Cesty Země Železa

adasd

[rintaro_jmeno]

Rin následoval Itaneho ven z jeskyně a když vylezl, okamžitě mu došlo, proč mu v jeskyni byla taková zima. Kam viděl, tam byl sníh. [rec=rintaro]"Neměla to být Země Železa?"[/rec] zeptal se trochu podrážděně a natáhl na hlavu kapuci, takže byl opět kompletně zahalený.
[rec=rintaro]"Takže to jste byli vy?"[/rec] Jeho otázka možná působila jako z čista jasna a Itane si možná nedokázal hned spojit, na co se vlastně ptá, ale Rin ještě neskončil. [rec=rintaro]"Vesnice nad jeskyní se žábou. Ten den tam umřel místní starosta. Theodor. Byl to dobrý chlap."[/rec] Řekl trochu sklíčeným hlasem. [rec=rintaro]"Nevěřím tomu, že jste ho chladnokrevně zabili bez důvodu, takže mi nic vysvětlovat nemusíš. Rozumím tomu, že někdy se věci semelou a neexistuje dobré východisko. Mrzí mě to. Dost jsem Theodora respektoval a měl jsem ho rád. Zasloužil si lepší osud."[/rec] Takových bylo ale mnohem víc a na ty se teď Rin musel soustředit. Bylo potřeba zachránit nevinné životy ze spárů Senkokyuu.
[rec=rintaro]"S Hinami to stojí za zkoušku. Má dobré srdce a jak říkáš, tak sama má svoje důvody, proč proti nim bojovat. Pořád ale nevím, jak se k ní dostat. Hádám, že budeme moudřejší, až se setkáme se senseiem."[/rec]
Podle slov Itaneho nebyli daleko, takže to teď zřejmě byla jejich destinace. Rin netušil, co bude dělat, až se octne tváří v tvář se svým učitelem. Hrozně moc mu chyběl, takže se těšil, ale zároveň byl hodně nervozní, protože netušil, v jakém rozpoložení Saru bude. Za těch pár let si mohl ledasčím projít a mohlo ho to změnit.
[rec=rintaro]"Jak moc se rozneslo, že jsem po smrti?"[/rec] zeptal se Itaneho ze zvědavosti. Zajímalo ho, jestli se ta zpráva mohla donést právě i k Saruovi.

[itane_jmeno]

[rec=itane]"Jo, měla. Jenže tu taky mají 3/4 roku zimu. Ale v létě je tu fajn," [/rec]okomentoval počasí. On si už na tu zimu docela zvykl, ale nedošlo mu, že Rina to docela flákne po hubě. Sám se tedy zamotal do svého silného černého pláště a vyrazil po stezce do údolí, které se před nimi otevíralo. Docela dávalo smysl, že portál v jeskyni nikdo nenašel. Široko daleko nebylo nic. Ideální místo pro trénink.
[rec=itane]"Ano, když jsme tam vylezli, byli už na nás připravení a na nic se neptali. Starosta byl ten proměněný obří samuraj? Málem nás dostal, ale když jsme ho porazili, tak se nějak... zmenšil. Omlouvám se, pokud to byl někdo, koho jsi znal,"[/rec] pronesl překvapeně, že Rin toho borce znal. I když... znal asi jeho normální tvář, ne tu přebuffovanou od slepice. [rec=itane]"Doufal jsem, že tvojí zemi infiltrujeme rychle a nenápadně. Bez zbytečných ztrát. Místo toho jsme jim dali krásnou šanci se na nás připravit," [/rec]řekl ještě tiše. Ty vzpomínky ho stále tížili, už jen proto, že pak další dva roky musel žít jako vesničan v té zemi.
[rec=itane]"Když se na to podíváme logicky, tak Saru-sensei může do Konohy. Buď fyzicky nebo pošle zprávu třeba Aiko-dono. Aiko-dono je učitelka Hinami, takže může říct Hinami. A Hinami se zase bude moci dostat ven z Konohy. Aspoň doufám. Prostě to nepůjde zkratkami,"[/rec] řekl zamyšleně. Z toho ho vyhrabal až Rinův pohřební humor. [rec=itane]"Pochybuju, že vůbec. V posledním výtisku bingo book jsi stále byl, jsem si tě musel škrtnout,"[/rec] informoval ho.
Následovala cesta, kde se mohlo běžet a povídat.
[rec=itane]"Jaké to bylo... vládnout celé zemi?"[/rec] zeptal se po chvíli na cestě, když už mu naplno došlo, že byl Rin živej. Do teď si taky mohl myslet, že měl halušky z toho, že byl tak dlouho sám. Nejlepší kámoš byla skála vedle balvanu.

[rintaro_jmeno]

Na Itaneho slova k Theodorově smrti a jejich inflitraci Meianu jen pokynul hlavou a vydal hlasité hmm. Co víc by měl říct, než se už řeklo? Jistě, mohl se divit nad tím, že s Theodorem bojovali v nějaké formě samuraje, ale to prostě mohlo znamenat, že měl sám nějaké eso v rukávu, které byl ochotný použít, když šlo do tuhého a nebo ho prostě Kinko využila jako loutku a byla to zase nějaká její špinavá hra.
[rec=rintaro]"Dejme tomu, že to všechno klapne. Co budeme dělat až se sejdeme?"[/rec] Byla to taková otázka do pranice, nad kterou přemýšlel sám. [rec=rintaro]"Budeme hrstka ninjů bez vesnice, kteří budou bojovat proti celému světu?"[/rec] Uchechtl se. Nevysmíval se tomu. Pobavil se spíš nad myšlenkou, že to bylo přesně to, co chtěl být sám, ale osud prostě osudoval a dopadlo to tak, že sám není a bude sebou mít minimálně jednoho kamaráda. Pokud to půjde dobře, tak jich bude víc.
[rec=rintaro]"Budeme potřebovat místo, kde se můžeme schovat a nechci nijak urážet tvoji útulnou jeskyni, ale osobně bych preferoval nějaké teplejší místo."[/rec] Udělal krok k Itanemu a drbnul ho loktem do žeber. [rec=rintaro]"Přece bys nechtěl, aby Hinami-chan spala na studené zemi."[/rec] Aka - "Přece bys nechtěl, abych spal na studené zemi, když jsem teď několik let bydlel na hradě v přepychu? Prosím, Itane, řekni, že máš nějaké hezké místečko, kam se můžeme schovat a bude tam pohodlná postel."
[rec=rintaro]"To je dobře. Aspoň to snižuje počet lidí, kterým budu muset vysvětlovat, proč to tak není,"[/rec] oddychl si. [rec=rintaro]"Na druhou stranu, kdybych byl po smrti, tak by mě nehledali lovci odměn."[/rec] Jak se říkalo, všechno zlé je k něčemu dobré. I když zrovna co se smrti týkalo, tak to bylo hodně diskutabilní.
[rec=rintaro]"Měl jsem hodně omezené možnosti. Měla to tam pod pařátem slepice a všichni ji uctívali jako 'paní.' Já byl jen malý děcko, kterýmu teklo mlíko po bradě a nevěděl jsem, co role vůdce znamená. Myslím si ale, že jsem do toho časem dorostl a podařilo se mi trochu zlepšit životy lidí. Snažil jsem se dělat všechno pro jejich dobro a rád bych věřil tomu, že se mi to nějak dařilo a získal jsem si díky tomu nějaký ten respekt. Byla to dobrá zkušenost."[/rec] Ne všechny zkušenosti byly dobré, ale Rin neměl náladu vylévat si srdíčko.

[itane_jmeno]

Diskuzi o Meianu naštěstí opustili, aniž by se pobodali. To bylo dobré. Oba evidentně respektovali, že tu byly prostě důvody. Ty museli akceptovat a porvat se s nimi vnitřně. A taky se vyvarovat tomu, aby se něco takového opakovalo.
[rec=itane]"Co budeme dělat?"[/rec] zopakoval Itane a pevně zatnul zuby. Tak daleko v plánování sám nebyl, protože bylo hodně nejisté i to, jestli najdou Sarua. Celé tohle byl jen takový impulz z toho, že se objevil Rin. Ale jeho otázka dávala smysl.[rec=itane] "Budeme potřebovat plán. Ale to ti neříkám nic nového,"[/rec] uchechtl se a pokračoval v přemýšlení.
[rec=itane]"Místo?"[/rec] řekl zaraženě, když dostal herdu. [rec=itane]"Hinami-chan?"[/rec] zopakoval její jméno, protože mu chvilku trvalo než mu došlo nač narážel. Za ty tři roky na ní sice myslel, ale ne tak jako dřív. Na něco takového nebyl úplně prostor, takže ho teď Rin hodně vyvedl z míry. Ale měl pravdu. Ale i tak byl teď Itane úplně mimo mísu.
[rec=itane]"V posledních letech jsem se dostal k nějakým zápiskám po pradědovi a jeho bratrovi. Dřív existovala skupina nukeninů, která měla sídlo snad v každé známé zemi. Tahle místa byla dobře ukryta. A já mám vodítka k několika z nich,"[/rec] řekl nakonec. Bohužel žádné takové místo nebylo v Zemi Železa, jinak by ho už dávno našel. [rec=itane]"Možná některé ještě existují?" [/rec]
[rec=itane]"Ale stále jsi mohl něco ovlivnit. Žil jsem v tvé zemi dva roky. Lidé o tvých změnách mluvili v dobrém. Je pravda, že začínali na mnohem horší úrovni než jsou zdejší země. Ale i tak dobrá práce,"[/rec] řekl nakonec. A to ho dovedlo k dalšímu tématu: [rec=itane]"Budeme to muset udělat stejně. Nemáme teď za sebou nikoho, kdo by nám dodával vybavení a podobně. Všechno si budeme muset zajistit sami. A neříkám ukrást. Pokud máme obrátit lidi proti Senkokyuu, budeme muset použit jejich metody proti nim,"[/rec] řekl vážným tónem. Vůbec se mu nelíbilo, že budou muset začít vyjednávat a politikařit. Do téhle chvíle všichni jeli na sebe. Ale pokud měli něco změnit, nemohli myslet jen na sebe nebo na pár jejich přátel. [rec=itane]"Doufám, že jsi toho od slepice pochytil co nejvíc,"[/rec] odsoudil Rina k tomu, aby pokračoval ve stejné práci jako dřív.

[rintaro_jmeno]

Itane tam nejdřív dostal zkrat z toho, co Rin řekl. No nemohl se nad tím šklebit pod maskou, to by bylo proti pravidlům přírody. Potom tam ale vytáhl hodně zajímavou informaci, která Rina donutila pořádně se zamyslet. [rec=rintaro]"Mluvíš teď o Akatsuki?"[/rec] zeptal se s takovou zvědavostí, že ji Itanemu musel ukázat i v obličeji, takže si zase stáhl masku z obličeje. Vzpomínal si na svou konverzaci s Uzumakim Borutem-san, ve které se ho blonďák ptal na Akatsuki a potom odkázal právě na Itaneho. Rin měl čas získat za tu dobu nějaké vlastní informace, ale nebylo to dost na to, aby se mohl považovat za znalého v oboru.
[rec=rintaro]"Černé pláště, červený mraky?"[/rec] Ukázal sám na svůj úbor a mával u toho rukama v oblasti, kde si představoval ty mráčky.
Byl tenkrát trochu zklamaný, když se dozvěděl, že se nejedná o žádnou zbraň, kterou by proti Senkokyuu mohli využít, protože přesně to by se jim teď hodilo.
[rec=rintaro]"Co o nich víš?"[/rec] zeptal se ho.
Itane potom chválil jeho výkon vládce a rovnou ho odsoudil k podobně politické roli. Rin s tím asi problém neměl, ale netušil, jak by se mu vůbec mohlo podařit prosadit se, když v téhle části světa nemá žádný vliv.
[rec=rintaro]"Skupina nukeninů říkáš?"[/rec] pobavil se ještě nad popisem, jaký Itane předtím použil. [rec=rintaro]"Povědomé, co?"[/rec] Mrknul na něj, než si zase stáhl masku do obličeje.

[itane_jmeno]

[rec=itane]"Jo, slyšel jsi o nich?"[/rec] zeptal se překvapeně. Ano, byli hodně legendární, ale jejich generace s nimi nepřišla už nijak do styku. Byli už trochu za zenitem. Ale teď by se jim mohli hodit.
[rec=itane]"Černé pláště, červené mraky, před nějakou dobou táta chtěl, abych si o nich něco zjistil, protože zasáhli do historie naší rodiny. Byli dvě iterace té skupina. Jedna dřívější, která bojovala proti problémům v Amegakure. No... technicky to, co čekalo nás. A kvůli jistým událostem se pak manipulací stali neskutečně silnou zápornou skupinou, která šla po Bijuu, rozpoutala válku a podobně. Ale někteří z nich byli.. normální. Nebo špioni a tak," [/rec]nezapomněl obhájit Itachiho. V jeho očích to byl stejný hrdina jako Sasuke.
[rec=itane]"Když odložíme to, kam je to dovedlo, původní myšlenka nebyla nijak nepodobná tomu, co tu děláme my. Původní trio byli studenti Jiraiyi-senseie z Konohy,"[/rec] pokračoval o tom, v čem o nich ví.
[rec=itane]"Nemyslíš snad..."[/rec] zajiskřilo mu očích. Jelikož Rina znal. A znal sebe... nebylo to tak absurdní. A kdo by nechtěl nosit plášť s červenými mráčky?

[rintaro_jmeno]

Z Itaneho se na moment stala https://naruto.fandom.com/wiki/Akatsuki a ne že by Rina historie nezajímala nebo tak něco, ale spíš to v něm budilo nápady, které mu až moc dávaly smysl. A Itane si toho musel všimnout, protože to sám málem řekl. [rec=rintaro]"Neříkej, že to nedává smysl,"[/rec] rozhodil rukama do stran. [rec=rintaro]"Zamysli se nad tím. Sám jsi řekl, že Senkokyuu potřebujou něco, čeho se budou bát a z tvýho vyprávění to zní, že tahle skupina byla hodně obávaná."[/rec] Rin netušil, jak moc silní byli původní Akatsuki proti jejich aktuálnímu levelu, ale co věděl, bylo to, že hodlal zesílit. A věřil tomu, že Itane to měl stejně.
[rec=rintaro]"Pro takovej projekt bychom ale vážně potřebovali nějakou asistenci."[/rec] Pronesl a zamyšleně si promnul bradu pod maskou. [rec=rintaro]"Stali bychom se symbolem, kterej by pro různý lidi reprezentoval různý věci. Naději, budoucnost, odpor nebo strach. Pravděpodobně bychom začali z mála, ale časem bychom se mohli vypracovat a najít si spojence. Vyrovnali bychom trochu hrací pole."[/rec] Dal Itanemu čas zpracovat, co řekl. [rec=rintaro]"Museli bychom ale být v pohodě s tím, že pro spoustu lidí...Možná pro většinu světa, budeme ti zlí. Vyvrhelové. Teroristé. Šli by po nás ještě usilovněji, než jak po tobě šli doteď."[/rec] Pro teď domluvil, protože to bylo hodně věcí na zamyšlení. Také ho zajímalo, co k tomu řekne Uchiha junior.

[itane_jmeno]

Itane přeci poctivě plnil domácí úkoly. Hold jedináček, kterému jen Hikumo ukazoval jak se dají věci ojebat. Ale zrovna tohle neojebal.[rec=itane] "Vy eskalovalo to ve velkou válku, i když to nebyl původní cíl. Takže jo, obávaná určitě byla. Bylo jich deset a nadělali spoustu problémů," [/rec]řekl zamyšleně. [rec=itane]"Ale technicky... nás by mohlo být klidně víc a mohli bychom prozměnu lidi vytahovat z problémů?"[/rec] nadhodil s ironickým úšklebkem. Ono totiž... když oni budou někoho vytahovat z problémů, tak kdo z nich bude tahat je?
[rec=itane]"Co prostě začít s málem a budovat? Ani původní skupina nevznikla za den. A my už máme bojové zkušenosti. Osvojíme si i to ostatní. Ale nejdřív... potřebujeme tým. Neber si to špatně, ale jen s tebou do světa neprorazíme. Hinami teď bude nutnost, kdo nás vyléčí, když něco poděláme? Morio by byl zase super na splynutí v jednotlivých zemích. Ichiro se snad naučil líp teleportit. A Hitoshi na to hodí tisíc technik. Snad se někdo z nich někde vyloupl a Saru o nich bude vědět," [/rec]začal tam rozjíždět vážný brainstorming.
[rec=itane]"No, řeknu to takhle... víc vyvržený už být nemůžem. Už můžem jen nahoru. A už jsem se smířil s tím, že nikdy nemůžeme zachránit všechny. Pokud se do té špíny ponoříme... vždycky na to někdo dojede," [/rec]polkl poslední slova s dost velkou nelibostí.

[rintaro_jmeno]

Tíha Itaneho posledních slov ho na moment ponořila do hluboké vody smutku, kterým si nedávno sám prošel. [myslenky=rintaro]"Nemůžeme zachránit všechny. Někdy ty, kteří jsou nám nejbližší."[/myslenky] Problesklo mu hlavou, než se zase vrátil do reality. [rec=rintaro]"Založili jsme právě skupinu vyvrhelů, která se pokusí zachránit svět?"[/rec] Zeptal se trochu nevěřícně. Bylo to dost narychlo, ale dávalo to smysl. [rec=rintaro]"Nevím, jestli z toho Saru-sensei bude skákat radostí, ale zrovna tohle je něco, u čeho jeho svolení hledat nehodlám. Doufám jen, že nás kvůli tomu neuvidí jako nepřátele, protože jestli existuje někdo, s kým bojovat nechci, tak je to právě Sarutobi Saru."[/rec] Nahlas trošku frustrovaně vzdychl. [rec=rintaro]"Na to ho moc respektuju."[/rec] Pokud dojde k nějaké neshodě, tak si alespoň přál, aby se mohli rozejít v dobrém a nějak se vzájemně podpořit.
[rec=rintaro]"S týmem máš pravdu. Říkáš, že původní skupina měla deset členů. Měli bychom se pokusit dorovnat aspoň to a najít jedince, kteří jsou dost silní nebo oplývaj nějakým vlastním specifickým talentem, kterej by pro nás byl přínosem."[/rec] Bylo hezké, že tu Itane vyjmenoval půlku jmen z Konohy a nebylo to tak, že by s tím Rin nesouhlasil, ale měl pocit, že k boji proti Senkokyuu budou potřebovat trochu víc. [rec=rintaro]"Nerad to přiznávám, ale asi máš pravdu s těma pitomcema z Kiri. Engetsu je dement, ale jeho schopnosti by se nám zatraceně hodily. A pokud mám zmínit ještě jedno jméno, tak Shin z Kumogakure by naší skupince pomohl udělat pořádné jméno ve světě. Ten borec byl schopnostma úplně někde jinde, když jsem ho naposledy viděl."[/rec] Těžko říct jak to bylo s jeho motivacemi, protože posledně se označil za odpad a spíš to znělo, že se považuje jen za věc, která má posloužit nějakému účelu. Možná potřeboval nový účel.

[itane_jmeno]
[rec=itane]
"No... jestli nás dva bereš jako skupinu, tak ano,"[/rec] zachechtal se té ironické myšlence, že oni dva by dokázali v momentálním stavu změnit svět. Pravdou však bylo, že někde začít museli. A taky dávalo smysl, že to mělo být u daimyoua v baráku. Pak však trefil Rin hřebíček na hlavičku. [rec=itane]"Furt bych se víc bál jeho přítelkyně než jeho, v případě kdybychom se do něj pustili. Ale berme to tak... začít osvobození světa bitkou s učitelem není dobrý nápad. Takže bych se toho držel,"[/rec] ubezpečil Rina, že se rozhodně do Sarua pouštět nechce. Taktéž ho respektoval, stejně jako Kenshina, stejně jako všechny učitele jejich generace. A Hikuma taky... občas. Ale byl by sakra rád, kdyby tu teď byl.
[rec=itane]"Taktéž se trochu peru s myšlenkou jak to vezme táta a strejda. Bylo by úžasné je mít na naší straně, ale nevím proč by odešli aktuálně z konohy. Ať je to jakkoliv, Konoha jejich sílu potřebuje,"[/rec] hlesl nespokojeně. Měl posledních pár chvil takové divné mrazení v zátylku, když na ně pomyslel. Asi vítr.
[rec=itane]"Obávám se, že tady budeme využít toho, co dělá Senkokyuu. Mít spojence všude kde to půjde. Jen tak vyrovnáme počty. A taky budeme moc šířit informace a zasévat pravdu. Aspoň to nás učili v ANBU o propagandě,"[/rec] čím víc nad tím přemýšlel, měl z toho těžší a těžší hlavu. Byli zvyklí jednat v malém týmu, nic takhle velkého. Poslední roky to bylo jedno selhání za druhým, co když selžou i v tomhle? Ne, to nesměli.
[rec=itane]"Yeah, beru to tak... že už nebojujeme jen za Konohu, zatáhli do toho celý kontinent. A vem si, že některé země ani nemají stálou ninja podporu. Až to Senkokyuu rozjedou ve velkém, jsou všichni v loji,"[/rec] pokračoval v přemýšlení nahlas. Ale nějak si začínal uvědomovat, že i ty maskounský svině musely nějak začínat. Měli jen dlouhé roky náskok.
[rec=itane]"Co tvá zem? Nepřidala by se na naší stranu?"[/rec] zeptal se po chvíli.

[rintaro_jmeno]

[rec=rintaro]"Musíš se na to dívat tak, že jsme zakladatelé a skupinu začínáme tvořit v tomhle momentě, kdy procházíme potenciální rekruty. Nekaž srandu, Uchiho nebo tě ještě proplesknu."[/rec] Nebylo nad staré dobré přátelské vyhrožování.
Připomínka partnerky Saru-senseie v Rinovi vyvolala komplikované vzpomínky, protože jestli si pamatoval správně, tak ho z nějakého důvodu neměla ráda. No dobře, bylo to docela fér, když si vezmeme to, kdo Rin byl ještě pár let zpátky. Možná padla nějaká nemístná poznámka, na kterou si nevzpomínal.
[rec=rintaro]"Nebudeme se stresovat tím, co v tuhle chvíli nemůžeme ovlivnit. Popereme se s tím, až na to dojde, jo?"[/rec] Navrhl Itanemu. Chápal jeho starosti, protože si dobře uvědomoval, kdo byl jeho otec, ale taky věděl, že spolu měli dobrý vztah, takže si troufl tvrdit, že k žádnému těžkému odsuzování nedojde.
[rec=rintaro]"Takže ses dostal do ANBU jo? Asi by mě to nemělo překvapovat."[/rec] Itane byl od narození předurčen k tomu, aby z něj vyrostl elitní shinobi. [rec=rintaro]"Jaký to bylo?"[/rec] Sám by tuhle pozici asi vykonávat nedokázal. Co o ANBU věděl, tak to byla skupina, která byla vším, co chtěl Rin na světě popřít.
[rec=rintaro]"Vsadím se, že Senkokyuu mají agenty po celém kontinentu. A myslím tím ty, kteří slouží jako oči a uši. Ideální by bylo, kdybychom nějakou dobu zůstali v utajení a něco vybudovali, ať nás nezadupou do země ještě předtím, než dostaneme šanci začít. Proto budeme potřebovat experta v zisku informací, abychom jejich špióny odhalili dřív, než oni nás."[/rec] Přidal další myšlenku do debaty.
[rec=rintaro]"S podporou Meianu bych nepočítal. Mohl bych tam všem zařídit střechu nad hlavou a garantovanou práci se stálým finančním příjmem a stejně budou věrní té čubce se slepičí maskou."[/rec] Z Rinova hlasu bylo zřejmé, že o Kinko nemluví moc rád. [rec=rintaro]"Má to tam celý v hrsti. I kdybychom ji teď porazili, musel bych si jejich důvěru získávat dlouhý roky."[/rec] Nemluvě o tom, že by to pravděpodobně vytvořilo obrovský chaos, kterého by mohl využít klan Hikari a rozpoutat válku. Komplikovaná situace, kterou teď nehodlal zatěžovat Itaneho hlavu.

[itane_jmeno]

[rec=itane]"Upřímně, za to, že jsem se stal ANBU jsi mohl ty,"[/rec] ušklíbl se zase jednou kysele. [rec=itane]"Respektive ty a Rikuto. Když jsem se vrátil z tréninku s Taiyo, zjistili jsme že krom toho, že jsi pryč ty, je pryč i on. Jenže když jsem nakráčel k Hokagemu a řekl mu, že si vás najdu, tak jsem dostal zákaz jak malý školáček,"[/rec] pokračoval už trochu klidnějším tónem. [rec=itane]"Hinami tou dobou hodně pomáhala Aiko po porodu, Kenshin a strejda byli vysíláni na mise a Saru-sensei strážil daimyoa. No... nejsem na to pyšný, ale moje jediná šance jak po vás pátrat, byla jediná. Vyjebat s Hokagem. Respektive, on si myslel, že mě využije proti vám, když budu přímo pod jeho velením. Nabídl mi místo v ANBU a já mu přímo pod nosem začal pátrat po vás. Nakonec jsem se tak dostal k nějakým okrajovým Senkokyuu a našel Rikuta, když se ho chystali odstranit,"[/rec] řekl dost zkratkovitě. [rec=itane]"Nedělal jsem hezké věci..." [/rec]procedil mezi zuby nakonec. Do té doby nebyl nucen zabíjet tak často, jak během toho roku a doby potom. Docela ho to zasáhlo. A taky změnilo dost pohled na váhu života.
[rec=itane]"Víš, to je ten problém. Senkokyuu znamená přeci jen tisíce dechů... v mém pátrání jsem poznal, že to může být kdokoliv. I člen tvé rodiny. Narozdíl od elitářských ninjů běžné rekruty nekastují hodnostmi. Může to být zelinář z ulice nebo vůdce klanu. Takže ano, utajení bude ze začátku naše síla. Morio se ukázal docela dobrý v shromažďování informací. A já... já odemkl částečně genjutsu potenciál Sharinganu. Nepoužívám to v boji, protože se to nehodí k mé rychlosti. Ale na výslechy to bude stačit,"[/rec] pokračoval v povídání o sobě, neboť jsem to ještě nesepsal. Taktéž na to nebyl úplně hrdý. On rád hleděl na nepřítele a skoncoval s ním v boji. Ne, aby ho pak ještě další hodiny strašil a odstranil tak.
[rec=itane]"Ale i tak... jsou to tvoji lidé. Třeba je naděje?"[/rec] nadhodil trochu pozitivnější notu. Však jí po něm chtěl. a je pravda, že Uchihovským pesimismem se daleko nedostaneme.
[rec=itane]"Jsme na hranicích, musíme projít pastmi, co si tu Konoha připravila,"[/rec] oznámil po několika hodinách dalšího běhu.

[rintaro_jmeno]

[rec=rintaro]"Je mi líto, že sis tím musel projít. Neměls to lehký."[/rec] Vážil si toho, že ho chtěl Itane najít. Jen škoda toho, že ho kvůli tomu hokage musel vymatlat v hromadě sraček. Ale to byl prostě jejich milovaný hokage. Rin měl pocit, že mu aktuální generace nikdy nesedla, protože většina z nich byli rebelové, kteří nechtěli hrát podle jeho praviděl. [rec=rintaro]"Jsem rád, že jsme se nakonec našli. Teď jsme daleko od jeho vlivu a nemusíme si s ním dělat těžkou hlavu. Pro teď."[/rec] Nabídl pár uklidňujících slov.
[rec=rintaro]"To zní jako že byste byli dobrý tým na potenciální mise s cílem shromáždit intel. Jeden by cíl identifikoval a druhý by ho vyslechl. Dobré vědět."[/rec] Pronesl zamyšleně Itaneho směrem.
Uchiha potom Rina varoval před pastmi, které v okolí nastražili shinobi z Konohy. [rec=rintaro]"Chtěji si chránit pána země. Jistěže,"[/rec] zachechtal se. [rec=rintaro]"Ne každý pán se dokáže ochránit sám."[/rec] Dovolil si takovou lehce arogantní poznámku. [rec=rintaro]"Možná bychom se tím pádem měli pohybovat tiše jako kočka, co ty na to, Itane? Cítíš se na večerní projížďku?"[/rec] Byl to takový malý návrh. Netušil, jestli má Itane nějaký plán. Pokud měl, tak dál nepokračoval a čekal.

Pokud ale Itane souhlasil, tak Rin popovytáhl wakizashi, o kterou se lehounce řízl do prstu a pomocí kuchiyose vyvolal Koneko.

[itane_jmeno] [npc_name=koneko]Koneko[/npc_name]
[rec=itane]
"No, důležitější je, že jsme tě našli. Tedy... že jsi upadl zpět ze správného portálu. A nemusíme tě zabít jakožto nepřítele,"[/rec] řekl už trochu klidněji Itane. Škoda, že to bylo až po takové době, ale nedalo se dělat. Tehdy by dostali na prdel ještě víc než teď.
[rec=itane]"Jen doufám, že je někde v pořádku. Bylo by ho škoda. Stejně jako ostatních. Asi netušíš, co se stalo s Rikutem, co?"[/rec] zeptal se docela zvědavě. Věděl, že s nimi se nevracel. Takže... byl furt v Meianu? Byl někde ve škarpě? Nebo zrovna někde svačil z boxíku a smál se na celé kolo s Hoshi?
[rec=itane]"No, oni si spíš hlídají hranice, aby nemuseli řešit invazi,"[/rec] pravil a zaměřil sharingan směrem k zemi mezi pár stromy, které byly před nimi. [rec=itane]"Počkej,"[/rec] varoval Rina nejprve. [rec=itane]"K výbušným lístkům přidali i nějakou pečetící sračku, co upozorní nejbližší hlídku,"[/rec] řekl Rinovi vysvětlení. [rec=itane]"Pošli Prosímtě jeden klon na východ půl kilometru, druhý půl kiláku na západ a naběhni tam jako šílený válečník. Trochu jim zamotáme hlavu,"[/rec] nadhodil, zatímco on sám se vydal dopředu, kde pomocí sharinganu lokalizoval přesně lístek a vyřadil ho z provozu.
Jakmile to šlo, mohl Rin přivolat Koneko.
[rec=itane]"Moment... tohle... je to tvoje kotě?"[/rec] zeptal se Itane nevěřícně.

Koneko se pufla na trávníček vedle nich a spokojeně se protáhla. [rec=koneko]"Nazdar, Rine! Jak to jde?"[/rec] líně si olízla packu, zatímco se podívala na Itaneho. Pak začichala a naježila kožich. [rec=itane]"Co je? Smrdím?"[/rec] zeptal se Itane a podíval se na Rina. [rec=koneko]"Spíš smrdíš jako had,"[/rec] neodpustila si kočka.

[rintaro_jmeno]

Dobrá, ještě předtím, než kočku přivolal, udělal přesně jak kolega řekl a vyvolal dva klony. Ti potom bez váháni poslechli Itaneho instrukce a vyrazili do směrů, které určil. Byla to dobrá taktika, jak hlídky donutit, aby pátraly jinde, zatímco se oni bez problémů dostanou do své destinace.
[rec=rintaro]"Poslední vzpomínka na něj bolí někde tady,"[/rec] dotkl se středu svého hrudníku. [rec=rintaro]"Takže ne, nevím, co se s ním stalo potom."[/rec] Na moment sklopil hlavu k zemi. [rec=rintaro]"Nevím, čím to přesně je, ale myslím si, že v Meianu není. Můžeme tomu říkat intuice nebo tak něco. Nemyslím si, že je ten typ člověka, kterej by nedokázal nedělat povyk a za poslední rok jsem o žádným bělovlasým výtržníkovi neslyšel."[/rec] Také tu byla ta možnost, že byl Rikuto prostě po smrti. Stát se to mohlo, ale Rin tomu nechtěl věřit a proto to ani nezmínil nahlas.
Potom každopádně vyvolal čičinu, která Itaneho překvapila svou velikostí. Rin se pod maskou pobaveně zašklebil. Když Itane Koneko viděl naposled, byla velikostí naprosto běžná kočička. Teď se na jejím hřbetě mohli bez problému svézt oba dva.
[rec=rintaro]"Dá se. Jak to jde u tebe, Koneko?"[/rec] přivítal kočku po svém, přistoupil k ní a rukou jí přejel po boku. [rec=rintaro]"Nechci podceňovat oči tady našeho elitního ANBU, ale myslím si, že na to, co je před námi se mnohem víc hodí ty tvoje, Koneko. Dokážeš nás nepozorovaně dostat přes nástrahy před námi?"[/rec] zeptal se kočky a tradičně si udělal takovou malou nevinnou legraci z Itaneho.

[itane_jmeno] [npc_name=koneko]Koneko[/npc_name]

Itane se podíval na místo, kam ukazoval. Furt mu šrotovalo hlavou jak to bylo s tou smrtí, ale evidentně to nebylo ani pro Rina lehké téma, takže to chtěl už nechat být. Stačilo mu, že nevěděl, jestli se Rikuto vrátil. Ale jelikož tu podělanou bránu mohl ovládat jen Uzumaki, dost o tom pochyboval. Jenže... pak tu byla otázka. Jak jí aktivoval Rin? [rec=itane]"Hele, když jsme u toho... jak jsi vlastně aktivoval ten portál?" [/rec]zeptal se konečně, protože k tomu neměl do teď nějak asi důvod. Každopádně to znamenalo, že mohl být kdekoliv.
[rec=koneko]"Tak znáš to, furt nedostatek smetany,"[/rec] prohlásila hrdě, protože tohle byl neverendingstory, kterého se tahle kočka nikdy nepustí. Ale tak nějak taky dospěla a usoudila, dle prostředí, že tady moc smetany nesežene.[rec=koneko] "No, tak si teda naskočte. Ale běda jak uvidím někde nějakého hada, to vás vysazuju a mňaucta,"[/rec] stanovila si podmínky, zatímco se sehla, aby si páni mohli naskočit.
Hned na to začala výprava za šéfem této dokonalé země, kde se v posledních pár hodinách vůbec nic nestalo.

>>> Hrad Ohnivého Daimjó