Lesy kolem Konohy

[rikuto_jmeno]

Zeď naštěstí zafungovala. Pravda byla, že Rikuta docela zahřálo u srdíčka, že po něm Ranzi chtěla, aby se o onen problém postaral.
[rikuto_rec]Jenže já jí takhle nerozzuřil.. [/rikuto_rec]
Odpověděl Rikuto a protočil otráveně oči. Jenže opice byla očividně hodně naštvaná, protože pěstí jejich zeď zase na hned rozbila. No a ještě k tomu se po nich ohnala. Naštěstí tohle byla zrovna Rikutova silná stránka, takže též uskočil. Během úskoku už sahal do kapsy, kde vytáhl ještě poslední kouřovou bombu, kterou hodil pod nohy opici. Ranzi mezitím někde lezla na strom, super. Rikuto se pleskl do čela, s tímhle má opravdu jít na zkoušku?
[rikuto_rec]Tak jo, jak sakra chytit takovou opici?[/rikuto_rec]
Zamrmlal si tam potichu pod vousy. Tohle nemá v nejmenším šanci zvládnout sám. Nemá jedinou techniku, kterou by opici chytil a nepřizabil. Rikuto byl ovšem geniální. Všiml si batůžku, který ležel vedle něj. Vytáhl nějaké boxíky, rozdělal je a s těžkým srdcem poházel jídlo tři metry okolo batůžku. A co udělal on?
[rikuto_rec]Henge![/rikuto_rec]
Pravil a proměnil se..na banán.

[rikuto_jmeno]

A tohle byl přesně Rikutův plán! Jakmile ho opičák vzal do ruky a hodil směrem do pusy, tak Rikuto přeměnu zrušil a s pořádným nápřahem dal opičákovi pěstí na čumák. Byla to rána na přímo, takže soupeře Rikutovi síly by to mohlo docela vypnout. Ale tady se jednalo o obřího opičáka, kterého to nejspíš zabolí a naopak ještě víc naštve. Ale Rikuto trochu doufal, že ocení jeho plán a uklidní se. Přeci jen to bylo tak debilní, až to bylo geniální. Samozřejmě po ráně pěstí se Rikuto od opičáka odrazil do aspoň trochu bezpečné vzdálenosti od něj.

[ranzi_jmeno]

Ako som doskočila k stromu, uvedomila som si, že do mňa letí kus šutru, čo bol ešte pred chvíľou časť steny, či už mojej, alebo Rikutovej, na tom moc nezáležalo. Tak trocha sa mi pozastavila hlava nad tým, ako sa to vôbec mohlo takto zomlieť? Tá opica musela mať naozaj problémy s nervami.. Ako som doskočila k stromu, v podstate som sa len upustila tak, aby som začala padať. Chýbalo pár serióznych centimetrov na to, aby mi z hlavy tá skala spravila fašírku. No a keďže sa teraz zapodieval s Rikutom, v podstate som sa znova postavila do postoja, ktorý mal aktivovať moje Hijutsu. Diaľka bola celkom dobrá, aspoň by som parťákovi mohla nejakým spôsobom pomôcť.

Rikutův plán byl prostě... rikutoidní jako obvykle... spoléhající se na hrubou sílu a zbožným přáním, že to protivníka ochromí. Co si budeme povídat, mlátit do téhle opice bylo jak mlátit do betonového panelu, takže kdyby to byl někdo jiný jak Rikuto, asi by to dost bolelo.
Opice se smutně chytila za nos a trochu se zklidnila. Aspoň tedy natolik, aby hned Rikuta nechytla a nehodila na druhou stranu za vesnici.
[rec=saru]"No... tady to bude chtít hodně práce,"[/rec] povzdechl si Saru s mírným náznakem beznaděje. [rec=saru]"Sice umíte vytvořit zeď na ochranu. Ale vaše schopnost spolupracovat bude problém,"[/rec] řekl pedantským hlasem, zatímco se pomalu dobehal k opici, která si ho vzala do jedné ruky, zatímco druhou sbírala něco z Rikutových dobrot po zemi a ládovala je do sebe.
[rec=saru]"Ranzi, co měl znamenat ten útek?" [/rec]zeptal se vážným tónem, zatímco opice natáhla prázdnou ruku k Rikutovi. Evidentně chtěla ještě jídlo.

[rikuto_jmeno]

A Rikutův plán dejme tomu nějak vyšel. Byl na sebe hrdý, tedy do doby, než opice začal jíst jeho jídlo. To si jako dovolila víc, než si mohl kdokoliv kdy dovolit. A aby toho nebylo dost, ptoom co všechno okolo snědla tak si ještě dovolila natáhnout ruku směrem k Rikutovi, že chce ještě víc jídla. Rikuto zatnul pěst ve své kapsičce a naštvaně zíral na opici. Nakonec pěst vytáhl a držel v ní..poslední čokoládovou tyčinku, kterou potupně hodil opici do ruky. Vypadalo to, že dnes to bude sakra dlouhé odpoledne bez jídla..

[ranzi_jmeno]

No.. nakoniec to nevyzeralo, že som sa potrebovala ďalej sústrediť na boj. Opica sa.. skludnila? S povzdychom som ruky spustila k telu a ďakovala som všetkým známym aj neznámym budhom, že to skončilo len takto. Naozaj som sa necítila na pár zlomených rebier. No a Sensei mal k tomu čo povedať, konkrétne ku mne. Bolo vidieť, že som nemala tucha, čo odo mňa vlastne chcel a očakával. Len som pokrčila ramenom. 
[rec=ranzi]"No čo? Mala som sa nechať zožrať?"[/rec] Pokrčila som ramenom. Očividne som nepatrila k tým, ktorí si potrebovali klamať, že to bol len taktický ústup a podobný bullshit. Bola som celkom spokojná s pojmom útek, však to aj útek bol.

[npc_name=saru]Sarutobi Saru[/npc_name]

Opice bedlivě sledovala reakci Rikuta a spokojeně přijala tyčku a už jí nesla k ústům, aby jí zblajzla i obalu, což by bylo mimochodem dost barbarské, pak však stočila ruku zpět a podala jí Rikutovi. Načež se zvedla a poodešla zase blíž ke stromům.
[rec=saru]"Neúmyslná lekce číslo jedna, někdy je lepší něco obětovat, aby si následně získal. Rozhodně tím nechci, abyste obětovali někoho, ale co se týká věcí... například oblíbených svitků ve zkoušce... těch by se to týkat mohlo. To si pamatujte. Věc druhá, musíte se umět navzájem na sebe spolehnout. Je pravda, že Ranzi mohla mít ještě prostor na další akci, ale co kdyby Rikutův plán nevyšel a byl... sežrán?"[/rec] nadhodil na zamyšlenou, neboť to takto spíš vypadalo, že to celé byla Rikutova sólovka než společná akce. Jako jo, znali se den. Ale zkoušky byly za rohem.

[rintaro_jmeno]

Chvíli to vypadalo, jako by Rin Itaneho vedl na nějaké tajné místo v lese, aby měli klid od všech a mohli na plno rozvíjet svojí novou lásku. Ale pak se nakonec ukázalo, že Rinův návrh s lesem byl trefou do černého. Nejen že tu byl retard, ale dokonce i Saru-sensei, opice a nějaká holka se zamotaným okem.
[rec=rintaro]"Ey!"[/rec] zavolal Rin z plných plic, aby ho slyšeli přicházet a nikdo se jich překvapeně nelekal. Hlavně teda ta opice, protože jí vůbec nevěřil. Byla sice Saru-senseie, ale kdo ví jak byla vycvičená. Rin si navíc nebyl jistý tím, jestli jsou opice masožravé nebo ne a měl rád svoje maso. Ještě by tu na ně skočila a než by stihl říct rasengan, už by ho okusovala jak kuřecí stehýnko. [rec=rintaro]"Saru-sensei, tomu nepomůžete,"[/rec] ukázal na Rikuta. [rec=rintaro]"Je mi jasný, že se snažíte, ale je to jako mluvit do pažezu."[/rec]

[ranzi_jmeno]

Takmer to znelo tak, že ma vlastne sensei chcel o niečom poučiť. Nie naozaj, zisťovala si vôbec Konoha niečo o ľudí, chodiacich se na výmenný pobyt? Len.. taký ten jednostranný výmenný pobyt. Bola som si celkom istá, že si že sa niekde v duchu hlavný mních v chráme neskutočne zabáva. Možno ani nie v kútiku duše, pravdepodobne tam priam oslavujú, že som odtiaľ vypadla. Ale hej, sensei sa ma snaží aspoň niečo naučiť.
A tak som tam tak stála s prekríženými rukami, pozerajúc sa na senseia viac prekvapene, než nahnevane či chápavo.[rec=ranzi] "Yeah.. to znie ako jeho blbý problém."[/rec] Pokrčila som ramenom. Fakt že som sa pri tom ani neuškrnula či nezasmiala značil, že som to myslela vážne. Nerobila som si z toho srandu.
No to som započula niekoho, kto na našu skupinu zvolal z diaľky. Chlapík s fialovými vlasmi. Pri pohľade na neho mi prepadol pohľad niekam do kútika mojej prázdnej duše. To som sa mala učiť vychádzať s ďalším? Mimovoľne som si zakusla do rukáva kimona, ktorý som tak trocha od nervozity začala v ústach žužlať.

[rikuto_jmeno]

Rikuto si smutně povzdechl, když viděl jak se opice chystá sníst jeho oblíbenou tyčinku i s obalem. Ale! Opice se slitovala a vrátila tyčinku Rikutovi. Měl to brát jako takovou menší pochvalu za to, že neutekl a konal? Možná! Každopádně tyčinku otevřel, v půlce přelomil a s hejknutím jednu půlku hodil opici. Druhou půlku si spokojeně celou strčil do pusy a žvýkal jak o život. Rikuto tak jedním uchem poslouchal, jak se Saru-sensei pokoušel poučit Ranzi. A vůbec se mu nelíbilo, co říkala. Spokojeně s úsměvem na zemi udělal pár kroků, sebral trošku větší kamínek, párkrát si sním pohodil v ruce a následně ho hodil z boku Ranzi na hlavu. Třeba jí v ní aspoň trošku blikne. No a do toho všeho chaosu přišel dokonce samotný pan Chaos. Rikuto dokousal zbytky čokoládové tyčinky a podíval se na toho fialového kašpara.
[rikuto_rec]Asi jsi dlouho o žádný pařez nezakopl, co?[/rikuto_rec]
Hejknul na něj zpátky se svým klasickým úsměvem od ucha k uchu.

[itane_jmeno] [npc_name=saru]Sarutobi Saru[/npc_name]

Z poza Rina vyšel ještě mladý Uchiha, který si kritickým pohledem prohlédl Rikuta, ale nedloubl si do něj tak jak Rin. [rec=itane]"Yo!"[/rec] pozdravil klidným hlasem a zvednutou pravicí. Jeho pohled se pak stočil na Ranzi. Tu nikdy neviděl... [rec=itane]"Hele, tohle zavání tím nováčkem v týmů,"[/rec] plácl Rina povzbudivě a trochu se usmál.
[rec=saru]"Vypadá to, že jste se nerozkrájeli,"[/rec] pronesl povzbudivě sensei sedící na opici, načež jen Itane pokrčil rameny.[rec=itane] "Je na to moc marnej, Saru-sama... ale ne, tentokrát ty zkoušky určitě dají,"[/rec] řekl povzbudivě a hlasem co nejvíc zvýraznil to množné číslo. Věřil i Rikutovi. Tahle skupina byla tak retardovaná, že projdou skrze všechno... i betonovou zeď.
[rec=saru]"To rád slyším. Rikuto udělal pokrok, budete překvapeni. A Ranzi bude určitě skvělá posila vašeho týmu, jen co se trochu zapracuje. Jen si musíte věřit,"[/rec] zase kladl důraz na to jak byla spolupráce důležitá.

[rintaro_jmeno]

[rec=rintaro]"Věděl jsem, že kdybych sundal Uchihu, byly by z toho problémy,"[/rec] odpověděl Saruovi a zároveň to Itanemu vrátil. Pak se otočil na Rikuta a rozhodil rukama. [rec=rintaro]"Co já,"[/rec] začal nejdřív, a pak se podíval na Ranzi, kterou Saru-sensei představil jako nejnovější posilu jejich týmu. [rec=rintaro]"Ale co ona? Nechci nikoho odsuzovat podle vzhledu, ale nebude mít trochu nevýhodu s tím zafačovaným okem?"[/rec] zeptal se. [rec=rintaro]"Jako nic ve zlým, ale asi pod tím nemáš schovanej sharingan nebo něco aspoň trochu užitečnýho, co?"[/rec] Rin si uvědomoval, že zní jako kompletní kokot, ale už takhle musel tahat Rikuta a jeden člověk na zádech mu stačil. Na druhou stranu, když Saru-sensei tvrdil, že Ranzi bude skvělá posila do jejich týmu, tak to tak muselo být. Neexistoval jediný důvod pro to, proč by svému učiteli neměl věřit.
[rec=rintaro]"Jak vám je, sensei?"[/rec] zeptal se ho ještě. Pořád o něj měl celkem starost.

[ranzi_jmeno]

Bola som tak trocha štvrte koleso u vozu. Teda.. také do počtu. Yeah voz ho celkom potreboval, ale zvládol by to aj bez toho. Keby že sa tak nekukám po novo príchodzích chalanov, aj by som si možno všimla, že ma chce Rikuto ukameňovať. takto som to len do hlavy schytala a ja som na neho pre zmenu hodila nepríjemný pohľad. Dokonca som k tomu pridala aj vrčanie. Zas som ho mala o niečo menej rada, ako to ten človek robil? Mal talent, to sa mu muselo nechať. tak nejak som však držala jazyk za zubami, aspoň na teraz. Vyjadril sa ku mne ten čiernovlasák, ako aj fialovovlasák. Nedalo mi to. Musela som sa uškrnúť, no nie od radosti.
[rec=ranzi]"Yeaaaa jasné ! Robte si srandu z nováčika... budha sa vám za to určite odmení! Baka yo.. "[/rec] Obdarila som ich vyplazeným jazykom. Aj keď teoreticky si zo mňa prdel robil len Rintaro. Celým telom mi prebehol taký ten známy pocit odporu. Ako sa vám rozvibruje každý jeden sval a vami prejde triaška. Skoro ako keď som vypila takú tú hnusnú sódu, keď mi bolo zle od žalúdka. 
Ako mám pre Saṃsāra, vychádzať s tými dvoma? Vzdorovito a hlavne dosť ofučane, som si ruky založila krížom na hrudi na taký ten mimovoľný znak neochoty, vôbec s nimi naväzovať nejakú ďalšiu konverzáciu.

[rikuto_jmeno]

Když se Ranzi naštvaně podívala na Rikuta a zavrčela, tak jí to jen Rikuto vrátil úsměvem a provokativním mrknutím. Tady nastával trošku problém v jejich týmové kompozici, dnešní trénink mu ukázal, že se na Ranzi nemůže spolehnout a že když půjde o zdraví, tak uteče a nechá je na pospas. Ještě si o tom bude muset popovídat s Rintardem.
[rikuto_rec]Na utíkání sharingan nepotřebuje..[/rikuto_rec]
Odpověděl Rikuto jen tak do větru na Rintardův dotaz ohledně Ranzi a jejího oka. Samozřejmě Rikuto mávl i na pozdrav mládému Uchihovi. Neměl ho mít rád, ale byl s ním v týmu, takže tam přeci jen nějaká rivalská láska byla a nakopal by prdel každému, kdo by nakopal prdel jemu.

[itane_jmeno] [npc_name=saru]Sarutobi Saru[/npc_name]

No, Saru si rozhodně už nebyl jistý tím, že byla Ranzi skvělá posila týmu. Tedy, co se schopností týkalo, to ano. Ale co se týkalo vlastností a povahy tak tam to už bylo dost navážkách.
[rec=saru]"No, každopádně a oficiálně. Ranzi, tohle je Rin, třetí člen vašeho týmu. A tohle je Rine Ranzi, je v Konoze nová, takže by se hodilo trochu taktu. Její schopnosti se vám budou velmi hodit, neboť narozdíl od vás dvou umí zaútočit i víc na dálku,"[/rec] představil je v krátkosti Saru. Bližší seznámení si museli provést sami.
[rec=itane]"A já jsem Itane. Budu vám fandit,"[/rec] řekl s úsměvem mladý Uchiha, který to měl na háku, protože Chuuninem už byl.
[rec=saru]"No, mám se o trochu líp, ale i tak s vámi do Suny nepůjdu. Teď když jste tu všichni, tak si zapamatujte, že vyrážíte zítra ráno od brány. Doprovodem bude Nara Shikamune, poradce Hokageho a člen rady, Uzumaki Kokuryu. Doporučuji vám nezaspat, ne všichni jsou tak milí a nemohoucí jako nyní já,"[/rec] řekl vážným tónem. [myslenky=saru]Minimálně z toho starého bručouna budou mít nahnáno,[/myslenky] povzdechl si pro sebe.
[rec=itane]"Uuuu... to zase bude ostudy kopec,"[/rec] neodpustil si Itane a poplácal Rina po rameni. [rec=itane]"Na toho Uzumakiho bacha... není jako úchyl-sennin a Rikuto,"[/rec] řekl zamyšleně, neboť si ho pamatoval ještě z doby, kdy Akitoshi nesehnal hlídání a brával kida-Itaneho na rady vesnice. Ten starej mrzout se na něj vždycky mračil, když si tam hrál s akční figurkou Prvního Hokageho...

[rintaro_jmeno]

Když Saru představoval Rina Ranzi jako třetího člena týmu, trochu se zamračil. To ona byla třetím členem týmu. Co se jeho týkalo, tak byl prvním členem tohoto týmu. Navíc ho podle všeho zakládal Saru-sensei, Rinův učitel, takže Rikuto a Ranzi tu byli navíc. Když nad tím ale přemýšlel, tak se mu to čím dál víc nechtělo říkat nahlas, protože už ze svých myšlenek se začínal cítit jako otravný debil. Skoro jako by ignoroval všechen ten vývoj, kterým prošel od té doby, co se stal geninem jen kvůli novému týmu. Bylo možné, že za to mohlo něco, co ho pořád ještě vší silou drželo naděje, že se jeho starý tým dá znovu dohromady.
Nakonec se jenom zhluboka nadechl, spolkl starého Rintarda a nastavil Ranzi ruku na podání. [rec=rintaro]"Kageyama Rintaro,"[/rec] představil se celým jménem. [rec=rintaro]"Omlouvám se za ty blbý kecy, bohužel jsem dnešek trávil tady s Uchihou a ten má držku tak hluboko, že se mu vlastně ani nedivím, že si do ní nevidí. Občas to může být nakažlivý,"[/rec] řekl celkem milým hlasem. Doufal, že to splní Saruovu kvótu ohledně taktu. Potom se podíval na Rikuta. [rec=rintaro]"Že jo, retarde?"[/rec] zazubil se.
Tak tohle byl jejich tým na zkoušky, co? Rintard, Rikutard a Ranzi, která mohla být taky retardovaná jako oni. [rec=rintaro]"Wow! Vážně všechny naše jména začínaj na R? Můžem být tým R?"[/rec] podíval se na Saru-senseie s vykulenýma očima čerstvě nažraného mopsa.
Itaneho poznámku bral samozřejmě velmi vážně. Nechápal teda, proč si má dávat pozor na Rikuta, ale asi to bylo něco ohledně toho, co mu říkal předtím. Že musí všechno dělat tak, aby se Rikuto cítil, jako největší hrdina a lídr. Věnoval Itanemu úsměv, kterým ho chtěl ujistit, že má všechno pod kontrolou. Ano, vůbec mu nedošlo, že mluví o Uzumakim, kterého zmiňoval Saru.

[ranzi_jmeno]

Musela som uznať, že Rikuto predsa len niečo vedel. Dokázal sa človeku dostať pod kožu. Nie že by bolo ťažké dostať sa pod kožu práve mne, bola som celkom náladová. Ale po jeho poznámke o tom úteku a tak, som sa ani len nezmohla na nič iné, než len vypustiť trocha pary. Ničím extrémnym, skôr som si povzdychla, až zúfalo. Niečo mi hovorilo, že o toto mi ešte pár krát v blízkej a možno aj ďalekej budúcnosti pripomenie.
Skôr ma prekvapilo, že ku mne natiahol ruku chlapec, ktorý sa predstavil ako Rintaro. Len som potichu prikývla, keďže ma ale sensei predstavoval, príliš sa mi nechcelo meno znova opakovať. Chytila som Rintarovi ruku a ak to z jeho strany nebol nejaký kanadský žart, čo som tak trocha očakávala, tak som mu ňou potriasla a len som ju stiahla späť k mojej hrudi. Pozrela som sa na už spomínaného Uchihu.
[rec=ranzi]"Neboli blbé, ale pravdivé. Máš pravdu, je to celkom nevýhoda." [/rec]Ťukla som si prstom zafačovanom oku. Proste som hlavu musela vytáčať viac, než ostatný. Oboznámenie s tým, že máme byť ráno pri bráne, bolo celkom hardcore. Už teraz som si vďaka king-kongovi nepamätala, kde bývam. Teda minimálne to, ako sa tam dostať. Nuž... a tak som svoju pozornosť venovala znova senseiovi. 
[rec=ranzi]"Znamená to na dnes rozchod?"[/rec] Spýtala som sa, tak nejak sa psychicky pripravujúc na zdolanie ďalšieho blúdiska.

[rikuto_jmeno]

Rikuto tak nějak na chvilku vypnul a prostě jen koukal do země. Řešili se prostě věci, které ho nějak nezajímali a jemu se občas prostě stalo, že se přestal soustředit a ztratil se někde ve svých myšlenkách. Zrovna teď si v hlavě počítal, co všechno bude muset nakoupit a jaké jídlo si přesně přichystá na zítřek. A v kolik musí vstát, aby si dal tříchodovou snídani a zároveň byl první u brány! Když v tom zaslechl jedno jediné jméno. Ale zrovna jméno, které by přehlušilo i jméno Hinami! Rikuto na sucho polkl a podíval se na Sarua.
[rikuto_rec]Kokuryu..?[/rikuto_rec]
Pravil trochu nejistě, jestli opravdu slyšel dobře. To by mohla být trochu komplikace, to by Rikuto na zkoušku vůbec nemusel dojít. Protože jestli mají jíst s tím starým paprikou, tak Rikuta dost možná už cestou zabije.

[itane_jmeno] [npc_name=saru]Sarutobi Saru[/npc_name]
[rec=itane]
"Je ti jasný, že to bude ještě víc implikovat, že jste retardi?"[/rec] zeptal se Itane s naprosto vážnou tváří Rina, když chtěl, aby se jmenovali tým R. Chtěl mu trochu oplatit ten shit, co vykládal o nevidění si do držky, bohužel tím však poškozoval i Ranzi, kterou vůbec neznal. Smutné, ale Rin si to zasloužil!
[rec=saru]"Třeba..."[/rec] okomentoval jen Saru, neboť po krátkodobém setkání s těmi třemi mu bylo jasné, že ten název docela sedí. [rec=saru]"Každopádně, můžete se trochu seznámit, ale jinak je to pro dnešek prakticky vše. Zítra ráno přijďte k bráně, už si vás tam vyzvednou. Vemte si vše potřebné. V Suně doplníte maximálně vodu a možná trošku jídla, vše ostatní musíte mít u sebe,"[/rec] pronesl Saru a poplácal opici po rameni, aby se začala zvedat k odchodu.
[rec=saru]"Budu vám držet palce, věřím, že když budete držet při sobě, tak to zvládnete. A Rine? Nenech se unést nenávistí ke Kiri, ano?"[/rec] požádal svého studenta a nechal se se donést k němu. Položil mu ruku na rameno a s úsměvem dodal: [rec=saru]"Věř svým instinktům a zvládneš to. Dej na sebe pozor,"[/rec] řekl, načež se otočil k ostatním a řekl i k nim: [rec=itane]"Držte se a reprezentujte Konohu,"[/rec] popřál jim, rozloučil se.
[rec=itane]"No, tak já vás taky nechám, držím vám všem palce a nepodělejte to! A Rine? Když to dáš, pozvu tě na oběd!"[/rec] prohlásil Itane s přátelským úsměvem a pak zamával i na Rikuta. [rec=itane]"Přivez mi nějaký suvenýr, parťáku!"[/rec] Načež se rovněž rozloučil a probleskl pryč.

>>> Sídlo klanu Uchiha {Itane}

Vy si tu můžete dopovídat a během toho psát už i do nového topicu.

[rintaro_jmeno]

Saru-sensei a Itane nakonec odešli a nechali tam nově zformovaný tým R. Trochu ho zaskočila poznámka ohledně Kiri. Když byl s Itanem, tak se mu úplně podařilo zapomenout na to, že jsou ve vesnici. Možná to bylo dobře, protože svůj čas strávil sebezlepšováním svých schopností a žraní dortíků s Uchihou místo toho, aby je hledal a snažil se je porazit v boji, ve kterém by nejspíš neměl šanci.
Nic. Cesta do Suny bude určitě dlouhá, takže na seznamování bude čas později. Usmál se na Ranzi, a pak přišel k Rikutovi. Pravou rukou ho poplácal po rameni. [rec=rintaro]"Pořádně se připrav. Zítřkem končí všechna legrace,"[/rec] řekl, a pak prostě zamířil domů. Musel si všechno nachystat. Ještě zvedl ruku, aby svému týmu zamával.

[rikuto_jmeno]

Rikuto tam furt stál tak lehce v šoku. Počítal, že s ním pojede jeho nadržený kamarád Uzumaki, ne tenhle stařík, který se na Rikuta vždycky kouká, jako by ho chtěl někde pohodit u silnice jako nechtěného psa. Z přemýšlení ho dostalo až poplácání po zádech. Rikuto rychle nahodil úsměv.
[rikuto_rec]Zapomněl jsi, že jsem král improvizace?[/rikuto_rec]
Pravil Rikuto a zasmál se. Následně sám Rinovi zamával a ještě před odchodem se podíval na Ranzi a lehce si jí přeměřil pohledem.
[rikuto_rec]Neboj, slibuju že se ti nic nestane. Jen se drž poblíž..[/rikuto_rec]
Pravil opět s úsměvem a zvednutým palcem na pravé ruce. Možná ho Ranzi štvala, možná utekla, ale ode dneška byla člen jeho týmu. A Rikuto jednou něco slíbil a to měl i v plánu dodržet! Jeho slovo muselo znamenat všechno, jak jinak by ho lidi přijali jako Hokageho, kdyby nedodržel své sliby! Poté se tedy pouze otočil a vypravil se domů. Cestou ještě prošel tři obchody a nakoupil, co bylo nutné,

[ranzi_jmeno]

No, nevyzeralo to ako vtip. Naozaj sme mali v pláne ísť na chuninske skúšky. So zamyslenia nad touto skutočnosťou ma vytrhol Rikuto, ktorý ma príliš no.. nepotešil. Bolo to vidieť na mojej tvári, takmer mi prepadla, pohľad bol znova pomerne dosť nepríjemný.
[rec=ranzi]"To máš o mne tak slabú mienku?" [/rec]Založila som si ruky na hruď. Určite som sa na neho neusmievala späť. Skôr som odvrátila pohľad, dosť urazene. Nechcela som znova znieť ako nejaká namyslená nána, ale toto bola jedna z tých vecí, na ktoré som bola citlivá. V podstate mi tým dal najavo, že za moc nestojím. No v tomto zložení mal možno aj pravdu a to ma sralo ešte viac. Predsa len .. Rikuto, podobne ako aj ten fialovovlasý Rintaro, vyzerali ako dosť pokročilý genini a ja som sa sem v podstate len teraz privtrela. Po tom ako všetci odišli, som sa sama ešte dala do tréningu. Nemalo zmysel sa pripravovať na cesttu, keďže som tu toho moc nemala. Taktiež som nemienila môj čas premárniť flákaním sa, toho už bolo dnes dosť. Predsa len, som tých dvoch najprv potrebovala dohnať. Zarazila som si ruky do seba a s takým novým elánom som sa pustila do tréningu. Predsa len, mi to vždy išlo najlepšie samej. Bez zvedavých očí, ktoré veľmi radi odsudzovali.

[hitoshi_jmeno]

Seděl v korunách stromů v lesech za Konohou. Byl si vědom, že narušil několik oblastí, kde hlídkovala Konoha. Problém byl, že oproti minulému útěku z Konohy, momentálně hlídkovalo v okolí násobně víc ninjů. Hitoshi si nebyl jistý, co přesně způsobila událost v Suně, ale celosvětový poplach se dal odhadnout i bez přečtení novin. Nohy mu nervózně poletovaly pověšené z větve dolů a za pasem mu svítila čelenka Konohy od Rina. Samozřejmě, že si ji nenasadil, ale chtěl mu ji vrátit. Rikuta tolik neznal, ale kdyby ho chtěl udat, mohl ho v aréně už dávno zajmout. V okolí udělal pár pastí pomocí drátů, které při kontaktu vydávaly zvuky. Nic co by ANBU zřejmě nedokázali obejít, ale lepší než nic. Věřil, že se mu podařilo zahladit stopy a v koruně stromu je alespoň zatím v bezpečí. Jeho pozornost se obrátila ke svitku, který se nakonec rozhodl otevřít.