Budova Hokageho

Mitarashi Hideyori

"Já fakt nemám páru, Rine.." pronesl jen trochu bezradně s pokrčenými rameny. "Vím, že už nějakou chvíli je sensei v rozporu s Hokagem.. ale co plánuje...." dodal k tomu a snad i chtěl pokračovat, ale v tu chvíli se rozletěli dveře. Z nich vypálil muž. Byl viditelně dospělý, jeho tvář zdobila bradka. Nevypadal přehnaně starý, spíš podsaditý, s červenými vlasy i vousy, a vypadal docela rozpáleně.

To do té doby, co si nevšiml Hideyoriho a Rinu čekající venku. "Ah.. dobré ráno vám dvěma." pozdravil, mezitím co dveře za ním stráže zase rychle zabouchly. "Rine.. měl bych se ti představit. Jmenuju se Kohaku. Jsem sensei tady Hideyoriho.. a byl jsem sensei jeho Týmu." pronesl hlasem silným a energetickým, ale ke konci zněl naštvaně. Hideyori sám sykl. "Chtěl jsem si s tebou o něčem.. promluvit." pronesl, ukázal na schody před ním, a dal se do pohybu. A předpokládal, že Rin půjde taky, aby teda mohl začít vysvětlovat.
Hideyori dal ještě jeden milý úsměv, ale čekal. Rin měl asi jít první, Hide tu je dnes na druhé housle.

Kageyama Rin

No, Rin samozřejmě šel. Ten chlápek vypadal o dost jinak, než si ho Rin představoval. "Zdravím." pozdravil, aby nevypadal jako nějaký hulvát. Pořád se ale tvářil dost podezíravě. "Můžete mluvit." Řekl. Čekal na to už dost dlouho, tak by to ze sebe Kohaku-sensei konečně mohl dostat. "Ne že bych nějak spěchal, ale mám měsíc na to, abych zesílil. Potřebuju nakopat jednoho ze svých nejlepších kamarádů, kterej se začal chovat jako nesnesitelnej idiot jakmile se dozvěděl, že budem proti sobě." Vzdychl. Nebyla to jejich starost, ale Rin potřeboval trénovat. Co nejdřív.

Kohaku

"Jo.. víš, Rine, celej můj život jsem šel za jedním cílem. Za cílem být co nejlepším shinobi, abych chránil svoji milovanou vesnici." pronesl, a pak si povzdychl. "Ale tenhle cíl už nemám. Teď je to něco jinýho. Určitě víš, co se stalo na zkouškách. Isamu a Hana byli strašně fajn lidé." řekl s těžkým hlasem. Zezadu se zase ozvalo syknutí. Vypadalo to, že Hideyori bude sakra citlivý na tohle téma, ale tenhle sensei nevypadal, že by zrovna nějak moc mlátil kolem buše.
"Celým vedením Konohy se rozléhá korupce. Nevím, jestli v tom je chuť po moci, síle, nebo peníze, ale systém je špatně. Ti tři do té zkoušky nepatří. Ti tři ani nepatří mezi shinobi Aliance s tím, jak se zachovali. Hokage jim ale dovolil na poslední chvíli vstup. Něco v tom je." mluvil dál, a mluvil ohněm. Zněl fakt zapálený do své teorie, a vypadal si velmi jistý. "Ty jsi student Saru-senseie. Řekni mi, myslíš si, že člověk jako on se hodí na vedení dětí jako vy? Jasně, že ne. Ale dostal fajn post, protože je rodina. Vidíš, o čem mluvím? Lidi na to nehledí, ale začíná se tenhle korupční problém dost jasně rozvíjet. A teď jsem byl vyhozen z místnosti Hokageho, protože jsem ho s tím adresoval. Teče mu do bot." pak si oddechl, i když jeho jantarové oči viditelně dál pálily ohněm. "Sarua nezajímá, jak dobře se naučíte. Jak dobře si povedete. Saru je rád, že má teplo pod nohama. A já vím, že se vám jeho vedení nelíbí. Slyšel jsem o tom.. a o tom, že si často na senseie stěžujete. A já se nedivím." když to dořekl, podíval se přímo na Rina a zastavil se. "Já ti můžu nabídnout spoustu. Můžu tě učit. Jsem schopnější, než vypadám. Můžu tě připravit na tvůj souboj s Hitoshim. Už jen to, že s ním musíš bojovat. Vidíš to? Pochybuju, že to byl náhodnej los. Nasadili svoje oblíbence proti slabším. A vy jste jim nikam nezapadali, tak vás postavili proti sobě. Vždyť je to prostě špatně. A pak si ještě ten sensei vybere jen jednoho, co bude trénovat. Vždyť v tom ta nespravedlnost jasně je." řekl jasně, a až pak odvrátil ohnivý pohled. Musel zhluboka vydechnout.

Kageyama Rin

Vyslechl si všechno, co měl Kohaku-sensei na srdci. Nebylo ani moc těžké najít v jeho slovech nějakou tu pravdu. Jejich sensei byl skutečně takový, jak ho popsal. Nezáleželo mu na nich. První slova, co od něj slyšeli, když prošli lesem smrti byly - Sakra, vy žijete. Celou dobu se k nim choval takovým způsobem. To co se dělo v hokageho kanceláři bylo mimo něj. Ani tomu nerozuměl. Jak by taky mohl. Byl to jen mladý genin, který ani netušil, jak taková vesnice vlastně funguje.
Nicméně i tak souhlasil s jednou věcí. Ti tři z Mlžné na zkoušky nepatřili. Rinův výraz se změnil. Byl naprosto vážný. S tímhle pohledem se na Kohakua podíval. "A co ode mě budete chtít?" zeptal se Rin rovnou. "Nechápejte mě špatně. Rád si nechám mazat med kolem huby. To, že mi pomůžete zesílit zní dobře. Ale pochybuju, že to bude jen tak. Spousta lidí si myslí, že jsem pitomec. Ale já tomu rozumím. Máme podobné smýšlení. Nebyl jsem zrovna moc diskrétní ohledně toho, jak moc mi vadí to, co se na zkouškách děje."

Kohaku

"Já vím. Ozval jsem se ti, protože vím, že jsi někdo, kdo se nebojí vyjádřit svůj jinej názor. A to je právě to, co potřebuju." pronesl, a znova nahodil na Rina pohled. V těch očích byl oheň. Ne oheň nenávisti nebo zlosti.. byl to oheň odhodlání.
"Už jen to, aby ses stal silnější, je v mým zájmu. Ti z Kiri si zaslouží být zničeni, a musí to bejt někdo z Konohy. Ukázat jim, že tohle sem nepatří." pronesl odhodlaně, ale pak se usmál. "A i já jsem upřímnej člověk, tady toho ale nechci moc. Abys vystoupil proti tomu, až konečně odhalím tu zkaženost a přivedu to před ostatní. To je všechno, co potřebuju. Nejsem sám. Je se mnou Hide. Když budeme tři proti systému a hlasití, je to o další důležitej hlas víc. A hlasy musí bejt vyslyšeny." řekl naprosto přímo, a pak se mu dostal vážnější pohled na tvář.

Kageyama Rin

"Fajn. Pokud budu moct být u toho, až ti hajzlové z Kiri padnou na kolena, jsem jen váš." Řekl odhodlaně. "Jak mi pomůžete?" zeptal se. "Nejsem teď sice úplně fit, ale to mě nezastaví. Jsem schopnej trénovat. A bojovat." Koukal se střídavě na Hideho a Kohakua. "Dám do toho vše." Řekl větu, která už tak trochu začala být jeho catchphrase.

Kohaku

Kývl. Ti z Kiri byli jasní. S tím, koho dostali za soupeře..křehkou dívku, kompletního debila a slabého, podprůměrného ninju z mrtvého klanu. To nebyli soupeři, proti kterým by selhali. Rin bude sedět v první sedačce, až to přijde.
"Jsem dobrej trenér. Vycvičil jsem několik dost dobrých shinobi.. Hideyoriho banda nebyla první, co jsem cvičil. Znám spoustu technik.. a myslím, že bych tam měl nějaké, co by se ti měly líbit." pronesl sebevědomě a upřímně to, co si myslel. Vlastně se mohl zdát s Rinem ve spoustě směrech podobný.
"Slyšel jsi někdy o Rasenganu?" zeptal se s vědoucím úsměvem.

Kageyama Rin

"Rasenganu?" zeptal se zvědavě. Nikdy předtím nic takového neslyšel. "Ne. Co to je?" položil hned další otázku a pokrčil rameny. Rozhodně to neznělo jako něco, co by měla být nějak super hustá cool technika, po které soupeř padne na kolena. Ale třeba ho Kohaku přesvědčí o opaku.

Kohaku

Kohaku se zasmál. Mrkl na Rina. "Technika..sleduj." pronesl se sebevědomým úsměvem a trochu zrychlil, dokud nezašel ke sloupu, kterých tam bylo několik kamenných a držely zábradlí, co tam kolem schodů bylo.
Naprosto bez jakékoli pečeti či přípravy, Kohaku udělal dva rychlé kroky.
"RASENGAN!" zahučel. Normální člověk by si ani nevšiml, co se vlastně stalo, ale Rin měl rychlý reflex shinobiho, a tak viděl. Viděl modrou kouli, vířící energií, která se ve vteřině zformovala v ruce Kohaka. Ten s ní hned švihl do toho sloupu..
Ozvala se dost hlasitá rána.. a spousta prachu.
Když spadnul, stál tam s úsměvem Kohaku. Za ním sloup už nebyl.. a většina zábradlí tak nějak taky ne.

Kageyama Rin

".    .    .    .    ." S otevřenou pusou Rin zpracovával to, co se právě stalo. "To -" Ukázal prstem na Kohaku-senseie. "To mě naučíte?" Zeptal se nevěřícně. "Však. To bylo. To je. Ten sloup. To. Ou." Nedokázal pořádně zformulovat větu. Už si představoval, jak s touhle technikou skáče na ty šupáky z Kiri a vráží jim to do ksichtu. To by jim zamrzly úsměvy. "Dobře. Co mám udělat?" zeptal se. Bylo vidět, jak se Rin opravdu hodně snaží zachovat kamenný výraz. Za tím se ale skrývalo tohle - KLIK.

Kohaku

"Budeš se muset hodně snažit. Není to jednoduchá technika. Ale alespoň máš tenhle výsledek jako motivaci..taková věc tě čeká, když budeš tvrdě pracovat." řekl mu znovu upřímně ten důlěžitý fakt, že ho to naučí, ale že to dá spoustu snahy. Ale pochyboval, že by to Rin nevěděl.
"Já teď musím ještě někam rychle zajít.. ty dojdi domů, vezmi si co potřebuješ. Sejdeme se u lesa, tady, za hodinu. Tam začneme s tréninkem." vysvětlil, mezitím co pohotově vytáhl mapku a ukázal tam něco, co bylo předem vyznačeného. Asi nějaké klasické cvičiště buď jeho, a nebo týmů, co předtím vedl. Pak se vydal svým směrem, Hideyori za ním.

Jeden den večer v době pětidenního timeskipu. Hokage, Hikumo, Akitoshi a Sonozaki Gonzou

Uchiha Akitoshi

Akitoshi vstoupil do kanceláře Hokageho. Kupodivu dveřmi, což obvykle nebyl jeho styl příchodu. Ale dnešní den bral trochu vážněji než běžné jednání s Hokagem, které měl docela na háku. Tohle jednání mohlo být trochu problematické, už jen proto, že se odstřihla většina vesnice a bylo to více méně jednání mezi rodinou Sonozaki a klanem Uchiha. "Dobrý večer," pronesl k Hokagemu a prohlédl si místnost, sharinganem jak jinak. Chtěl si být jistý, že budou nerušeni. Tohle bylo jen pro ně.

Kagami Hikumo

Vstoupil do místnosti hned za svým bratrem. Dokonce včas. Tohle bylo důležité. Musel přijít včas. Stejně tak i pozdravil jako Akitoshi. Akorát mu teda neskenoval místnost. To už dělal Akitoshi. Doufal, že tohle vyjde.

Sonozaki Gonzou

Akitoshi si mohol všimnúť, že pred Hokageho kanceláriou stoja traja členovia Gonzouovej osobnej ochranky.
Sonozaki Gonzou tam už sedel na stoličke, ktorá bola pred Hokageho stolom. Mal na sebe iba jednoduché tmavozelené kimono so znakom Sonozaki rodiny na chrbte. Pri príchode Akitoshiho naňho otočil hlavu. Dobrý večer, Akitoshi-san. povedal s ľahkým úsmevom na tvári. Ale jeho oči Akitoshiho priam prebodli. Áno, Gonzou už tušil o čom táto debata bude. Ale navonok stále vyzeral ako kľudný a príjemny starec.
Potom sa jeho pohľad presunul na Hikuma. Aah, Hikumo-san, rád vás vidím. povedal a aj naňho sa usmial. A jeho pohľad už nebol tak prenikavý, ako keď pozeral na Akitoshiho.

Sarutobi Hideki

Už všichni byli v jeho místnosti, jen on zrovna to neměl tak rychlé a tak jednoduché. Vést takovou vesnici, to si dalo spoustu práce a spoustu času, a zvlášť teď, s hosty ve vesnici toho měl doopravdy dost. A tak musel dojít do své vlastní, již plné místnosti jako vlastně poslední.
"Zdravím, pánové." pozdravil svým stárnoucím hlasem a pokývnul na svoje hosty. Pokud nebyli posazeni, mohli tak již učinit. "Věřím, že nás sem sehnala vážná událost. Akitoshi?" rozjel rovnou bez obrátek jednání. Akitoshi byl ten, co něco potřeboval.

Uchiha Akitoshi

Akitoshi počkal až se všichni přítomní usadí, opřou a tak podobně a pak spustil: "Ano, svolal jsem tuto menší radu z důvodu, který je potřeba řešen dřív než nám všem přeroste přes hlavu," potvrdil slova Hokageho. Jeho pohled padl na Gonzoua. "Co vás to proboha napadlo transplantovat vlastní vnučce Rinnegan?!" pronesl přímo. Věděl, že je transplantovaný, už jen díky tomu, že ho dívka nebyla schopná deaktivovat. "Chápu, že jste zajisté jednal v rámci zvýšení síly vesnice, ale víte, jaký vliv to na ní může mít? Obzvlášť, když ani neví, jestli chce být ninja. Kladete na ní větší nároky než zvládá a pak je nebezpečnou ne jen pro sebe, ale i pro své okolí. Shinra Tensei po jejím zápase to jen potvrzuje," Akitoshi mluvil poměrně ostře, zdálo se, že ho tato záležitost poměrně točila.
"Věděl jsi o tom?" zeptal se Hokageho. Samozřejmě tím myslel to, že tu měli funkční Rinnegan. "Musíme zakročit dřív, než se to dostane dál. Což díky zkouškám půjde docela rychle," řekl hrozbu, která tu byla na spadnutí. A to ještě raději nezjišťoval, kde ho sehnal.

Kagami Hikumo

"Já vás také, Gonzou-dono." odvětil na Gonzouův pozdrav. Hikumo se tedy posadil na židli. Schválně si sedl mezi Gonzoua a Akitoshiho, aby se do sebe ti dva ještě nějak nepustili. Mezitím přišel  Hokage-sama. No a tak Aktoshi spustil debatu o tom, proč tu byli. Hikumo mu do toho neskákal. Zatím k tomu neměl co říct.

Sonozaki Gonzou

Pozoroval Akitoshiho skorovýbuch s pohľadom, v ktorom nebolo ani trochu pobavenia. Stále bol kľudný, ale aj tak z jeho očí išlo cítiť ako veľmi nemá rád Akitoshiho.
Keď Akitoshi dohovoril, tak Gonzou vydýchol a pousmial sa. Akitoshi-san, ste si istý že váš preslov nie je mierne... prehnaný? povedal pobaveným tónom. Ako ste povedal, to, že máme v našej dedine Rinnegan užívateľa, nám dáva veľkú výhodu pred ostatnými dedinami. Ale tieto obvinenia... Ts ts. povedal a zakrútil hlavou. Stále si na tvári udržoval svoj pobavený výraz. Úprimne by som povedal, že sa nemohlo stať nič lepšie, než to, že sa Rinnegan objavil v našej rodine. Iste viete, ako veľmi je naša rodina oddaná tejto dedine... dokonca by som povedal že Konožská súčastná ekonomická nadvláda je z väčšej časti naša zásluha. povedal a pozrel Akitoshimu hlboko do očí. Áno, týmto chcel Gonzou veľmi jemne naznačiť, aby si Akitoshi uvedomil s kým hovorí. Potom sa nevinne zasmial ako senilný dedko. Ale to odbočujem od témy.
Moja pointa je, že takisto ako ja, a celá naša rodina, Yumiko je mimoriadne oddaná Konohe a našej rodine. Sama sa ponúka, že chce stále trénovať aby sa stala silnejšou. Takže vaše obvinenia sú... mierne smutné. povedal a na jeho tvári sa objavilo sklamanie. Alebo snáď chcete naznačiť že poznáte moju vnučku lepšie ako ja, Akitoshi-san? dodal a na tvári sa mu opäť zjavil poúsmev.

Sarutobi Hideki

Vlastně neměl moc, co by k tomu řekl. Jistěže věděl, že tam Rinnegan je, přikývl tedy na Akitoshiho otázku. Sonozaki byli ale velmi důležitou skupinou pro Konohu.. a navíc kdo byl on, aby jim zakázal dělat něco jejich vnučce. Ústa se mu sevřela v malou mřížku. Tohle bylo nepříjemné. Ani hokage ještě slepý nebyl, viděl, že Yumiko nepatří mezi nejspokojenější mladé shinobi. Byl to nepříjemný problém.
Mrkl na Hikuma. Věřil, že teď mohl něco důležitého dodat on.

Kagami Hikumo

Hikumo dále poslouchal. Teď mluvil Gonzou. Hikumo doslova z jeho slov slyšel, jak se Akitoshimu vysmívá. Byl si až moc jistý tím, že tuhle debatu vyhraje. Ten chlap byl strašně sebejistý a nafoukaný. Hlavně, že tohle se říkává o Uchiha klanu. 
"On možná ne, ale já ano. Jakožto její sensei jí znám dokonce lépe, než ona sama. Takže mohu potvrdit Akitoshiho slova." pronesl zcela vážně.

Uchiha Akitoshi

Jo, byl rád, že vzal Hikuma sebou, přeci jen tu měl z nich Yumiko nejblíž. "Nikdo vám nebere vaše ekonomické úspěchy, ale peníze neřeší vše," odvětil Akitoshi, který na tohle měl jasný názor. Být Sasuke, tak už to tady rozmlátilo Susanoo, naštěstí toho po svém dědovi nezdědil zase tolik.
"Každopádně, z toho, co mi bylo řečeno, si myslím, že Yumiko nevyhledává trénink a pokud trénuje, nebude to zcela dobrovolně. A to všechno se pak odráží na její psychice. Příjde mi, že o Rinneganu nevíte nic, prostě jste jí voperovali něco, co nedokážete sami kontrolovat a věříte, že to bude fungovat," pronesl Akitoshi. Zatím byl toho dojmu, že tomu tak bylo. "Pokud opravdu chcete, aby byla oddaná Konoze, bude se váš přístup muset změnit," řekl přímo. "Takže to zatím vidím tak, že buď lžete nám nebo si lžete sám," shlížel na dědu sharinganem.

[taiyo_jmeno]

Než se vůbec z dohrabala z místa, kde si povídala s Rinem, domů, tak to trvalo strašnou dobu. No a než se vyhrabala z domu a došla až ke kanceláři Hokageho, tak to trvalo ještě déle. Pořád se jí honilo hlavou to, co jí řekl Rin. Chvíli jí to dávalo smysl, pak zase nechápala, jak to Rin vůbec mohl říct a pak to zase chápala. No prostě maglajs v hlavě, takže se pohybovala jako zpomalený film.
Přesto se jí po té dlouhé době podařilo dorazit až ke kanceláři Hokageho. Hluboký nádech a výdech na posilnění a teprve potom se odvážila zaklepat na dveře.
Pokud byla vyzvána, tak vešla, pokud ne, tak stále stála před dveřmi.

[npc_name=hideki]Sarutobi Hideki[/npc_name]

Netrvalo to dlouho a byla jsi vyzvána, aby jsi vstoupila dál. Za stolem seděl Hokage. Vyjímečně byl v kanceláři sám, pan ananas-head tu tentokrát nebyl, aby mu radil. Přátelsky se na tebe usmál a postavil se, aby tě uvítal. [rec=hideki]"Přeji dobré odpoledne, Kurama-chan. Čekal jsem tě trochu dřív, ale to nevadí. Posaď se,"[/rec] nabídl jí místo naproti u svého stolu. Narozdíl od předchozích Hokage tu měl totiž dvě křesílka pro hosty.
[rec=hideki]"Jak již ti Uchiha-san určitě sdělil, blíží se Chuuninské zkoušky. Navíc, tvůj sensei tě velmi chválil v hlášení z poslední mise do Kirigakure no Sato. A právě proto jsem tě nechal zavolat. Do zkoušek zbývá týden, ale delegace z Kiri dorazí někdy během dneška. Stráví tu s námi týden a následně s naší skupinou za týden vyrazí do Suny. A proto jsme tě vybrali jako styčného důstojníka mezi nimi a vesnicí. Jistě chápeš, že některé vztahy mezi lidmi z vesnice a lidmi z Kiri jsou stále napjaté. Právě proto potřebujeme někoho, kdo se o to postará,"[/rec] pustil se rovnou do vysvětlování toho, co se dělo. V tu chvíli se ozvalo zaklepání...

[taiyo_jmeno]

Na vyzvání tedy vstoupila do kanceláře. [rec=taiyo]"Dobrý den Hokage-sama."[/rec] slušně pozdravila a využila místo, které jí Hokage nabídl a pak už jen poslouchala. To co jí Hokage začal říkat, se Taiyo vůbec nelíbilo. Neměla s tím problém, ale tušila jak to dopadne. Jinak zařizování věcí jí jde a také jí to baví. [myslenky=taiyo]Celý týden? Napjaté vztahy? Ty nejsou napjaté, ty jsou tenčí než vlas a každou chvíli prasknou. Hlavně Rin. Tohle nedopadne dobře.[/myslenky] říkala si v duchu a chtěla to říct i nahlas, ale to už je někdo vyrušil zaklepáním na dveře. Zrovna je musel někdo rušit, když se potřebovala zeptat na tolik věcí. Tohle opravdu nedopadne dobře. Tohle skončí katastrofou.

Hokage naznačil, aby chvíli počkala s otázkami a vyzval klepajícího, aby šel dál. Dveře se otevřely a Taiyo mohla slyšet několik kroků a načež promluvil velmi známý hlas:[rec=gin] "Počkejte tady, domluvím se s ním."[/rec] Do místnosti vstoupil jen jeden Shinobi ve vestě ninjů z Kiri. Měl modré vlasy a Taiyo ho znala moc dobře. Byl to Gin. Ten se mírně uklonil. [rec=gin]"Hokage-dono, děkuji za přijetí. Omlouváme se, že jsme dorazili později než bylo v plánu,"[/rec] pronesl uctivým hlasem a když zvedal hlavu, všiml si Taiyo. Zamrkal a možná vypadal i trochu překvapeně. [rec=gin]"O-omlouvám se, pokud jsem vás v něčem vyrušil,"[/rec] dostal ze sebe následovně.
[rec=hideki]"To je v pořádku, vítej opět v Konohagakure no Sato. Představovat vás zřejmě nemusím, že? Zrovna jsme o vás totiž mluvili,"[/rec] pronesl Hokage klidným hlasem, ale tentokrát ze židle nevstával, pouze předtím kývl hlavou, když se mu Gin uklonil.