Budova Hokageho

[taiyo_jmeno]

[rec=taiyo]"Gine."[/rec] pozdravila ho mile ze židle a zamávala mu. Pak si uvědomila, že tam vlastně opravdu stojí Gin. V tu chvíli jako kdyby viděla ducha. [rec=taiyo]"Tohle opravdu špatně skončí."[/rec] dodala jen tak pro sebe. Vybavila se jí totiž Rinova slova: [rec=rintaro]Jednou se s ním potkám. A až k tomu dojde, tak se mi nestav do cesty![/rec] Jen kdyby Rin tušil, že se mu to možná splní dřív než by čekal. Tenhle týden bude opravdu náročný.

Gin se na Taiyo usmál a ne tak hlasitě dodal: [rec=gin]"Rád tě vidím, Taiyo."[/rec] Hokage mu načež pokynul, aby se posadil, načež tak udělal.[rec=hideki] "Zrovna jsem tady Taiyo pověřil tím, že bude vaším doprovodem, zatímco budete u nás ve vesnici. Doufám, že chápete, že není asi úplně dobrý nápad vás nechávat bez dozoru,"[/rec] promluvil klidným hlasem směrem ke Ginovi. [rec=gin]"Je to vcelku pochopitelné,"[/rec] promluvil Gin neutrálním a mírně nervózním tónem.
Hokage se pak podíval na Taiyo a promluvil přímo k ní: [rec=hideki]"Předpokládám, že jsi měla nějaké otázky, nuže, máš slovo,"[/rec] vyzval jí. I Ginův pohled se tak upoutal na ní.

[taiyo_jmeno]

[rec=taiyo]"No.... mám spíše takové technické otázky ohledně ubytování a tak. Zda je něco už připraveno, nebo jestli to mám zařídit? Kolik je celkem lidí z Kiri, kteří tu ten týden stráví? Také se chci zeptat, zda mi s dohledem nad Kiri někdo pomůže? Neptám se kvůli ochraně Listové, ale kvůli zabránění například nevhodné setkání."[/rec] Taiyo se honem snažila přemýšlet, na co všechno by si měla dát pozor. Nebylo potřeba říkat, že je tu pár lidí ..... hlavně jeden.... kteří neuvidí lidi k Kiri moc rádi. A všechny přeci Taiyo nezvládne pohlídat. Taiyo chápala některé z pocitů lidí z Listové, ale tohle jsou jiní lidé k Kiri, než ti, co způsobili onu smrt dvou ninjů z Listové. Tedy aspoň v to doufala. Trochu víc se naklonila k Ginovi. [rec=taiyo]"Jsou tu i ti dva?"[/rec] zašeptala k němu otázku. Samozřejmě tím myslela Kirisakiho a Hozukiho... či jak se jmenovali.

[rec=hideki]"Je v jednání jedna ubytovna. Prozatím jsou zamluvené tři pokoje, ale ještě to bude chtít dojednat přímo na místě. Počítal jsem s tím, že Jounin bude chtít svůj pokoj, studenti do jednoho,"[/rec] pronesl Hokage, ale říkal přeci tři. Na otázku ohledně počtu se pak obrátil na Gina. [rec=gin]"Jsem tu já, jakožto dozor. Následně tři Genini a ještě s námi dorazil jeden Jounin, ale ten není oficiální součástí výpravy na zkoušky,"[/rec] seznámil je se situací Gin. [rec=hideki]"Budeš mít k ruce ještě jednoho chuunina pro případ, kdyby se chtěla delegace rozdělit. Samozřejmě, jak je pravidlem Konohy, boje na ulicích a podobně jsou zakázané. Tvým úkolem je případné problémy zastavit. Momentálně je jejích skupina řekněme... diplomatická. Oni nebudou vyvolávat potíže a my nebudeme dělat potíže jim, že ano?"[/rec] pokračoval Hokage naprosto klidným hlasem i když i on tušil, že by mohli být problémy.
[rec=gin]"Je tu pouze Engetsu, Kirisaki byl minule povýšen. Spolu s ním je tu ještě jeden nováček a Ryo,"[/rec] oznámil pak Gin ještě složení geninského týmu. Teď měla prostor zase Taiyo.

[taiyo_jmeno]

Střídavě je poslouchala a snažila se zapamatovat, co nejvíce. [rec=taiyo]"Dobře, ubytovnu dojednám na místě."[/rec] přikývla Taiyo. Hlavně si říkala, že se musí i tak podívat na celou delegaci z Kiri, aby je pak vždy dokázala poznat a popřípadě najít. To, že bude mít k ruce ještě jednoho chuunina se jí celkem ulevilo. Bohužel klony dělat neumí a tak pomoc při tomto úkolu ocení. [rec=taiyo]"Pravda, na pravidlo, že boje na ulicích a podobně jsou zakázané bych málem zapomněla..... Jen doufám, že na to nezapomněli i ostatní... ehm...."[/rec] říkala si spíše pro sebe. [rec=taiyo]"Naprosto chápu."[/rec] přikývla Taiyo ohledně svého úkolu. [rec=taiyo]"Aha, dobře."[/rec] přikývla ohledně složení geninského týmu z Kiri. Další otázky jí prozatím nenapadaly. Prostě bude muset věci řešit za pochodu.

[rintaro_jmeno]

Díky Hidemu se Rinovi podařilo odpovědět si na otázky, které ho trápily, ale i tak si pořád chtěl promluvit s mužem, který byl ve středu toho všeho. Ještě než dorazil k budově, kde sídlil hokage, se stavil doma a obvázal si zraněnou ruku. Teď už byl ale konečně tady. Čekala ho konfrontace, na kterou se připravoval skutečně dlouhou dobu. Nejhorší bylo to, že Rin nevěděl, jestli si jen tak může přijít a požadovat setkání s jejich lídrem. Nemohl to ale zjistit, dokud to nezkusí, že jo. Zhluboka se nadechl a udělal krok směrem ke dveřím, místo toho, aby je ale otevřel, se zastavil, složil ruce v bok a chvíli tam podupával na místě.
Byl poměrně dost nervozní. Nechtěl před hokagem vypadat jako nějaký vytřepaný slaboch. Protáhl si ruce a zamával s nimi ve vzduchu. Když hokageho viděl naposledy, dělal si z něj srandu, že je ve skutečnosti mnohem vypasenější než na skále za vesnicí.
[rec=rintaro]"No, co by se mohlo pokazit?"[/rec] zeptal se a prošel dveřmi dovnitř. Pokud si dobře pamatoval, tak hokage měl kancelář ve druhém patře. Zamířil ke schodům.

Hokage se trochu pousmál. Sice obyvatelům své vesnice věřil, ale nikdy si nemohl být člověk jistý kdy se něco podělá. [rec=hideki]"Chápu, že to není snadný úkol. Ale vybojovala sis povýšení, nyní je na čase vesnici dokázat, že sis to zasloužila. To samé čeká tvé vrstevníky,"[/rec] prohlásil Hokage a pak se podíval na Gina. [rec=hideki]"Pokud budete cokoliv potřebovat, směřujte to na Taiyo. Věřím, že vše proběhne v pořádku,"[/rec] prohlásil rozhodně. Načež si vzal ještě slovo Gin: [rec=gin]"Pomohu jí. Co se týká mého poslání, Mizukage mě poslal ještě s jedním vzkazem. Ale to bych probral až někdy jindy,"[/rec] řekl mírně váhavým tónem. Ne, že by chtěl mít před Taiyo nějaké tajnosti, ale tohle bylo evidentně něco důležitého.
[rec=hideki]"Předpokládám, že je pak určitě budeš chtít doprovodit i do Sunagakure spolu s našimi týmy, že?"[/rec] zeptal se ještě Hokage.

A mezitím venku...

Rin mířil do patra, přímo ke kanceláři Hokageho. Jenže na něco, co se mohl pokazit narazil už na vršku schodů. Byli tam tři osoby. "Těm to trvá," prohlašoval zrovna jeden s bílými vlasy. Pak tam seděl další, co se opíral o zeď a pomalu klimbal. A největší problém by mohl být ten třetí. Ten stál nahoře opřený o zeď a na zádech měl přitom obrovský hrdlozeřský meč. Hozuki Engetsu, Rikutův protivník ze zkoušek. Všichni měli čelenky Kiri.

[rintaro_jmeno]

Znáte takový ten pocit, kdy se na něco strašně dlouho připravujete, jste si naprosto jistí tím, jak to všechno půjde podle vás, ale ve chvíli kdy na tu situaci skutečně dojde, najednou nevíte, co přesně byste měli dělat? Jo, přesně tak se teď cítil Rin. Na několik dlouhých vteřin zamrzl pod schodištěm. Nevěděl, jak přesně by měl v téhle situaci reagovat. Jeho tělo mu říkalo, aby se proti nim rozběhl, nějak rychle složil ty dva zelenáče, který pravděpodobně dostal ten hrdlořez, aby vůbec mohl na zkoušku, a pak se pustil rovnou do něj. Jenže sem nepřišel udělat ostudu. Chtěl zjistit, jestli je Sarutobi Hideki skutečně takový muž, za jakého ho označil Kohaku-sensei. Potřeboval s ním vést diskuzi na nějaké rozumné úrovni, a kdyby tam toho držkozuba prohodil zdí, tak by k tomu asi nedošlo. Bylo to skutečné dilema. Nohy se mu napětím třásly a levačka byla připravená na rotující sféru, kterou by ho sestřelil. Nakonec levou dlaň sevřel v pěst a zhluboka se nadechl. Kdyby se do nich navíc pustil, vůbec by nepomohl jak sobě, tak Rikutovi. Pravděpodobně by Rina totiž nepustili na zkoušky. A jak už si několikrát ujasnil, nehodlal mu stát v cestě za jeho snem.
Ačkoliv to bylo téměř nemožné, musel v téhle chvíli zvítězit rozum. Rin vyšel schody a prošel kolem těch dvou. Zastavil se přímo naproti toho držkouna, co v první zkoušce bojoval proti Rikutovi. Na Rinovi bylo dost vidět, že by se do něj nejradši pustil hned.
[rec=rintaro]"Nazdar, zubatá čubko,"[/rec] oslovil ho poměrně přátelsky. [rec=rintaro]"Nevím, jestli si na mě pamatuješ, ale pro jistotu se ti připomenu."[/rec] Nadechl se, a pak na sebe ukázal palcem levé ruky. [rec=rintaro]"Potkali jsme se na předchozí zkoušce. Jmenuju se Kageyama Rin a až se na bojišti potkáme příště, nebudu nad tebou mít žádný slitování, stejně jako jsi ho tenkrát neměl ty."[/rec]
Když nad tím teď tak přemýšlel. Co tady vlastně sakra dělali tihle šupáci z Kirigakure?

[taiyo_jmeno]

Taiyo přikyvovala ohledně toho, když Hokage mluvil o tom, že musí dokázat, že si povýšení zasloužila. Svým způsobem by mohla protestovat, že povýšena byla z jeho rozhodnutí a svým způsobem vlastně nic neudělala. Ale neprotestovala, vlastně chtěla dokázat, že to zvládne. Pak ještě promluvil Gin něco o tajném vzkazu....asi [myslenky=taiyo]Hmmmm... Jen počkejte. Jedou tady budou vládnou jenom ženy.[/myslenky] smála se v duchu. [rec=taiyo]"Pokud mi to dovolíte, tak ano. Ráda bych doprovodila Kiri i naše týmy do Sunagakure."[/rec] odpověděla Taiyo.

[rintaro_jmeno]

Rin se ani nepohnul, když na něj ten držka vycenil hubu. Bylo to ale těžké, protože pravda byla taková, že ten týpek Rinovi celkem naháněl hrůzu. Měl kolem sebe prostě takovou divnou mrazivou auru. Rin potřeboval zachovat klid. V duchu si napočítal do pěti, zhluboka se nadechl, a pak se na týpka taky zazubil. [rec=rintaro]"Řekl jsem,"[/rec] začal pomalu, aby mu Engetsu rozuměl. [rec=rintaro]"Nazdar, zubatá čubko. To byl pozdrav. Držíš se zatím? Já chápu, že jsi asi pomalejší, taky tu pár takových máme. Jednoho jsi dokonce potkal v boji na zkouškách. Aspoň že na Rikuta se celkem dobře dívá. Nedokážu si představit, že bych se s ním kamarádil, kdyby byl tak ošklivej jako ty."[/rec] Rin moc dobře věděl, že si teď hraje s ohněm. Nepochyboval vůbec o tom, že kdyby na něj Engetsu skočil, tak to bude průser všech průserů, protože na něj neměl nic připravené a jen těžko by se dokázal bránit takovému meči. Spoléhal se na to, že jsou v budově, ve které byl zároveň hokage, o kterém měl teda Rin taky nějaké pochybnosti, ale tak nějak doufal, že by tam nikoho nenechal bojovat. Pro jistotu byl ale připravený dostat se co nejrychleji na druhou stranu chodby.
[rec=rintaro]"Vidím, že máš novej tým."[/rec] Podíval se na ty dva nové geniny. [rec=rintaro]"Taky zabíjíte jen tak ze srandy jako váš kolega tady?"[/rec] zeptal se na oko přátelským tónem a zároveň si začal protahovat levačku, kdyby musel někomu plácnout rasengan do obličeje.

Engetsu se dál zubil, když mu to tu Rin začal přeříkávat, tedy jen do té otázky.[rec=engetsu] "Takže se teď očekává, abych tě patřičně pozdravil též, co?"[/rec] uchechtl se, ale nechal tě pokračovat. Poznámku o pomalejším zatím přešel a nechal dokončit myšlenku. Pak Rinovi udělal takové to anime "pac pac" po hlavě. [rec=engetsu]"Nemusíš být k sobě tak tvrdý, ale trochu odbrzdit by ses teda mohl,"[/rec] řekl skoro až soucitně. Chápal, že si to přiznat chtělo odvahu.
Kluk, který prve hodil ten vylekaný obličej zavrtěl hlavou. Ale jelikož v tom nechtěl Engetsua evidentně nechat, tak jen dodal: "Zabíjíme, když je potřeba." Byla to docela otřepaná fráze, ale nadruhou stranu se nedalo říct, že je nepravdivá.
[rec=engetsu]"Tak už ses vybrečel a teď jdi domů k mamince,"[/rec] neodpustil si Engetsu.

[rintaro_jmeno]

Rin svoji pozornost momentálně směřoval spíš k těm dvěma, než k té zubaté příšeře. [rec=rintaro]"Jojo, když je potřeba zabít někoho, kdo už je dávno poražený a nemůže se bránit,"[/rec] usmál se na nováčka, který mu odpověděl.
Samozřejmě slyšel všechno, co mu Engetsu říkal, ale snažil se přitom zachovat naprosto lhostejný výraz v obličeji. Musel teda přiznat, že v žádném případě nečekal, že Engetsu bude takhle klidně reagovat. Jeho comeback dokonce ani nebyl vyloženě špatný. Kdyby to nebyl sprostý zabiják, kterému plánoval utrhnout hlavu, tak by si možná i rozuměli. Teď mu to ale musel vrátit, takže se na něj jen otočil a stejně jako Engetsu předtím, vycenil zuby. [rec=rintaro]"Hoooo? Říkal jsi něco?"[/rec] řekl prostě a tak trochu se mu vysmál do ksichtu.

Na Rinovu větu zavrtěl hlavou Engetsu. [rec=engetsu]"Ne, když někdo bojuje až do úplného konce,"[/rec] řekl jednoduše a jeho druh na to přikývl.
Engetsu se už začínal trochu mračit, jenže pak se podíval na dveře před kterými stáli, polkl a jen se usmál. [rec=engetsu]"Jo, říkal. Že máš běžet za maminkou, už máš po večerce. Tohle je místo pro dospělejší jedince a to ty nejsi," [/rec]odvětil mu pobaveně. Sice to byl rival Rikuta, ale možná toho poslední dobou pochytil od svých učitelů víc než on. A nebo jen získal nějakou tu soudnost.

[rintaro_jmeno]

Když někdo bojuje až do úplného konce? Jako ta kočka, která se už ani nemohla postavit na nohy. Rin tomu klukovi nežral nic. Vypadalo to ale, že se mu konečně začíná dostávat trochu pod kůži. Dokonce i ten další pokud o uražení Rina byl dost na nic. [rec=rintaro]"Hm, jsem celkem zklamanej. Do teď ti to šlo mnohem líp,"[/rec] povzdychl si a složil ruce na hrudníku. Problém byl, že Engetsu udělal něco, na co Rin nemohl v žádném případě neodpovědět. Zatáhl do toho totiž matky. Jako ne přímo jí, ale bylo to dost blízko na to, aby to v Rinovi trklo a zapnul se jeho obranný mechanismus. Ne že by se to Rina nějak dotklo nebo něco, slyšel už mnohem horší. Bylo to spíš jako když se snažíte ublížit rybě, ale místo toho, abyste jí nechali na souši, hodíte jí zpátky do vody. [rec=rintaro]"Tvoje máma by s tvým tvrzením ale určitě nesouhlasila,"[/rec] zazubil se a šťouchl do Engetsua loktem. [rec=rintaro]"Tam to taky bylo spíš pro dospělejší jedince. Pryč jsem ale nemusel."[/rec] Mrkl na Hozukiho, strčil ruce do kapes a šel se opřít o zeď naproti němu.

[taiyo_jmeno]

Taiyo se neubránila pohledu plného zhrození. [myslenky=taiyo]Tým z listové bude doprovázet žabí sennin? To dopadne špatně.[/myslenky] zavrtěla hlavou. No nic, do toho nemá cenu mluvit. Rozkazy už měla, takže nezbývalo nic jiného, než je jít splnit.
Taiyo tedy vstala ze židle a slušně se rozloučila s Hokegem. Pak koukla na Gina. [rec=taiyo]"Můžeme?"[/rec] zeptala se ještě pro jistotu a pak vyrazila ke dveřím. V klidu je otevřela. Tak nějak čekala, že za nimi je zbytek výpravy z Kiri, takže byla v klidu. Co jí trochu vyvedlo z míry byl Rin. Toho tam jaksi nečekala. Překvapeně se zarazila ve dveřích, ale automaticky ty dveře k sobě přitáhla, aby tak úplně nebylo vidět dovnitř...... aby nebyl vidět Gin. [rec=taiyo]"Rine?!?"[/rec] pozdravila ho trochu překvapeně. [rec=taiyo]"Zdravím."[/rec] pozdravila i ten zbytek. [rec=taiyo]"Rine, ehmm... co tu děláš?..... přišel sis ... ehm.... PROMLUVIT ...... s Hokagem?"[/rec] zeptala se pro jistotu. Chtěla mít jistotu... ehmm .... po tom jak si s Rinem promluvila.

[rintaro_jmeno]

Když Rin uviděl, jak se Engetsu začal natahovat pro meč, vytáhl ruce z kapes a chystal se reagovat na jeho akci rasenganem. Pak se ale otevřely dveře a k ničemu nakonec dojít nemuselo. Rina napadlo, že je uvnitř nejspíš sensei těchto šupáků a vypadnou hned, jak vyleze ven. Když vyšla Tayio, nebylo to žádné velké překvapení. Akitoshi jí říkal, že s ní chce mluvit hokage a navíc sem šla hned po tom, co se rozdělili. Vypadala dost překvapeně, když tam uviděla Rina. Je pravda, že to co jí předtím řekl, jí mohlo celkem znepokojit. [rec=rintaro]"No,"[/rec] začal. Než ale stihl pokračovat, ze dveří vylezl Gin. To bylo překvapení! Poznámka jednoho z Mlžné rozhodně ničemu nepomohla. Rin tam stál jako zmražený a s vykulenýma očima sledoval modrovlasého kluka. [rec=rintaro]"..Tak nějak."[/rec] Když Gina viděl naposledy, řekl mu jen dvě věci. Jména. Isamu a Hana. Byla to výhrůžka. Vyhlášení pomsty, která jednou přijde. Ta zášť, kterou k němu ale tenkrát cítil, přešla v něco úplně jiného. Udělal totiž něco, co dělat neměl. Zatáhl do toho všeho Taiyo, které očividně záleželo na nich obou. Rin ho nenáviděl za to, že bude muset být tím, kdo jí ublíží, protože jeden z nich rozhodně půjde pod zem. Teď to ale musel nechat být. Nebyl správný čas ani místo.
[rec=rintaro]"Taiyo, mohli bychom se později ještě sejít? Chci ti něco vysvětlit. Prosím,"[/rec] zeptal se. Vypadalo to, že Taiyo dostala na starost tyhle šupáky z Mlžné. To znamenalo, že moc času mít nebude. Doufal ale, že si na něj chvilku najde.

[taiyo_jmeno]

Taiyo zpražila pohledem toho s tou poznámkou o rande. Po očku zahlédla, že Rin se netváří zrovna nadšeně ohledně Gina. No stejně by se asi potkali, ale spíš doufala, že tomu zabrání. Inu nepovedlo se.
Když na ní Rin promluvil, tak se k němu otočila a vyslechla si ho. Trochu překvapeně zamrkala, ale nakonec se na něho mile usmála. [rec=taiyo]"Asi to bude později, ale určitě se můžeme sejít."[/rec] přikývla. Pak se otočila na všechny z Kiri. [rec=taiyo]"Tak šup vstávat, jdeme Vás ubytovat."[/rec] přikázala. Pak se ještě jednou podívala na Rina. [rec=taiyo]"Zatím."[/rec] rozloučila se a přitom vyrazila .... směr ubytovna.

Gin zachoval profesionalitu i když to pro něj bylo těžké a vydal se spolu s ostatními dolů ze schodů. Engetsu ještě stačil Rinovi zašeptat: [rec=engetsu]"Jestli z ní pak ještě něco zbude, měj se"[/rec] načež se jen zasmál a vyšel ven za dozorem. Pokračovat budeme v ulicích.

[rintaro_jmeno]

[rec=rintaro]"Třeba za hodinu v parku,"[/rec] zavolal ještě na Taiyo a zamával na rozloučenou. Nelíbilo se mu, že jde zrovna tady s těma šupákama. To co mu řekl Engetsu ho hodně rozčílilo, ale nechtěl tu dělat scény. Však on mu to jednou vrátí. Navíc doufal, že pokud tomu pitomýmu Ginovi na Taiyo fakt záleží, tak se jí nic nestane.
Tak a teď to kvůli čemu tu vlastně byl. Přišel ke dveřím k hokageho pracovně a zaklepal na ně. Nevěděl, jestli má počkat na to, až ho pustí dovnitř nebo má prostě otevřít a vejít. Vlastně vůbec nevěděl, jestli může, ale hodlal to risknout. Nemůže se stát nic horšího než to, že ho vykopne.
Po chvíli čekání vešel ať už na něj bylo zavoláno nebo ne.
[rec=rintaro]"Dobrý den,"[/rec] pozdravil slušně a hned si očima našel hokageho. [rec=rintaro]"Omlouvám se, jestli vás otravuju. Jmenuju se Kageyama Rintaro, jsem studentem vašeho bratrance."[/rec] Představil se. [rec=rintaro]"Myslíte si, že bych se vás mohl zeptat na pár otázek?"[/rec]

[npc_name=hideki]Sarutobi Hideki[/npc_name]

Hideki zvedl oči od nějakých papírů a podíval se na genina, co mu vtrhl do kanceláře. Pomalu odložil list papíru a založil si ruce na stole před sebou. [rec=hideki]"Vím kdo jsi,"[/rec] ubezpečil tě nejprve klidným hlasem, přeci jen, jako Hokage musel znát všechny geniny, které rozděloval do týmů a podobně. [rec=hideki]"Jen se ptej, chlapče,"[/rec] dal ti svolení na to, aby ses ptal.

[rintaro_jmeno]

Rin se nadechl a přišel blíž. Zastavil se asi metr od hokageho stolu, schoval ruce za záda a napřímil se. Bylo velmi těžké působit sebevědomým dojmem. Rin se o to snažil, ale stál před mužem, který hrál obrovskou roli v Rinově životě. Ironií toho bylo, že hokage sám to ani nemohl vědět.
Když sem Rin šel, věděl přesně na co se hokageho chce zeptat. Měl několik otázek, ale většina z nich jako by najednou úplně vyšuměla. Zůstávala jen ta nejdůležitější.
[rec=rintaro]"Vím, že to asi bude znít divně. Chci se ale zeptat, co pro vás jako pro shinobiho znamená být hokage? Co byl váš sen, který vás hnal za tím, abyste získal tento titul?"[/rec]
Rin si vzpomněl na to, co viděl...Ne, co zažil na té zvláštní misi, kde potkal všechny ty lidi z minulosti. Potkal sedmého hokageho, když byl v jejich věku. Malý ukecaný kluk, který si ale nikdy nepřestal věřit a svým odhodláním změnil srdce někoho, kdo v něj předtím nevěřil. Bylo to všechno až moc blízko domovu. Riskovat svůj život za ostatní. Věřit v ně. To byla ta jednoduchá část. To těžší bylo získat důvěru všech ostatních. Hokage by měl být někdo, v koho ostatní věří. Měla by to být dlouhá cesta, na které - stejně jako Naruto, člověk najde způsob, jak ostatní přesvědčit o tom, že není nikdo. Že je to ninja, který radši sám sebe postaví do nebezpečné situace, aby jí nemuseli čelit ostatní. Rikuto takový byl. Ale co Sarutobi Hideki? Jeho cesta byla určitě taky dlouhá a Rin nemohl vědět, jestli to někdy taky nebyl malý kluk, co měl sen ochránit všechny. Proto to chtěl slyšet.
Rin měl jasno ohledně sebe a Rikuta. Věděl, že jeho role v tomhle bude vcelku jednoduchá. Udělat všechno proto, aby se jeho kamarád jednou mohl posadit na místo, na kterém teď seděl muž naproti němu. Skutečně věřil tomu, že Rikuto by mohl sdílet jeho pohled. Společně by mohli udělat svět lepší. Nemohl mu tu cestu ale vydláždit. Aby byl Rikuto skutečný hokage, bude se muset postavit spoustě překážek. Rin tam ale bude s ním.

[npc_name=hideki]Sarutobi Hideki[/npc_name]

Hokage se trochu uchechtl. Evidentně čekal nějaké jiné otázky. [rec=hideki]"Rozhodně jsem čekal něco jiného. Ptáš se poměrně osobně a to není něco, co bych rád rozebíral,"[/rec] řekl vcelku neotevřeně. [rec=hideki]"Řeknu ti to takto, já nikdy Hokagem být neměl. Byl jsem vybrán narychlo a ten post jsem nakonec přijal. A mnoho let mi trvalo než jsem byl schopen ho vykonávat,"[/rec] sdělil neutrálním tónem a natočil se v křesle, aby se mohl zahledět do dálky z okna. [rec=hideki]"Ještě něco?"[/rec] evidentně tohle bylo téma o kterém úplně mluvit nechtěl.

[rintaro_jmeno]

Tohle nebyla uspokojivá odpověď. Odpověděl tak trochu akorát na druhou otázku. Nejdřív chtěl říct, že nic a prostě odejít. Pak se ale najednou něco zlomilo. Nehodlal prostě odejít s tímhle minimem, co z hokageho dostal. [rec=rintaro]"Víte, jsou tu mladí ninjové, kteří jsou rozhodnutí vyrazit cestou, na jejímž konci je titul hokageho. Chtěji tomu dát všechno. A kdyby tu teď stáli oni, myslím si, že by stejně jako já nebyli zrovna nadšení. Vaše slova mají obrovskou váhu a můžou silně motivovat. Taky ale můžou mít opačný efekt."[/rec] Rin se nadechl. [rec=rintaro]"A upřímně? Není to osobní. Není to osobní od chvíle, co jste si oblékl ten plášť. Jste strážce, který na nás všechny shlíží,"[/rec] ukázal z okna na obličej hokageho vyobrazený na skále. [rec=rintaro]"Není to jen o vás. Je to o celé vesnici a všech v ní!"[/rec] Rin byl najednou zapálený, jako by na něj Hibiki poslal nějakou ohnivou techniku, která zároveň spálila všechnu nervozitu.
[rec=rintaro]"Chápu, že jste se k tomu dostal jako slepej k houslím, ale to neznamená, že to pro vás nic nemůže znamenat."[/rec] Bylo vidět, že je Rin celkem frustrovaný. [rec=rintaro]"Prosím. Je to pro mě důležité."[/rec] Řekl nakonec už o dost klidnějším hlasem. Zároveň oči sklopil někam k zemi, protože toho řekl mnohem víc, než původně plánoval, ale ona mu ta huba prostě nějak jela sama.