Budova Kazekage

[taiyo_jmeno]

Taiyo velmi ocenila, že se Engetsu během cesty choval slušně. Chvílemi si tedy říkala, jestli náhodou není nemocný, ale spíš to vypadalo, že si nechává svou krvežíznivost až na zkoušky. Lepší nevědět.
Nad stavem své dýky Taiyo přemýšlela celou dobu. Možná jí tam tomu mečíři měla přeci jenom nechat déle, teď se na ní stejně nemůže plně spolehnout. Jenže ani netušila, jak to má Ginovi dát za vinu, když to zas tolik jeho vina není, ale rozhodně jí mohl varovat ohledně svého meče. Rozhodně by nechala zničit nějakou jinou zbraň než dýku..
Taiyo přes oblečení nahmatala okraj obálky, kterou má předat Kazekagemu. Pak se podívala na Gina. [rec=taiyo]Tak co, jak myslíš, že si povede Engetsu a spol?"[/rec] zeptala se, aby řeč nestála. Víc jí ale zajímalo, jak si povedou týmu z Konohy.

Taiyo s Ginem na chodbě naštěstí nemuseli čekat příliš dlouho. A tak netrvalo dlouho a ozvalo se klasické [rec=karura]"Můžete vstoupit."[/rec]. Oba tak z kanceláře slyšely příjemný vyrovnaný hlas. A také rozhodně ženský. Když vstoupili, uviděli za stolem sedět rudovlasou paní se zelenýma černě omalovanýma očima (obrázek). Nevypadala nijak staře, ale zase ani úplně mladě. Někde tak kolem třiceti by Taiyo hádala. Maximálně tak pětatřiceti. Určitě musela používat nějaký suprový hydratační krém. O to víc, tady v poušti. Spolu s ní byl v místnosti kluk, kterého Taiyo znala. Byl to ten Magneťák z minulých zkoušek. Ten oběma kývl na pozdrav.

[npc_name=karura]Sabaku no Karura[/npc_name]

[rec=karura]"Vítejte v Sunagakure. Musíte být po té cestě jistě vyčerpaní."[/rec] pronesla k nim s  jemným příjemným úsměvem. [rec=karura]"Kaze, přines jim něco k pití."[/rec] požádala toho magneťáka. [rec=kaze]"Ano, matko."[/rec] odvětil a odešel.
Kazekage zatím poukázala na židle naproti jejímu stolu. [rec=karura]"Zatím se můžete posadit a říct mi, co vás za mnou vlastně přivádí."[/rec] pověděla dvojici v místnosti.

[npc_name=gin]Mitsuki Gin[/npc_name]

Ještě než vstoupili dovnitř, musel se zamyslet nad otázkou, kterou mu položila Taiyo. [rec=gin]"Engetsu hodně trénoval, ale je to nově sestavený tým. Nemuseli by být ještě sehraní natolik, aby to zvládli tak hladce, jako my posledně,"[/rec] řekl zamyšleným tónem. Byla pravda, že v momentálním týmu nebyl nikdo dýl jak pár měsíců. A to by nemuselo dělat úplně dobrotu. Posledně byli sehraní, protože společně vyrůstali a trénovali.
Dobře, i Gin musel usoudit, že tohle byla první Kage, na kterou se dalo dívat i jinak než na autoritu, alespoň v jeho podání. Gin pak ještě oplatil pozdrav účastníkovi posledních zkoušek, který mu přišel v posledním boji v aréně při nejmenší zajímavý a zaměřil se na Kage, před kterou se hluboce uklonil. Pak počkal než si sedne Taiyo a nakonec se posadil sám.
[rec=gin]"Unavení nejsme, Kazekage-dono, měli jsme po cestě několik zastávek,"[/rec] řekl klidným hlasem a dovolil si začít první. Sice měli být dívky první, ale jeho hodnost tu momentálně byla vyšší. [rec=gin]"Já přináším vzkaz od Mizukage-dono. A Taiyo..." [/rec]pohlédl na dívku. Zase tak moc za ní mluvit nechtěl.

[taiyo_jmeno]

Bylo příjemné vidět za stolem hlavy vesnice ženu. Taiyo se k feministkám rozhodně neřadila, ale pro ní samotnou se tak to prostředí stalo příjemnějším. Taiyo musela uznat, že Kazekage byla krásná žena. Nebylo divu, že Ginovi málem vypadli oči, jak jí chvíli skenoval. Ohledně toho by měl zapracovat na trochu větší nenápadnosti.
Taiyo slušně pozdravila Kazekageho a vrátila i pozdrav klučinovi, co na minulých zkouškách dělal něco magnetického.
[rec=taiyo]"Děkuji."[/rec] poděkovala Taiyo a vzala místo. Gin se jako první pustil do řeči, tak ho nechala. [rec=taiyo]"Jmenuji se Taiyo a přináším Vám dopis od Hokageho."[/rec] i když to bylo Taiyo blbé, tak přesto se snažila zvýraznit, že ten dopis nese pouze jí a pouze jí ho má předat. Zatím tedy dopis nevyndala z tajné kapsy. Chtěla počkat, až klučina odejde, byť je to její syn.