtala sa jej, keďže nechápala, prečo sa tak náhle zastavila. Shiromaru ju na nič neupozornil. Lenže zrazu ucítila ako ju chytila za ruku a zase sa rozbehla. To trochu nečakala, ale rozbehla sa teda s ňou. Chvíľku sa tak prekvapene pred seba dívala, ale potom to hodila za hlavu. Dúfala, že už ich nič viac nezastihne, inak by to nemuselo dopadnúť dopre. To bol naozaj divný začiatok jej života ako genin.

[rikuto_jmeno]

Rikuto byl tedy ticho, protože měl jablka že. Takže v klidu šel a papal. Nějak ani nevnímal kam moc jdou, protože měl jablka. No a tak došli do lesů kolem Konohy a opice najednou zmizela. Ale Rikuto měl ještě poslední jablko, takže to nějak nehrotil a v klídku si dojedl jablko. Ohryzek poté hodil někam do lesa protože hej, zvířata mají taky hlad. Nakonec si otřel pusu do hřbetu ruky a došel na místo, kde opice zmizel. Zvedl tedy svitek a pokusil se ho otevřít.

[rikuto_jmeno]

[rikuto_rec]He..?[/rikuto_rec]
Vypadlo jen z Rikuto, když v tom brnění přešlo v celkovou paralýzu. Rikuto začínal mít trochu strach, ale poté za něj padla další opice a Rinův divný sensei. Který vypadal, jako by ho přejel parní válec. No a začal mu pokládat spousty otázek, takže Rikuto nejspíš mohl i přes paralýzu mluvit. Pokud ne, tak tam jen stál s otevřenou pusou a slintal. Pokud mohl, tak tedy začal mluvit.
[rikuto_rec]Kam bych měl zapadat?[/rikuto_rec]
Odpověděl Rikuto překvapeně. Nějak si asi furt neuvědomoval, že vlastně nemá tým na zkoušky.
[rikuto_rec]Prošli jsme až do arény..[/rikuto_rec]
Odpověděl Rikuto, docela ho naštvalo, že si tenhle šupák nepamatoval jeho souboj v aréně. Však tam konečně ukázal, že nestojí jen za starou bačkoru!

[npc_name=saru]Sarutobi Saru[/npc_name]

Rikuto mluvit mohl, i když jeho slintající verze by zřejmě měla naprosto stejný efekt jako ta mluvící. Saru si trochu povzdechl. Dřív by se na to asi vybodl a šel depkařit někam hlouběji do lesa, ale potom, co si prošel nějakým obdobím s Rinem a ostatními byla jeho trpělivost v tomhle ohledu o něco větší.
[rec=saru]"Na zkoušky přeci potřebuješ tým. A jelikož zbytek tvého týmu minule povýšil, tak budeš potřebovat vhodné náhradníky,"[/rec] pokračoval klidným hlasem. "I když je možné, že by si to mohl zvládnout i sám," dodal bez jakékoliv známky ironie. Aiko mu o tomhle mladíkovi něco vyprávěla a to ho docela zaujalo.
[rec=saru]"To teď nemyslím. Tak jinak... skočil jsi na nejjednodušší návnadu a svitek hned otevřel,"[/rec] řekl a svojí dřevěnou holí odpinkl svitek z Rikutových rukou, takže paralýza pomalu povolila.
Pak se posadil na kmen slovu a poklepal na místo vedle sebe. [rec=saru]"Prý chceš být, stejně jako můj bratranec, Hokage. Ušlechtilý cíl. A taky jsem slyšel, že jsi vcelku odolný chlapík. Je to pravda?"[/rec] zeptal se tě, zatímco z jednoho rukávu kimona vytáhl drobnou skleněnou láhev, ve který bylo něco hustýho a zelenýho. Pomalu se toho napil.

[rikuto_jmeno]

Rikuto se najednou pozastavil. Jejich tým vlastně skončil a on potřeboval nový. Nikdy nad tím nějak nepřemýšlel, že už vlastně není v týmu s Hinami. Na tu připomínku o tom, že by to mohl možná zvládnout i sám nějak nereagoval. Samozřejmě, že ho to zahřálo u srdíčka, ale musel zůstat střízlivý aby nedopadl jako minule. Vždycky byl prostor pro zlepšení. I kdyby byl Hokage, furt se může objevit někdo silnější a on musí ochránit svojí vesnici.
[rikuto_rec]Myslel jsem, že to byla nějaká zpráva s dalšími instrukcemi. Nějak mě nenapadlo podezírat opici s čelenkou Konohy, která mě vyzvedla přímo před Kaenem.[/rikuto_rec]
Pravil Rikuto a vzhledem k tomu, že se konečně mohl hýbat, tak pokrčil ledabyle rameny. Tohle byl totiž pěkně podlý trik a skočil by na něj každý. Možná Hinami by to tedy prvně checkla očima. Poté tedy Rikuto poslechl a posadil se na kmen stromu vedle Sarua.
[rikuto_rec]Můj vzor je Sedmý. Chci být dostatečně silný, aby mohla vesnice dál růst. Chci překonat mistra Gaie v taijutsu a zabránit tomu, aby jakýkoliv klan ve vesnici dopadl tak, jako moji předci.[/rikuto_rec]
Pravil Rikuto. Samozřejmě tím myslel svůj původ. Něco málo si o tom kdysi zjistil v knihovně. Sice bylo poměrně náročné přečíst několik knížek, ale musel to zvládnout.
[rikuto_rec]No, specializuju se na taijutsu. A i když se nechám často unést a bezhlavě útočím, tak je moje nejsilnější stránka ve výdrži. Kombinuji svoje kosti s dotonem..[/rikuto_rec]
Pravil Rikuto a vyndal červenou kostěnou dýku, kterou měl za opaskem a podal jí senseiovi.

[npc_name=saru]Sarutobi Saru[/npc_name]

Saru se pozastavil nad tím, co Rikuto řekl. [rec=saru]"Měl jsem jednoho studenta, taky měl čelenku naší vesnice a přesto zradil. Ale asi máš pravdu, nebyla to fér zkouška,"[/rec] řekl nakonec, až to skoro znělo jako omluva. Pak si raději poslechl, co mu o sobě ten mladý hoch chtěl povědět. Vypadalo to, že narozdíl od spousty, mu huba jela bez problémů. Asi fakt nebyl spřízněný s Kokuryuuem.
[rec=saru]"Uzumaki Naruto? Znal jsem ho, i když asi ne tak dobře jako Kaen,"[/rec] pak však řekl Rikuto jednu moc zajímavou věc. [rec=saru]"A který klan máš na mysli?"[/rec] zeptal se zcela vážně. Saru už něco slyšel z více zdrojů, Aiko taky zrovna doma moc nemlčela a nebylo tak těžké si zjistit něco z minulosti.
Saru si vzal do ruky tu zvláštní kostěnou dýku a bedlivě si jí prohlédl. [rec=saru]"Neobvyklé. Tohle umíš vytvořit?"[/rec] zeptal se zvědavě a podal mu jí zpět. [rec=saru]"Bezhlavě útočíš... předpokládám, že ti pak všichni kladou na srdce, že to opravdu nemáš dělat, co? Že jsi zbrklý a zbytečně dáváš život v sázku!"[/rec] asi to byla další osoba, co chtěla Rikutovi promlouvat do života. Inu, strašně chytří senseiové.

[rikuto_jmeno]

Rikuto se trochu pozastavil. Nepamatoval si, že by někdo v nedávné době zradil vesnici. Ale je pravda, že se to mezi genini zřejmě moc nevytahovalo.
[rikuto_rec]A já bych tuhle čelenku ani mít neměl. Ale naopak jí nikdy nesundám. I když by mi jí Kokuryuu nejradši sundal i s hlavou.[/rikuto_rec]
Pravil Rikuto dost kysele.
[rikuto_rec]Jde o klan z Kirigakure. Našel jsem si něco v knihovně, říkali si Kaguuya. Jen u málo členů tohoto klanu se probudil stejný dar jako u mě. Téměř celý klan se nechal vyvraždit při útoku na Kiri.[/rikuto_rec]
Rikuto si vzal zpátky do ruky dýku a vrátil si jí za opasek.
[rikuto_rec]Ano, kdekoliv na těle. S Kenshinem jsme vymysleli několik technik právě přes tyto kosti.[/rikuto_rec]
Rikuto se potom trochu výmluvně podíval do země a poškrábal ve vlasech. Na tohle neměl co říct.
[rikuto_rec]Je pravda, že nemít tenhle dar, tak tu možná už nejsem. Nebo bych možná jezdil na vozíčku.[/rikuto_rec]
Pravil Rikuto a pokrčil rameny. S jeho náturou asi lepší dar dostat nemohl, co si budeme.

[npc_name=saru]Sarutobi Saru[/npc_name]

Při zmínce o Kokuryuuovi trochu zvážněl. [rec=saru]"Vím, co myslíš. Ale nadruhou stranu, je to vážný a silný ninja, který už pro vesnici obětoval hodně. Jen je trochu tradicionalista, co se klanu týče. A divíš se mu, když i klan Uzumaki byl v jednu dobu téměř vyhuben a jeho příslušníci se rozutekli do všech koutů, měnili si jména a skrývali se?"[/rec] promluvil trochu váhavě. O Kokuryuovi měl vysoké mínění, ctil ho jako staršího a moudřejšího člena vesnice.
Pak se Rikuto pustil do přednášky o svém rodném klanu. Saru ho neznal, respektive, nevěděl nic krom toho, že se jednalo o nějaký klan, který byl považovaný za vymřelý.
[rec=saru]"Obávám se, že s ti s tvorbou kostí asi moc nepomůžu. Ale mohl bych ti pomoci s dotonem a hlavně vám pomoci fungovat jako tým. Na zkoušky půjdeš spolu s Rinem, toho znáte a ještě se k vám přidá dívka, kterou nám poslali z Chrámu Ohně,"[/rec] seznámil ho s dalšími skutečnostmi ohledně jeho týmu.
[rec=saru]"Nadruhou stranu, vidím v tvém... daru... skvělý potenciál na využití. Ať si kdokoliv říká cokoliv, věříš si. Znal jsem tobě podobného ninju. A ať se mu řeklo cokoliv, vždycky byl jak neřízená střela uprostřed nepřátel,"[/rec] nostalgicky zavzpomínal. Když se to tak vzalo, tahle mladá generace byla snad ještě šílenější než ta jeho.
[rec=saru]"Takže mi pověz, Rikuto, co je pro tebe nejdůležitější v týmu?"[/rec] začal s trochou teorie.

[rikuto_jmeno]

[rikuto_rec]Nezáleží na tom, z jakého jsi klanu. Celé pojetí klanu znamená prakticky to, že máme být jedna velká rodina. A pokud se můj otec rozhodl, že jsem jeho syn a člen té rodiny, on by to měl respektovat a přijmout mě. I tohle znamená být silný, není to jen o technikách..[/rikuto_rec]
Pravil Rikuto trochu smutně s hlavou svěšenou. Přeci jen málokdo z klanu se s ním chtěl kamarádit, protože se Kokuryuua všichni báli a nechtěli se v tom případě zaplést s Rikutem. Naštěstí měl vždycky Kaena a svoje jídlo.
[rikuto_rec]Nemám nejmenší tušení co je Chrám Ohně. Ale s Rinem se o ní postaráme, jsme silnější než si všichni ostatní myslí.[/rikuto_rec]
Zasmál se nakonec Rikuto. Byl rád, že s ním šel zrovna Rin. Byla s ním sranda a sám měl totálně na hlavu postavené nápady, takže mohli zaskočit soupeře společně nějakým kriplismem.
[rikuto_rec]Koho?[/rikuto_rec]
Zeptal se Rikuto. I on ve svém daru viděl dobrý potenciál, mohl tak nejlépe bránit své přátelé. No a rovnou k tomuto se hned Saru dostal. Rikuto nikdy neznal školní teorii, říkal prostě to, jak to cítil a viděl on.
[rikuto_rec]Nesnáším se koukat na to, jak se někomu v týmu něco stalo. Radši bych stál před nimi a všechny útoky schytal já. I proto se soustředím na defenzívu, chci je ochránit.[/rikuto_rec]
Pravil Rikuto se zaťatou pěstičkou. Bohužel se mu to stále nedaří.

[npc_name=saru]Sarutobi Saru[/npc_name]
[rec=saru]
"Klany jsou složitá věc. Nemusí fungovat jen na tomto principu. Jen se zeptej Hinami, jak to v jejím klanu fungovalo ještě před několika desítkami let. Spousta klanů má jisté pravidla. A někdy jsou i opodstatněná,"[/rec] řekl Saru klidným hlasem, i když Rikuta docela chápal. Chtěl být uznávaný. Naštěstí měl Kaena, kterému byly pravidla u zádele a taky své mladší kamarády.
Když u sdělil, že nevěděl, co je to chrám ohně, musel se zasmát. Opravdu to byl nezkušený kluk. Ale o to větší výzva byla s ním spolupracovat. Další otázka však byla něco, o čem se Saru nechtěl moc bavit. Jen zavrtěl hlavou a odpověděl velmi krátce: [rec=saru]"Někdo blízký. Jednou ti o něm třeba budu vyprávět,"[/rec] víc však neřekl.
[rec=saru]"Tak to se dostáváme k jádru věci. Viděl jsem tě na zkouškách, slyšel jsem něco od Aiko a taky si četl tvé záznamy. Máš něco, čím je můžeš ochránit, aniž by jsi to schytal ty? Z toho co říkáš máš obrovskou výdrž díky svým schopnostem. Ale není to příliš riskantní?"[/rec] zeptal se ho jak kdyby ho zkoušel. No, tedy... on ho opravdu zkoušel. Chtěl ho nechat, aby se v tom pěkně vyválel a přišel si na řešení sám. On se mezitím zkusil postavit na nohy. Náročný úkol.

[rikuto_jmeno]
[rikuto_rec]
Všichni jsme přece lidi ne? Je hloupost někoho shazovat, nebo naopak uznávat jen kvůli krvi. Takže žádné normální opodstatnění mě nenapadá, jen blbé řeči urozených lidí..[/rikuto_rec]
Pravil Rikuto a mávl nad tím vším rukou. On měl vždycky hubu dokořán a nevadilo mu na rovinu říct, co si myslí. A taky věděl, že spousta lidí mimo velké klany měla lepší srdce, než vysoce postavení vůdcové klanu. Co třeba takový Rin, jehož rodina si nesla svojí smůlu špatných ninjů. Vzdal se kvůli tomu Rin, už dopředu měl být odsouzený k tomu, že to nikam nedotáhne? Ani náhodou! Člověk si svoji cestu určoval sám! Žádná pravidla klanů.
[rikuto_rec]Záznamy?[/rikuto_rec]
Pravil Rikuto a nadzvedl pravé obočí. Nějak netušil o jakých záznamech mluví. To si Konoha vede záznamy svých ninjů?
[rikuto_rec]No, myslel jsem že bych se naučil nějakou novou Doton techniku. Víte, abych mohl například zvednout půdu před mým týmem, která by jim poskytla nějakou ochranu během toho, co bych byl vepředu a bojoval.[/rikuto_rec]
Pravil Rikuto a pokrčil rameny.

[npc_name=saru]Sarutobi Saru[/npc_name]

Saru už Rikuta dál nepoučoval. Zatím to nemělo smysl. Mohl by tu mít sice přednášky o tom, že existují ideologie klanů, kterých se drží již dlouhé roky a díky tomu přežili, ale to by tenhle mladík asi nepobral. Vždyť ani netušil, že si tu o něm vedou záznamy. [rec=saru]"Ano, záznamy,"[/rec] odpověděl mu pouze. To jako fakt netušil, že tu má tučnou složku informací, které o něm vesnice měla? Byly tam zapsané všechny jeho velké skutky! Takže ve výsledku byla většina stránek prázdná, ale to vědět nemusel.
Rikuto se pak rozpovídal o technice, která by mohla poskytnout ochranu ostatním. Na senseiově tváři se objevil skoro až pobavený úsměv. Skoro se až divil, že ho to nenaučili jako první techniku, když zjistili, že ovládá Doton. Doton byl celkově známý pro své možnosti rozšířené obrany a to i v plošném měřítku.
Saru se tedy pomalu zvedl na nohy a udělal pár kroků od stromu. [rec=saru]"Myslíš něco jako... Doton: Doryuu Heki!"[/rec] řekl, zatímco pomalu skládal pečetě a pak udeřil dřevěnou hůlkou do země. Ta se i spolu s ním začala zvedat. Během chvíle stál na solidní zemní zdi s opičí hlavou uprostřed.
[rec=saru]"Výhoda zemního stylu je, že ho máš téměř kdykoliv po ruce. Nemusíš zbytečně přetvářet chakru ve svém těle. Ale i to je možné. Co z Dotonu už umíš?"[/rec] zeptal se, zatímco se posadil na vlastní zemní stěnu. Záznamy evidentně nebyly wikipedií.

Zatímco si tam kluci hráli s blátíčkem, přistála na zdi další opice. Tahle byla o něco vyšší jak dospělý muž, měla čelenku vesnice a vypadala dost old. A jako bonus měla přes rameno hozenou nějakou další osobu v kimonu. "Neměl by ses tak přetěžovat," okomentoval Enma, když viděl co si to tam Saru vytváří. Ten se na opici jen usmál. Enma potom položil Ranzi a pokud na něj již nemluvila, tak pufla pryč.
[rec=saru]
"Takže, Rikuto, tohle je Shimura Ranzi. Ranzi, já jsem Sarutobi Saru a tohle je Uzumaki Rikuto, tvůj nový týmový kolega. Byla cesta příjemná?"[/rec] Zeptal se pobaveně, zatímco je představil. Něco mu říkalo, že Ranzi nebyla dostatečně rychlá jako jedna z nejstarších opic.

[rikuto_jmeno]

Rikuto byl docela překvapený, když se nad nimi najednou začala zvedat půda a vytvořila se taková obranná zeď s opičím ksichtem. Rikuto však zůstal dál v klidu sedět, s kapsy si vytáhl nějakou čokoládovou tyčinku a s chutí se do ní zakousl. Následně si hřbetem ruky setřel karamel z pusy a podíval se na opičího senseie.
[rikuto_rec]Umím Doton: Domu![/rikuto_rec]
Prohlásil Rikuto hrdě. A to byla vlastně jediná Doton technika, kterou ovládal. Takže ve výsledku vlastně zase tak hrdý nebyl no. Ale co se dá dělat! Poté přiběhla další opice a hodila před ně nějakou holku. No, opičí sensei je představil a Rikuto teď moc nevěděl, jak se zachovat. A tak před ní prostě natáhl ruku.
[rikuto_rec]Uzumaki Rikuto, lídr týmu..![/rikuto_rec]
Zakřičel a druhou rukou jí ukázal vztyčený palec. Stay motivátor.

[ranzi_jmeno]

Dorazili sme niekam.. na miesto v lese, kde ma nakoniec opičiak vysadil a s hlasným puff sa odpratal kade ľahšie. Ostala som tam teda stáť. Pár krát som poklopala nohou po kamennej stene. Ako keby som kontrolovala jej tvrdosť. 
[rec=ranzi]"Whua.." [/rec] Vyzeralo to tak, že som na sekundu dostala nebodaj závrať. Zavrávorala som nohami, až som skončila na zadku. Pozrela som sa na oboch mužov, teda.. chlapca a muža. Po tom ešte tak tri krát. 

[rec=ranzi]"Shimura Ranzi!" [/rec]Predstavila som sa poriadne nahlas a rovnako ako Rikuto mne, aj ja som mu ukázala vztýčený prst na ruke. Samozrejme palec. [rec=ranzi]"A nie, nebola. Ešte stále sa mi točí hlava. Ten king-kong bol rýchli ako sľak."[/rec] Vyhlásila som  rozmýšľajúc, či mám moje vnútorné pocity vyliať hneď teraz, alebo ich potlačiť a dúfať, že sa čoskoro nevrátia.

[npc_name=saru]Sarutobi Saru[/npc_name]

Když Rikuto zmínil tu techniku, vypadalo to, že Saru chvíli přemýšlel oč šlo. [rec=saru]"No, s tím se dá pracovat. I když to bude trochu složitější pro přizpůsobení,"[/rec] okomentoval to jen, protože mezitím se na scéně objevila nová dívka, která si z toho hned sedla na prdel. [rec=saru]"Dokud tu nebude Rin,"[/rec] okomentoval polohlasně Rikutovo prohlášení, že je lídr týmu. Moc dobře věděl jak to dopadne, až tu budou tihle tři. Ti dva se budou hádat a třetí se bude smát. Jak z těchto lidí měl udělat tým?
Inu, vzhledem k tomu, že se skoro nemohl hýbat, tak Ranzi na nohy pomoci nemohl. Naštěstí jí Rikuto podával svojí upatlanou ruku, tak jí třeba i pomůže. I na takové drobnosti se dala vypozorovat schopnost spolupráce.
Saru se nad jejím prohlášení musel pozasmát. [rec=saru]"Na důchodce má vcelku páru, co si budeme povídat. Omlouvám se, že jsem za tebou nedošel sám, ale cestování moc nedávám,"[/rec] řekl omluvně, přičemž jeho momentální vzhled je o pár postů výš, takže asi tak.
[rec=saru]"Tak, když tu jste takhle ve dvou, chci vám jen říct, že jste byli vybraní jako tým na další chuuninské zkoušky. Pokud na ně tedy chcete jít. Předpokládám, že Rin do toho půjde. Co vy dva? Není to zkouška pro jednotlivce, jaké jsou vaše zkušenosti s týmovou prací,"[/rec] zeptal se rovnou trochu pedantsky. Ale i vám by určitě prospělo nějaké to seznámení.

[rikuto_jmeno]

Rikuto moc nepochopil tu věc s přizpůsobením, takže to nechal být. A co se týče nesouhlasu o tom, kdo bude leader v týmu, tak taky nějak nekomentoval! Místo toho využil kratší pauzu k tomu, aby si kousl své čokoládové tyčinky. Potřeboval doplnit cukry!
[rikuto_rec]Mno..[/rikuto_rec]
Pravil Rikuto ještě s napůl plnou pusou. Takže počkal ještě pět vteřin než dokouše, u toho měl zvednutou pravou ruku před sebou, jako..aby mu dali chvilku a hned dokončí myšlenku.
[rikuto_rec]..nejspíš nás dali dohromady z nějakého důvodu. Když máme každý nějaké záznamy, tak aby jsme k sobě seděli. S Rinem jsem měl už co dočinění, takže vím, že se stejně jak já specializuje na souboj na blízko, ale je ofenzivnější než já. Takže hádám, že nám tady Ranzi má nějak zapadnout do týmové kompozice. Například u starého týmu jsme to tak měli, dokonce jsme měli Hinami, která nás měla uklidňovat a tým byl tak dobře vyvážený. Ale nevím, jestli jsme na tom tady stejně tedy..[/rikuto_rec]
Pravil a podíval se na Ranzi, která tu tedy udělala docela dost hukotu za tu krátkou chvíli.
[rikuto_rec]A ohledně účasti, se mě ani nemusíte ptát..![/rikuto_rec]
Pravil a opět vítězoslavně pozvedl palec na pravé ruce.

[ranzi_jmeno]

Prikývla som na poznámku starca o jeho pare. [rec=ranzi]"Yep.. V pohode!"[/rec] Strčila som si ukazovák do nosa a začala som si v ňom vyškrabávať zaschnutý šušeň. Keď sa mi ho podarilo vydolovať, len som ho odpinkla niekam do trávy. Celkom ma zaujali slová Rikuta. Ja som teda o Chuninskych čo to vedela. Brala som to ako skvelý spôsob na to, niekomu nakopať prdel.
[rec=ranzi]"No, čo sa týka spolupráce, kto vie." [/rec]Žiarivo som sa usmiala. Pripadala som si ako presný opak takej tej spomínanej Hinami. No prikývla som. Prečo sa nezúčastniť niečoho, kde môžete druhým ľuďom beztrestne nakopať prdel? To že to mohlo byť aj opačne, som si  zatiaľ nemienila pripustiť.
Taktiež som ukázala palec hore na znak, že so mnou na tých skúškach môžu počítať.
[rec=ranzi]"A ten Rin .. je kde? Alebo to je nejaká ďalšia opica?" [/rec]

[npc_name=saru]Sarutobi Saru[/npc_name]

Už teď věděl, že to rozhodně nebude jednoduché. Jestli byl předtím Rikutovi vybrán relativně rozumný tým, stejně jako Rinovi, tak teď to mělo být něco naprosto jiného. Upřímně, do teď nechápal, co jeho bratrance přimělo dát dohromady zrovna tyhle tři lidi, ale evidentně v tom viděl něco, co ostatní prostě ne.
[rec=saru]"Je pravda, že o Rikutovi něco vím. Ale o tobě, Ranzi, nevíme příliš. Co vlastně umíš? Vím, že jsi vyrůstala v mnišském chrámu a slyšel jsem od svých předchůdců, že i ti, přes svůj pacifismus, vytvořili vlastní bojový styl. Naučila jsi se od nich něco?"[/rec] zeptal se zvědavě nové žačky, kterou měl. Vlastně to měla být první holka, kterou cvičil, i když zatím to vypadalo, že je to jen další šílenec, který se odhodlal jít někoho zbušit.
[rec=saru]"Rin si momentálně hraje s jiným... učitelem..."[/rec] u tohohle se trochu zasekl. Nebyl si úplně jistý, jestli se dal Itane nazvat učitelem, ale Rin ho s tím šel najít. Tak možná ano. [rec=saru]"Tady Rikuto ho vlastně zná. Přidá se k nám později... pokud to nepřeženou,"[/rec] řekl klidně na otázku a pak pokýval hlavou. Oba souhlasili, že se zkoušek zúčastní, u Rina nepochyboval, mohli se dát do práce.
[rec=saru]"Takže. Nejdřív se musíte trochu seznámit, co byste řekli na jedno přátelské bojové utkání? Okoukáte tak trochu své schopnosti,"[/rec] navrhl těm dvěma. Něco mu říkalo, že Ranzi určitě neodmítne a u Rikuta by to byl ideální způsob jak předvést jeho schopnosti.