Ichiraku Ramen

Sanada Takahiro a Ayumi 

Kdo ví, jestli to sežral...a pokud jo, nebylo se asi moc čemu divit.Učil na akademii...posílali mu tam kde jaký inteligenty a jiné případy. 
Ranzi řekla, že to asi chápe. Jestli jí někdo ošidí, už to byl její problém. 
"Přesně tak."odvětil na to, že za práci pro Konohu bude dostávat tyle mince.
No a pak došli k Ichiraku. Ranzi okamžitě vlezla nadšeně dovnitř a pozdravila.
Uvnitř sedělo pár lidí a za pultem tam byla nějaká mladá slečna. "Zdravím, Ayumi-san." pozdravil slečnu Takahiro. "Oh..dobrý den, Takahiro-san. Co si dáte?" zeptala se mile obou. Ranzi dostala jídelní lístek. Byly tam samé rámeny. "Já si dám zeleninový, jako vždy." objednal si Takahiro. Ranzi si zatímmohla nějaký vybrat.

[ranzi_jmeno]

Keďže som sa už pozdravila, necítila som potrebu slečne odpovedať. Aspoň zatiaľ. Veď som ani nevedela, čo tu mali. Aj keď to meno reštiky, by mi mohlo napovedať mnohému. Poškrabala som sa na nose, pri pozeraní do menu. Ani som nevedela, že tu môže byť tak veľa druhov rámenov. [rec=ranzi]"Jaaa... já by som si dala hmmm."[/rec] Naklonila som hlavu na stranu. Bola som nerozhodná. Najradšej by som si dala všetky, ale zjedla by som tak maximálne dva a po tom by som praskla. 
[rec=ranzi]"Wagamama ramen."[/rec] Rozhodla som sa nakoniec s víťazoslávnym úsmevom. Kto vymýšľal tie mená? vrátila som jedálniček a zaćala som sa obzerať po mieste na sedení. Nakoniec som sa aj usadila za jedným zo stolov.
[rec=ranzi]"Nejete mäso Takahiro-san?" [/rec]Spýtala som sa s celkom nehraným záujmom. Naozaj.. takí ľudia mi prišli ako div sveta. Museli byť chorý alebo čo. No možno som len predbiehala a zeleninový ramen je len ten typ, ktorý mu chutí najviac.

[npc_name=takahiro]Sanada Takahiro[/npc_name] a [npc_name=ayumi]Ayumi[/npc_name]

Ayumi trpělivě čekala na to, až si i Ranzi objedná svůj rámen. Ta si nakonec vybrala něco s totálně šíleným názvem. Ayumi se na to musela podívat do jídelního lístku, aby vůbec zjistila, co to Ranzi chce. Pak spokojeně přikývla a odešla to zařídit.
Takahiro v klidu seděl a čekal. Ranzi se ho zeptala, jestli nejí maso. [rec=takahiro]"Jím. Zeleninový rámen je ale lehčí, než třeba vepřový, a to mi vyhovuje."[/rec] odpověděl jí. Takže maso jedl, jen na něj prostě neměl chuť ve spojení s rámenem.
Po nějaké době Ayumi přinesla oba rámeny. [rec=ayumi]"Nechte si chutnat."[/rec] popřála jim a odběhla k jinému stolu, kd si chtěl někdo objednat.

[ranzi_jmeno]

Prikývla som. Vyzeralo to tak, že ho chápem. Aspoň trocha.
[rec=ranzi]"Yop, dedo-mních hovoril niečo o tom, že keď je človek starý.. tak mu to už proste tak netrávi. No ! Nezávidím vám."[/rec] Vyhlásila som. Ako nám to doniesli, rovno som sa do toho aj pustila. Aj som zabudla poďakovať, musela som byť naozaj hladná.

[npc_name=takahiro]Sanada Takahiro[/npc_name]

Ranzi vypadala, že to chápe. Pak otevřela pusu a Takahiro zjistil, že to ve skutečnosti nechápala. Dokonce o něm řekla, že je starý. 
Ayumi, která to zaslechla, se tam tiše zasmála. 
[rec=takahiro]"Prostě mám rád zeleninový rámen..."[/rec] ukončil to Takahiro. Mezitím, co Ranzi vzala svůj rámen útokem, Takahiro jedl v klidu.

[ranzi_jmeno]

Stále som si myslela svoje. Bol divný. Tiež som mala rada zeleninové veci, ale hlavne v kombinácií, napríklad s mäsom, alebo mäso s mäsom. Spokojne som papala rámen, ktorý nakoniec ostal len v tekutej forme, ktorú som do teba obrátila asi tak skúsene, ako alkoholik svoj milovaný poldecák saké. Určite s rovnakým entuziazmom.
[rec=ranzi]"No, tak ďakujem za.. toto." [/rec]Odsunula som od seba už prázdnu misku. Možno to bolo trocha drzé, ale vypadlo mi, ako sa tento pokrm volá. V chráme sme zväčša jedávalo ryžu na snáď milión spôsobov. No najčastejšie s ryžou...

[ranzi_jmeno]

Pozrela som sa na opičiaka, bez známky údivu či znepokojenia. [rec=ranzi]"King-Kong?" [/rec]Odvetila som mu s identickým skúmavým pohľadom, ktorý mi venoval aj on. Teda nie že by som nemala tohto tu senseia rada ale, opica bola opica nie?
[rec=ranzi]"Nom, tak či tak ste mali platiť, pa-pá!" [/rec]Zasmiala som sa pri odchode a vyliezla som za opičiakom von. Pozerala som sa na jeho chvost a rozmýšľala som, či je pravda, že sú opice na svojich chvostoch citlivé. Keby že ho potiahnem, čo by asi tak spravil?
[rec=ranzi]"Ako rýchlo chceš, aby som behala?" [/rec]Spýtala som sa. Nie že by som chcela byť nepríjemná alebo nebodaj drzá, ale bola to opica. No ták.. vykali ste niekedy opici? Už to že som sa s king-kongom rozprávala, som považovala za menśie blúznenie.

[ranzi_jmeno]

[rec=ranzi]"Nie, nepoznám." [/rec]Pousmiala som sa ako chrobák truhlík, ako keby som ho vôbec, ale vôbec nepoznala. No čo, keď vám to nevyjde, proste hrajte blbú. Za chvost som ho nakoniec naozaj nechytila. Zas som mala rozum a tie jeho zuby vyzerali, že sú akurát uspôsobené na roztrhanie niekoho, kto sa jeho chvosta dotkne. 
[rec=ranzi]"Hah, tak poďme na to!" [/rec]Vyhlásila som nadšene a dva krát som si placla po tvári, aby som sa prebudila. [rec=ranzi]"Yosh! Určite budem rýy........"[/rec] Sotva som to dopovedala, Enma sa odrazil od zeme a ja som videla, ako letí zo scény. Až som stratila takú tú duševnú rovnováhu, aspoň na chvíľku. [rec=ranzi][/rec]"Alebo nie" Pokrčila som ramenom a sama som sa odrazila. No ja som sa odrazila len k najbližšej budove, od ktorej som sa odrazila ďalej a takto som si to preskakovala po Konohe smer Enma.
/presun