Sídlo klanu Uzumaki

[npc_name=kokuryu]Uzumaki Kokuryuu[/npc_name]

Vypadal teď trochu zklamaně, zatímco formoval další kopí v ruce, které prudce hodil někam za Ichira. [rec=kokuryu]"Čekal jsem něco nového,"[/rec] řekl uraženě a tleskl. Ze všech kopí se uvolnil energetický proud, který se vysokým obloukem spojil s dalším kopím, to s dalším až utkaly síť nad prostorem tréninkového pole. Postup Ichirovi techniky se v tu chvíli zastavil. Kokuryu se pak rozešel vpřed. Šel přímo. Došel k poli působnosti techniky, mávl rukou a lehce jí prolomil. Ichiro by asi měl začít panikařit. Kokuryuu už byl fakt blízko. Pak se odrazil a i přes jeho stáří se velmi rychle blížil ke svému žákovi a chtěl mu uštědřit jednu výchovnou přímo do držky.

[ichiro_jmeno]

Bylo to proti němu, jakoby použil začátečnickou techniku a navíc jako předvedení s kopím? Neměl slov. Co měl dělat? Panikařit? Kdyby se pokusil utéct, bylo by to ještě horší. Blížil se k němu...cítil to nebezpečí a to mu vehnalo adrenalin do krve. Blížil se...co mohl? Jedině zkusit, tím nic neztratí, už takhle je nahranej. V boji rozhoduje rychlost reakce a načasování...a rychlost koncentrovat chakru a využít okamžiku překvapení. Cítil se nyní jako v opravdovém souboji. Rozhodl se neuhnout ani o píď a sledovat ho. V ten okamžik složil pečeť. Teď nebo nikdy. Buď přežije nebo zemře, tak by to bylo ve skutečném boji. Pokusil se sformovat aspoň menší bariéru nad sebou a pustit ji před sebe, aby ho zastavil. Neměl čas si představit celou formaci pomalu a klidně. Představil si tenký obdélník, co by se měl rychle sformovat za stáléhpo udržování ho chakrou. Teď nebo nikdy.

[ichiro_jmeno]

Soustředil se na obdélník. Zformoval se opravdu rychle. Netušil, čím to je..jestli tím strachem, adrenalinem, nebo chtít ukázat, že v něm opravdu něco je. Bylo toho tolik a nedokázal to nyní přesně určit. Ne..nesměl se tím unést ale nesměl nyní ani zazmatkovat. Udržet klidnou hlavu - ale v téhle situaci? Viděl sebe už v kaluži krve někde mimo vesnici. Oke..od začátku ale musel rychle. Útočil na něj z předu, takže se pokusil bariéru připlácnout zpředu před sebe..její formování, zpevňování...aby vše bylo perfektní. Nemohl dělat nyní nic víc, ani přemýšlet nějak víc dopředu. Počkal si, co bude dál a s touto technikou udeřil.

[npc_name=kokuryu]Uzumaki Kokuryuu[/npc_name]

Tohle bylo uvažování správným směrem a jelikož se Ichiro soustředil jen na jedno, tak bariera udělala to, co chtěl. Spadla před něj a... proletěla tím, co měl být Kokuryuu. Místo toho to však bylo jen něco nehmotného, co zmizelo ve chvíli, kdy Ichiro trochu upustil od soustředění na protivníka.
Kokuryuu stál tam, kde stál původně než se to něco vydalo přímo proti mladému Uzumakimu. Nemračil se tolik jako předtím, dokonce souhlasně kývl hlavou. Asi nejlepší pochvala jakou kdo od něj za dlouhé léta dostal. A to už bylo na pořádný dort v cukrárně za rohem.
[rec=kokuryu]"Má to spoustu chyb,"[/rec] řekl pak dodatečně. [rec=kokuryu]"Ale lepší než riskovat život s jednou technikou,"[/rec] dodal ještě.

[ichiro_jmeno]

Zmizel jako...co? Jak mohl zmizet? Jako nečekal, že ho připlácne k zemi jak žábu, ale aspoň menší zásah by ocenil. Stále tomu však nerozumněl..jakou techniku použil...nebo jen na chvíli ztratil pozornost? Sám si nebyl jist. Avšak dle výrazu vypadalo, že byl spokojen? Možná? Byl spokojen...ale nechtěl se tím nechat unést. Kdyby tady začal jásat jak malej kluk - což neměl v úmyslu - tak to by jen zklamal svého učitele. Učitele...kterého získal vlastně omylem.
[rec=ichiro]"Děkuju Kokuryuu-Dono."[/rec] Pověděl a poklonil se. Popravdě mu už v hlavě běhaly myšlenky o kombinaci s lístečkama a další věci. Něco ho napadlo, ale něco ne. Jeho obě dvě oči se zaleskly spokojeně. [rec=ichiro]"Mám se ještě hodně učit, ale rozhodně ukážu klan Uzumaki v tom nejlepším světle."[/rec] Pověděl. Ano, neměl čistou krev Uzumaki klanu, ale jel v čistě ve stopách své matky, co byla právě z Uzumaki klanu.

[npc_name=kokuryu]Uzumaki Kokuryuu[/npc_name]

Na poděkování nijak neodpověděl, evidentně už přemýšlel nad trestem, který Ichirovi udělí až neudělá zkoušky, ale to bylo vedlejší. Další věta ho skoro pobavila, ale nedal to na sobě znát.
[rec=kokuryu]"Stačí, když neuděláš ostudu tím, že se necháš snadno porazit. Používej hlavu, ne vždycky se musí vyhrát silou. Jen hloupý ninja konfrontuje nepřítele bez plánu. Uzumaki Narutovi to možná v minulosti párkrát vyšlo, ale teď je jiná doba. Vyhrají ti, co útočí ze stínů. Vem si příklad od rodiny Nara,"[/rec] řekl chladným tónem, bez kterého to už asi prostě neuměl.
[rec=kokuryu]"Jak by si teď mohl využít svojí nově nabitou schopnost? Vymýšlej rychle,"[/rec] vyzval Ichira.

[ichiro_jmeno]

Poslouchal jeho slova a přikývl. Věděl, co tím myslel. Klan Nara byl tím slavný, že jejich techniky nebyly o síle, ale o chytrosti a intuici. Zavést nepřítele do pasti, předvídat jeho pohyby. To všechno a on tomu moc dobře chápal. Krátce se na zamyslel na co nejrychlejší odpověď. [rec=ichiro]"Může mít hned několik využití. Mohu ji použít tak, abych nepřítele nasměroval směrem, kterým potřebuji. Dále nečekaný útok, když se bude věnovat něčemu jinému. Díky tomu, že bariéra je skoro průhledná, tak se ztratí za jistých podmínek jako třeba v lese, kde je šero. Zpomalit, zmást, uzemnit."[/rec] Pověděl a zamyslel se opět.

[npc_name=kokuryu]Uzumaki Kokuryuu[/npc_name]

Kokuryuu trpělivě poslouchal Ichira. Pak trochu rezignovaně vydechl. [rec=kokuryu]"Ichiro... zase nemyslíš v širších souvislostech. Na začátku jsi se stále soustředil, aby jsi mě dostal do jiné techniky. Nefixuj se jen na jednu schopnost, musíš najít svojí kombinaci,"[/rec] řekl o něco mírnějším hlasem jak obvykle a pak vytáhl z rukávu čtyři lístky. Pak mávl rukou do vzduchu a objevily se 4 podobné bariery, jako byla ta Ichirova jedna, k těm pak přichytil ty 4 lístky a bariery rozestavil kolem Ichira. V tu chvíli se spojili v jednu větší, fialovou.
[rec=kokuryu]"Dokážeš se aktuálně soustředit jen na jednu barieru. Ale můžeš jí zkombinovat s tím, co potřebuješ,"[/rec] pokračoval lusknutím prstů, kdy jeho bariera zmizela. [rec=kokuryu]"Jak se tvá technika bude jmenovat?"[/rec] padla poslední otázka.

[ichiro_jmeno]

Pohlédl na ty bariéry. Kombinovat. Ano. Ta bariéra je více méně hmotná. Pokud se mu podaří vytvořit bariéru a schovat ji...může na ni připevnit lístky, kunaie, cokoliv. Dokonce i kouřovou bombu či drát. Když se tak přestal soustředit jen na lístky, pochopil. (Asi?) Ta bariéra by se dala využít na překážky, mosty, cokoliv, když bylo třeba. Dokonce i jako dočastný štít. Bylo zde mnohem více využití. Přikývl na poděkování a poklonil se. Jenže zase ho zarazil. Jméno? Vůbec netušil, jak se to má jmenovat. Spíše četl techniky z knih ale nikdy nepřemýšlel nad tím, že by měl pojmenovat nějakou techniku. Musel to vymyslet teď....takže se zamyslel a snažil se najít nějaké kloudné jméno. Poškrábal se a pohlédl na něj. [rec=ichiro]"Kekkai Ninjutsu: Rakka Tsukue"[/rec] Pověděl zamyšleně.

[npc_name=kokuryu]Uzumaki Kokuryuu[/npc_name]

Kokuryuu jen pokrčil rameny. [rec=kokuryu]"To by k tomu asi sedělo,"[/rec] řekl nakonec mírně rezignovaným hlasem. Pravda, proč techniku, která byla naprosto primitivní nazvat nějakým složitým názvem. Pak se otočil a zamířil do svého domu.
[rec=kokuryu]"Jdi si zabalit, zítra ráno vyrážíme. Vem si vše, co uznáš za vhodné, v Suně doplníš maximálně tak pití a možná trochu jídla,"[/rec] řekl chladným tónem, zatímco za sebou zavíral vstupní dveře. A tak byly rozkazy jasné.
Napiš sem a pak můžeš už i rovnou do topicu na cestování.

[ichiro_jmeno]

Přikývl. Neměl k tomu nic víc co říct. O to víc ho zarazilo to, že si měl jít zabalit. Málem na to zapomněl. Tolik se soustředil na trénování...a zkouška už byla skoro za rohem. Polkl. [rec=ichiro]"Jistě Kokuryuu-Dono."[/rec] Pověděl s přikývnutím a uslyšel cvaknutí dveří. Zkouška byla před ním a on měl ukázat, co v něm je. Zaťal pěstě. Pobral si nějaké věci, co zde měl na zemi - jako kunai a tak. Ještě se podíval na jeho dům. Tolik chtěl prozkoumat jeho dům, ale nemohl...ale chtěl...hlavně knihovnu, ale to potrvá než tam dostane přístup. Pobral si teda všechno a vyrazil k sobě domů.

-> Cestování