Zkoušková místnost

Sonozaki Yumiko

Trasúca sa Yumiko počula spoza seba Hibikiho ukľudňujúce slová... P-p-p-pardon... vykoktala zo seba. Jej panika stále silnela, ale robila čo mohla aby sa ukľudnila... Jej tým sa predsa na ňu spoliehal, a nemohli kvôli nej umrieť...
No tak... ukľudni sa... ukľudni sa... Ale bolo to ťažké, predsa len začali už lietať okolo nich aj techniky, a to Yumiko zrovna neukľuňovalo. Ak to takto pôjde ďalej, tak to skončí masakerom... prebehlo jej hlavou. Síce senseiovia hovorili že to zastavia ak zájdu moc ďaleko, ale čo je pre nich "moc ďaleko"...? Nebolo dobre sa na to spoliehať.
Každopádne Yumiko sa snažila ukľudnit a začať vnimať veci vedľa seba, aby ju nahodou do hlavy netrafil nejaký zablúdený kunai alebo korytnačí kameň.
Počula Biscuitove inštrukcie a pripravila si do ruky kunai... výkrik prišiel skôr než čakala. Nechala nech Hibiki s Taiyo idú prví, ale držala sa pri nich. Stále bola nervózna... veľmi nervózna. A nechcela sa vrhať do boja ako prvá. Dopadlo by to zle.

Uchiha Itane

"Neřvi!" napomenul Rikuta a vyčkával na informace od Hinami. Vypadalo to, že pokus o hledání dalšího Kiri týmu se jim vyplatil. Jo, teď jak to provést. "Nevidíš, který z nich má klíč?" optal se ještě Hinami a mezitím si je sám zaměřoval. Sharingan zatím neaktivoval, nechával si ho jako tajemství a skrytou zbraň do budoucna. Navíc, začala se tam objevovat mlha, takže by mu momentálně byl jeho sharingan úplně k prdu. "Budeš nás muset navádět," hlesl k Hinami, která to mohla snadno prohlédnout. "Já zastavím toho hada, ty zabav ty další dva a Hinami zkusí získat klíč, ano?" navrhl co nejtišeji, ale aby ho slyšeli. Teď je vedla Hinami.

Tým 9

Podařilo se vám do toho chaosu přidat ještě mlhu! Dobrá práce, teď všichni viděli naprosto kulové. Tedy, až na jeden tým, který byl kousek od vás. Kolem nich se zhmotnila vzduchová bublina, naštěstí jen kolem nich. Pak tam byl minimálně jeden tým, co se hýbal naprosto přirozeně. Ale jinak, panika. Aspoň ze začátku.
"Nazdar, pako!" ozvala se Koneko. Vyslechla si, co jsi po ní chtěl a nakonec několikrát kývla hlavou. "Jo... má to háček. Nevidím absolutně nic. Dokážu najít lidi, ale abych ti hledala klíče, na to potřebuješ spíš detektor kovu," zaprotestovala a rozhlédla se. Nakonec vyrazila do mlhy. Nebyla to zrovna záruka, že něco najde, ale rozhodla se za tu smetanu aspoň pokusit.

Sarutobi Saru

"To výjde nastejno. Každopádně, i tak, slyšel jsem, že Kano nepřehlédne sebemenší detail. Budou to mít těžké," pousmál se nad volbou zkoušejícího. "Můj tým se od začátku zaměřil na silnou kombinaci. To jim jde, ale pokud Rin otevře hubu, budou mít problém. Všichni po nich pak půjdou s opravdovým úmyslem je zabít a na to asi ještě nemají," povzdechl si, když vzpomínal na své studenty. "A Hikumo? Jak si vede Hibiki? Nedávno mi brečel, že nic neumí," zeptal se již s upřímným úsměvem.

Všichni

Většina z vás pocítila, jak vaše kovová výbava (zbraně, etc.) začala mírně vibrovat. Pak to přestalo. Chvilku na to jste uslyšeli otevření dveří a jejích zavření. Kano si mohl odškrtnout další tým, tentokrát ze Suny.

Mizuko Taichi

Moc se mu nelíbilo, že kočka vzdorovala. Navíc nechápal proč o sobě pochybuje. Teď mohla být v první trojce bytostí v této místnosti, která by spolehlivě ten klíč najít měla. Malá, rychlá, od země k pasu člověka by viděla a kdo by si pro všechen sajrajt na světě v takovém bordelu všímal kočky.
Začal být trochu znepokojený. Úkol, na který neměli žádnou byť trochu účinnou zbraň a jejich jediný nápad skoro pohořel na nepříliš dobrých argumentech. Skoro jako by jim někdo dělal naschvál.
Cekal, co udělají ostatní, ale sám by šel za Koneko...

Kageyama Rin

Rin jen tupě hleděl, jak kočka běží pryč. No, snad se ji podaří něco najít. Jinak jsou v prdeli. Nebylo by moudré, kdyby použil všechnu svoji chakru na to, aby našel klíč. Ninja musel myslet vždycky dopředu. A rozhodně neměl přemýšlet nad tím, že selže. Musel počítat s tím, že svoji sílu musí šetřit na další části. To znamenalo, že jediný způsob, jak tohle vyhrát, byla spolupráce. Od začátku je učili, že týmová spolupráce je to nejdůležitější. Rin byl pako, ale jestli existovalo něco, co bral opravdu vážně, tak to byla jeho ninjovská kariéra, takže si k srdci bral každou radu, kterou mohl. Museli jako tým vymyslet nějaký způsob, jak získat klíč a nespoléhat přitom na kočku, která místo toho, aby se hned pustila do akce, začala hledat výmluvy a připravovat je na to, že něco nepůjde. Rin to na jednu stranu chápal, ale nelíbilo se mu, že to jejich partnerství chce Koneko brát takhle. Nechtěl po ní, aby poslouchala každé jeho slovo jako otrok, ale nemusela to hned zpochybnit před tím, než něco zkusila.
Rin chytil Taie za límec. Teda, doufa, že je to Tai, snad byl pořád na stejném místě vedle něj. A přitáhl ho k sobě. "Musíme najít Hitoshiho," řekl. Zhruba si pamatoval, kde Hitoshi byl, když vyvolal mlhu, takže by se mohli vydat tím směrem.

Mizuko Taichi

Už už chtěla nabombit jednu u do obličeje tomu, kdo ho stáhl. Byl to Rin, takže z pochopitelných důvodů to neudělal.
Taiova rána by bolela, asi o dost víc než by kdo čekal... Svým kolegům řekl, že trénoval posílení zbraní a úderu pomocí chakry, nezmínil ale přesný rozsah toho, co se naučil...
No a to bylo vše... Nic co by jim mohlo nějak pomoci tady. Musel se s tím ale smířit, bude potřeba při další části zkoušky, určitě...
Rukou naznačil tři směry, toto gesto doplnil slovem"dveře" a pak podobně jako Rin předchvili, vstal, chytil za límec toho, o kom si myslel že je Hitoshiho a stáhl ho dolů k nim...

Hitoshi

Soustředil jsem se na svojí techniku, když v tu mě něco zatáhlo mimo můj prostor. Dost jsem se lekl, když se to stalo - málem jsem techniku uvolnil z nepozornosti, ale nestalo se tak. Když jsem se podíval do nepřítelovi tváře, uviděl jsem Taicho jak mě tahá za límec. Oddechl jsem si, přesto jsem se cítil maličko naštvaný. Alespoň jsme na sebe už zase viděli. Byla otázka, co se bude dít dál.

Kageyama Rin

"Nemám nic, kluci," řekl Rin a zakroutil hlavou. "Jestli tohle máme vyhrát, musíme něco vymyslet - společně. Tak nám to šlo od začátku nejlíp." Kolem nich se dělo strašně moc bordelu. Rin se celkem divil, že zatím nepřiletěl nějaký kunai, který by se mu nebo jeho týmovým parťákům zapíchl mezi oči. "Hitoshi, nikdy jsme to jako tým pořádně netrénovali, protože jsme mlhu vždycky používali jen na to, abychom se v ní schovali, někoho rozptýlili a udělali jedno z našich komb. Ale myslíš, že bys kolem nás dokázal vytvořit prostor, ve kterém uvidíme?" zeptal se. V hlavě se mu začínal rodit plán, ale potřeboval k tomu oba společníky.

Hitoshi

Chvíli přemýšlel, nebyl si jistý, jestli to bude fungovat. Ale vzhledem k tomu, jak nyní dokázal manipulovat s chakrou a s vodou, si začínal být jistý, že by mohlo. Pokusím se o to. Zavřel oči a začal se pekelně soustředit. Věděl, že to není úplně jednoduchý, protože musí část svého jutsu uvolnit a zbytek nechat v oběhu. Okolo naší skupiny se postupně začala zvedat mlha, až nám nechala kruh dostatečně velký, abychom se viděli a mohli se i maličko hýbat.

Kageyama Rin

"Taichi," otočil se na svého druhého parťáka mezitím, co se Hitoshi pokoušel zredukovat kolem nich mlhu. "Máš nějaký nápad, jak to využít? Protože ten můj zahrnuje hrubou sílu a oteklý klouby na rukách," uchechtl se. "Vyloučíme týmy, co známe. Naše bývalý spolužáky. Nicméně ten Rikuto je dost podezřelej. Nějak se mi nechce věřit, že takovýho retarda pustili na chuninskou zkoušku. Na druhou stranu pochybuju, že by mu svěřili úkol."

Taiyō Kurama

Taiyō počkala, jak dopadne domluva se psem a zároveň se kryla a vracela šťouchance zase zpátky. Přes mlhu ani neviděla, komu že to tedy vlastně ty rány vrace a kunai zahlédla vždy až na poslední chvíli. Prostě chaos, který lze občas zažít na tržnici, ale bez té mlhy a kunaiů.
Taiyō sledovala, jak pejsek zmizel v mlze a podívala se na Hibikiho. Naštěstí se drželi u sebe, takže na něho i viděla. "To právě jde někoho kousnout do .... ehhmmm... zadnice? Je vůbec očkovaný?" nadhodila Taiyō. Ale pejska poslechla. Připravila si do jedné ruky kunai a jak se ozval výkřik, tak společně se svým týmem vyrazila.

Hatake Hibiki

"Hai. Dej pozor, Biscuite." pronesl s úsměvem na svého malého roztomilého společníka. Byl rád, že mu Hikumo-sensei dal tuhle možnost, protože teď se to doopravdy hodilo.
Otočil se na Taiyō. "Inu, je to ninja pes.. snad mu tu zadel neukousne.. a jestli jo, tak to má za to, že je z falešnýho týmu!" vydal ze sebe, a protentokrát se vyloženě zazubil.
No, a pak se ozval signál, a Hibiki taky na nic nečekal. Vzal kunai, chytil za ruku Taiyō, aby ji neztratil.. no, na Yumiko bohužel už měl v druhé ruce kunai.. a taky si uvědomoval, že by to s ní nanejspíš prásklo..
Každopádně, s kunaiem se vydal se zbytkem týmu za výkřikem.

Tým 6

Hinami doopravdy viděla, který z nich má klíč, a stejně tak viděla, který z nich měl klíč. Taky si všimla, že had se vydal jinudy.. obtočil nohu jednoho z lidí tam.. a tam se taky chopil jiného klíče, a pak si to v pohodě vydal k jinému týmu, který na něj už čekal.

Hyuuga Kano

Jeden další tým ze Suny už to měl za sebou.. a stejně tak i Mitarashiho banda, která zrovna získala klíč díky tomu hadovi, už otevírala dveře. Už zbývalo jen 9 dveří. Kano se spokojeně usmál a zapsal jména.

Hyuuga Kenshin

"Jo, vypadá tak. Šikovnej kluk." dodal ještě k Itanemu Kenshin... kdyby ho teď Rikuto slyšel, tak by ho zabil. Ale hej.. na něj se nikdo neptal..bohužel, nebo bohudík?
"Asi jen chvilku.. Kano to plánoval krátké. A jo.. jen tak něco mu neuteče." řekl ještě Kenshin ke zkoušce a o tom, co o ní věděl najisto..

Mizuko Taichi

Přemýšlel, co by mohli udělat jiného, ale jeho největší sázka byla na kočku.
Je fakt trochu dementní, že ten klíč zvládl najít rychleji i had a kočka ne... i když to Tai a tým nevěděli.
Podíval se Rinovi do očí. Fakt ho nenapadla jiná možnost, než to co navrhl fialovohlavý kolega.
"Lepší nápad nemám... mohl bych ty dveře zkusit rozbít, ale pochybuji, že by to prošlo před zkoušejícím..."
Pak se postavil a rozhlédl se po blízkých siluetách lidí. Bylo dost možné, že jim do jejich prostoru i někdo cizí vpadne.
"Jestli jsou falešní tak budou chaos a paniku hrát, aby mezi nás zapadli... ale pravděpodobně budou schopnější než obyčejní genini, takže by se mohli chovat jinak než ostatní... sebejistěji, organizovaněji..." řekl v krátkosti.
"Můžeme sem začít po jednom vtahovat cizí lidi, ale to není moc efektivní ani rychlé... mohli bysme mít ale štěstí," pokrčil nakonec rameny.

Hyuuga Hinami


"Vidím, který ho má..." odvětila na Itaneho otázku. Když pak ale rozdával úkoly, musela ho zarazit. "Ten had už je pryč, okradl jiný tým." pronesla. Při tom obezřetně postupovala směrem k falešné Kiri se svým týmem v patách, Rikuta čapla za kus rukávu a táhla za nimi, aby se neztratil, byl to přeci Rikuto. "Jsou asi tak pět metrů před námi." informovala potichu své spolubojovníky o pozicích nepřítele, aby se kluci mohli dát do práce.


Tým 7

Ani jste nemuseli chodit moc daleko a opravdu jste našli Biscuita zakousnutého do jakéhosi ninji s čelenkou z Kumo. No..přímo do něj ne, ale stáhl mu kalhoty , takže se o ně onen ninja přerazil a spadl na své dva kolegy, jelikož se drželi blízko sebe. A tak jste tam tedy našli hromádku dosti zmatených ninjů. Ten bez kalhot se snažil si je zase obléct, ale Biscuit je odmítal pustit. "Vrať to sem ty čokle.." vrčel ten týpek. Byl to ale syčák ten pes, protože vždy schválně povolil, aby se ninja zase svalil na ty dva a pak zase silně zabral. Vás si ta banda nevšímala, tudíž jste měli šanci. Yumiko si všimla, že ten bezkalhotový ninja má na ruce(mezi ramenem a loktem) menší pouzdro a v něm něco cinkalo, že by klíč?


Kagami Hikumo

"To je dobře." pronesl na Kenshinova slova ohledně délky zkoušky. Když se Saru zmínil o to, že bude jeho tým mít potíže, jestli Rin otevře hubu, Hikumo si pomyslel, co by se stalo, kdyby během zkoušky někdo na Yumiko sáhl. No...radši nechtěl vědět. Poté se i Saru zeptal na mladého genina. Hikuma nepřekvapilo, že zrovna na Hibikiho. Věděl, že bydlí u klanu Sarutobi. "Hibiki je takové lepidlo týmu. Když může povzbudí, snaží se, aby se zbytek jeho týmu cítil dobře. Avšak často o sobě pochybuje. Při tom mu to ale jde, učí se rychle a tak všechno. No a pokud využije to, co jsem ho převčírem naučil, tak by tu za chvilku měli být." odvětil a otočil na další stránku. Snad se jeho tým dostaví, než to dočte, protože další s sebou neměl.

Uzumaki Rikuto

A tak Hinami táhla Rikuta za sebou za rukáv. Poor Rikuto. Každopádně brzy dostal informaci, že nepřátelský tým je asi 5 metrů před nima.
Postarej se o klíč Hinami..
Řekl podezřelepotichu na to, že to byl Rikuta. Poté udělal rychle pečeť.
Doton: Domu..
Pravil a pravou ruku pokrylo brnění. Rikuto se rozeběhl, opravdu rychle.
Hej šupáci..!
Zakřičel a skočil dopředu, kde předpokládal, že bude nepřátelský tým. Měl v plánu takový surprise attack s pořádným punchem na něčí břicho.

Uchiha Itane

Itane by sice nejraději zabil uživatele té mlhy, ale nakonec se řídil pokyny od Hinami a připravil se zaútočit na nepřátele pět metrů před nimi. V každé ruce měl připravený kunai se kterým vyrazil vpřed. Čepele byly napuštěné raitonem, který měl při kontaktu s nepřítelem způsobit krátkodobou paralýzu, nechtěl tu nikoho zmrzačit, ale chtěl projít. A takhle aspoň dá Hinami více šancí.

Tým 9

Hitoshi se sice snažil manipulovat s mlhou, ale jediné, co dokázal bylo její plošné zesílení, ne vypnutí v určité oblasti. O to se postupně starali jiní ninjové, nejlépe si vedli ti z písečné, kteří začali rozšiřovat větrnou kopuli dál kolem sebe.
Rin náhle ucítil, jak něco doskočilo na jeho levé rameno. "Ten uprostřed, s vějířem," ukázala na toho uprostřed větrné kopule. "Předal nějaký klíč tomu nalevo," ukázala na velmi nízkého ninju, co byl celý zaobvazovaný.

Sarutobi Saru

"Ach, takže mladej se naučil svolávat bafany? Tak to doufám, že se nepotká s Rinem," uchechtl se Saru. Docela zajímavá myšlenka, že se do sebe pustí jak psi a kočky. "Myslím, že bude vcelku nadaný, co se katonu týče. Jen se nesmí nechat zasednout opicí," povzdechl si ještě při debatě ohledně lepidla, co není Nawaki. "Mimochodem, je pravda... že jedna osoba z vašeho týmu je zbývající článek v Doujutsu?" zeptal se přímo Hikuma.

Sonozaki Yumiko

A tak utekali ku zdroju kriku... Viditeľnosť bola zlá, ale keďže sa držali pri sebe, tak sa nestratili. Našťastie.
Napokon dorazili ku ninjom, z ktorých jeden bol polonahý a ležiaci na zemi. Biscuit sa činil... Yumiko rýchlo sčervenala o odvrátila pohľad od jeho trenírok... a možno aj preto, že sa sústredila na jeho ne-nahú časť, si všimla niečo, čo ostatní nie.
Naklonila sa k tým dvom pred ňou. Ten bez gatí, púzdro na ľavej ruke... m-možno... povedala veľmi potichu aby ju nikto iný nepočul. Nesmelým hlasom. Predsa len, ktovie. To púzdro vyčinevalo, pochybovala že by na takom mieste nosil shurikeny ak by sa tam vôbec zmestili... takže logika hovorila, že ak má kľúč, tak je dosť možne tam. Z jeho nohavíc by predsa len už asi vypadol. Ale istá si byť nemohla, dokiaľ to púzdro neotvoria.
Prvý útok nechala na jej spolubojovníkov... obviously.

Taiyō Kurama

Podívaná to byla opravdu zajímavá. Měla chuť tam vyprsknout smíchy. Horko těžko to v sobě dusila, aby na sebe hned neupozornila. Pejsek byl fakt machr a podle všeho ho to muselo bavit. Urazit by ho opravdu nechtěla. Pak Yumiko upozornila na pouzdro v ruce toho bez kalhot. Díky tomu si ho Taiyō také všimla. "Jasně. Jdu ze strany." špitla zpět k týmu a zmizela v mlze. Jen to trochu obešla. Moc se nevzdalovala, aby se neztratila. A Prásk! Skočila na tým pod útokem pejska ze strany. Povalit je asi nebyl problém, stejně většinu času se váleli na zemi, takže je Taiyō spíš jen přitlačila k zemi. "Aaaaaa. Pardon. Pardon. Pardon." hrála to na nehodu a přitom se po nich válela tak, aby je udržela na zemi. Mezitím vysílala oční signály na Hibikiho či na Yumiko ať vezmou to pouzdro. Dlouho je na zemi asi neudrží.

Hatake Hibiki

Dostali se na místo určení, kde mezitím Biscuit rozpoutal pravé problémy.. ale bylo to od něj doopravdy dobré. Hibiki mu naprosto věřil, takže věřil i tomu, že tenhle tým je právě falešný. A tak to vypadalo dobře.. Yumiko je varovala o nějakém doopravdy podezřelém sáčku, a ještě, než Hibiki stačil něco udělat, Taiyō se dala do herecké práce. "Kdyžtak kryj Taiyō." pronesl tiše na Yumiko. Nechtěl přece, aby se jí něco stalo, kdyby ti shinobi byli naštvanější, než by bylo potřeba.. a pak se sám dal na svojí doopravdy ninja práci. Vlétl tam, s tím, že jde uklidnit psa.. a mezitím se pokusil chňapnout pouzdro.

Tým 6

No, a mezitím Tým 6 se dal na přímou cestu boje. Rikuto vyskočil z mlhy, a s jasnou navigací od Hinami trefil borce přímo do břicha, který lehnul. Druhý už se nadechoval, aby vykřikl. "Dostali Han.." ale ani to nestihl. Dostal ránu od Itaneho, která ho rovnou poslala k zemi taky.
"Do..dob..dobrá práce.. Tady..klíč!" pronesl, hodil klíč po Itanem.. a v tu chvíli všichni tři zmizeli.
V tu chvíli se ale ozval někdo za nimi.
"Mají klíč, ta Hyuuga holka a její tým! Dožeňte je!" bylo slyšet. Itane si mohl všimnout, že jeho klíč má číslo 3... a dveře tři nemohli být, podle paměti, daleko..

Hyuuga Kenshin

"Zasednout opicí.. snad nemá sklony k alkoholismu?" zeptal se trochu překvapeně Kenshin. Mluvili o tom Hibikim.. on o něm moc nevěděl, jen že dost koukal po Hinami, a že je to její spolužák..
Každopádně, pak začal Saru téma, které zajímalo i Kenshina.. tak chvilku zmlkl.

Uzumaki Rikuto

Rikuto nahodil spokojený úsměv, trefil se. Navíc zde byla pořád docela mlha, takže si nikdo určitě nevšiml jeho techniky. Najednou se ozval křik a no, zřejmě je začaly pronásledovat ostatní týmy. Rikuto rychle šáhl do svojí ninja kapsičky.
Zadržte dech, Hinami veď nás..!
Zakřičel a z kapsy vytáhl dvě kouřový bombičky, které švihl okamžitě na zem. Ano, byla tu mlha, ale tohle bylo ještě hustější a zřejmě i nepříjemnější na dýchání, zrak atd. Rikuto tedy zadržel dech a no, doufal že tak učiní i jeho parťáci. No a tak tam tedy stál, s rukama roztaženýma, zavřenýma očima a zadrženým dechem a doufal, že ho Hinami vytáhne a zavede je. Možná to nebyl nejlepší nápad, ale Rikuto.

Hyuuga Hinami

A tak Hinami nemusela nic krást, jelikož se o vše postarali Itane s Rikutem a fake Kiri jim vydala klíč sama. A pak se ozval ten hlas oznamující, že to její tým má klíč. Rikuto na ně houkl, aby nedýchali a ona je měla vést. No a pak se ocitli v kouři. Hinami na nic nečekala, popadla oba své parťáky za ruce a rozeběhla se ke dveřím s číslem tři. Jak věděla, ke kterým dveřím běžet? Měla přeci Byakugan a tak si i v té mlze a kouři mohla prohlédnout klíč, který držel Itane. Při jejich postupování mlhokouřem hlídala jejich okolí, kdyby náhodou jejich směrem letěla nějaká zbraň, technika nebo se jim tam pletl cizí ninja.


Tým 7

A už se tam váleli čtyři, protože se přidala i Taiyo. "Aaa!!! Dám vám ten klíč, ale ať ten čokl pustí moje kalhoty a ty slezeš!" houkl ten týpek v trenkách. Jenže to už Hibiki měl pouzdro v ruce. Ta banda na zemi si toho také všimla. Biscuit pustil týpkovo kaťata. "Dobrá práce, dětska." ukázali vám palec hore ti dva s kalhotami a ten bez se jen uraženě koukal jinam a utahoval si opasek. Pak ti tři zmizeli.
V tom pouzdře...byl opravdu klíč, klíč s číslem sedm. To byla dost ironie. Teď ale nastal problém...kde byly dveře s číslem sedm? Ta mlha vám moc nepomáhala. Taiyo si ale po chvíli vzpomněla, že z místa, kde před tím stáli viděla dveře s tímhle číslem a to hned za nimi. Jo a na Yumiko zezadu letěl kunai, čehož si zase všiml Hibiki. 

Kagami Hikumo

"Jojo, přeci jen je to jeho děditství." odvětil na svolávání hafanů. "Je dost nadaný, to ano, jenže on sám to nevidí, v tom je jeho problém. Aspoň ale nemá trauma jako ten třetí, co to radši vzdal a šel pěstovat tuříny." pronesl ještě ohledně Hibikiho a pak si povzdychl, když Saru zmínil opici a Kenshin to bral jako alkoholismus. "Vážně necháváš ty svoje gorily sedat na děti?" zeptal se Sarua. No a pak se ještě Saru zeptal na Yumiko. "Jo, je." odpověděl mu a dál to nerozváděl. Přeci neřekne těm dvěma všechno, aby jejich týmy ten jeho rozdrtily.

Mizuko Taichi

Číča se vrátila a řekla jim něco užitečného. To byla dobrá zpráva.
Ty snad-fake-vzdušné ninjy už viděl kvůli jejich fancy větrné kopuli. Vstal tedy, ruce svěsil k saiům aby je mohl v případě nutnosti honem vytáhnout a opatrně, aby ho něco netrefilo, šel k nim.
Když snad zdárně došel, položil jim celkem prostou otázku.
"Budeme o něj bojovat? Přeci jen ho nepotřebujete..." ačkoliv se obával toho, že bojovat budou muset, byla v něm i jiskřička naděje že se tomu vyhnou - přeci jen to nejtěžší a pravděpodobně i podstata tohoto úkolu byla ten klíč najít...

Hitoshi

Bylo celkem otravné, že se nic nedařilo, přestože nějaké týmy již prošly. Stejně jako ostatní jsem si všiml týmu z písečné, který okolo sebe vytvářel větrnou kopuli, aby odstavil mojí techniku. Budeme muset bojovat, nemáme na výběr. Sykl jsem, aby mě slyšel jenom Taichi. Pravda byla takový, že museli být nad úrovní geninů, takže jsme měli minimálně šanci. Minimálně šance je stále větší než žádná šance. Věděli jsme, že mají větrný element, což bylo zřejmé nejenom technikou, ale také vesnicí, z které pocházeli. Tohle bude těžké.

Taiyō Kurama

Cizí tým prostě neměl šanci, to bylo jasné už od začátku. "Jo." špitla Taiyō potichu a radostí vyskočila na nohy. Klíč měli, to bylo super, ale rozhodně si museli pospíšit. Jistě tu je ještě spousta týmů, kteří by také chtěli klíč. Nesměli se zdržovat. Taiyō přešla blíž, aby se podívala, jaké číslo klíč má. Sedm! "Ha. Vtipné." pronesla polohlasem. Pak opět zvedla hlavu, že se podívá, které dveře to jsou. "Hmmmm. Jasně. Mlha. Kouř. To toho vidíme. začala být Taiyō skeptická, ale pak se jí najednou na tváři objevil úsměv od ucha k uchu. "Vím, kde ty dveře jsou." oznámila strašně radostně, ale samozřejmě potichu. Jen aby to slyšeli Yumiko a Hibiki.

Kageyama Rin

Kuroneko se nakonec vrátila s nějakou semi-pozitivní zprávou. Samozřejmě. Proč by to bylo lehké? Když Tai okamžitě zareagoval a vyrazil k nim, Rin ho následoval. V té mlze pořádně neviděl, tak doufal, že nešel za nějakým Pepou z farmy. Nakonec to byl Tai a Rin si maličko oddechl. Teda až do chvíle, než jim se jich Tai zeptal, jestli budou bojovat. Rin věděl, že na to tu není čas. Nemůžou si tu povídat a doufat, že jim ten klíč dají po dobrém.
Rin se podíval na Koneko, která snad pořád seděla na jeho rameni. "Koneko, dokážeme se nějak dostat do té větrné kopule? My na to nejspíš žádnou techniku nemáme, ale co ty?" zeptal se Rin. Nikdy se s takovou technikou nesetkal, takže nevěděl, jestli se tím dá normálně projít, aniž by je to nějak posekalo nebo budou muset zapojit nějaké jutsu.

Uchiha Itane

Vypadalo to, že jejích překvapivý úder zabral hned. Itane chytil klíč, jenže v tom už měli na krku další tým. Jak správně sportovní, že. Rikuto použil kouřové bomby, což bylo v tuto chvíli ještě víc zmatečné, ale díky Hinami se z toho mohli snadno dostat. Normálně by se to dalo počítat za cheating. Takže se stačilo držet jí, což nebylo zase tak těžké, když se kvůli tomu celou drželi u sebe. Sice by je asi přeřízl jedinej fuuma shuriken, ale to bylo vedlejší. Itane ještě stihl mrsknout podle zvuku dva shurikeny a pak se pokusil odemknout dveře, pokud je tedy Hinami již bez problémů dovedla ke dveřím.

Tým 9/Všichni

"Ta mlha už mě nebaví!" zařval někdo velmi hlasitě na celou místnost. Kus od větrné kopule se vytvořila další masivní větrná technika a objevil se další tým ze Suny, který totálně zrušil mlhu. A co víc, náraz odhodil ten tým, co byl původně v kopuli, takže byli trochu odhozeni na zeď. To nahrávalo týmu 9. Ten nejmenší ninja dopadl totiž asi nejhůř, protože byl inu nejlehčí. Takže toho násilí nebude ani potřeba moc. Jen Rin si všiml, že během toho větrného tentononc Koneko odletěla kamsi... kdo ví kam. Snad bude v pořádku.

Sarutobi Saru

"Ten kluk ne, ta opice trochu," zasmál se Saru při zmínce alkoholu ze strany Kenshina. "Pěstovat tuříny? To zní hrozně mužně, už jen chybí, aby si nějaké zvířátko pojmenoval po své sestře," řekl si Saru svůj názor na Kappakiho postavu. "No, úmyslně ne. Nemůžu za to, že nám zase oxidoval na cvičení. Navíc, neviděli jsme se delší dobu, tak jsem ho trochu otestoval," zmínil ohledně setkání s Hibikim na cvičišti klanu Sarutobi.
Pak však trochu zvážněl. "Doufám, že se to nerozkřikne... mohl by to být problém," narozdíl od většiny ninjů znal trochu dějiny a navíc vyznával, že v informacích je síla. A Rinnegan byl důvod k problémům ve světě.