Lázně

Kenshin-sensei

No, Hinami už to zvládala velmi dobře, tak nějak cokoli, co tam dělat chtěla. I Itane se chytal víc a víc.. Rikuto to musel zkusit ještě několikrát, ale i on se lepšil, a za chvilku i on byl schopen chodit po vodě bez větších trablů.
Sensei byl spokojený. "Nikdy nezapomeňte, co jste se tu dnes naučili. Je to základ do všeho dalšího učení." pronesl jim s úsměvem, mezitím co se sám vydal z vody ven.
"Pro dnešek hotovo, děcka. Zítra bychom mohli zase navštívit park.. Ten klid neomrzí." pronesl, velmi hezky se na ně usmíval! A tak byl den ukončen, další čekal hned za dveřmi.

Uchiha Itane

"Ano, připravíme," podíval se souhlasně na Taiyo. Budou připraveni. A snad i ostatní z jejích generace. Budou určitě potřební.
Itane koukal na budovu lázní trochu nostalgicky. "Tady jsme měli první trénink. Kenshin-sensei nás tu učil chodit po vodě," oznámil Taiyo a pak tedy vešel dovnitř. Rozhlédl se. "Asi není nejlepší nápad se zeptat na recepci, že hledáme retarda, co?" pokusil se o trochu vtipu, aby nebyli stále tak vážní. Zoufalé bylo, že mohli udělat vlastně jen tuhle věc. "Zeptáš se?" pokusil se u toho udělat psí kukuč, nechtěl být za toho debila on, což nebylo úplně mužné, ale když se slečna zeptá, že hledá chlapa, tak to znělo líp jak když kluk hledá chlapa. Divné úvahy...

---> z Nemocnice

Taiyō Kurama

"Zajímavý začátek prvního tréninku." uznale přikývla Taiyō, pak jíž následovala Itaneho dovnitř lázní.
"Ale asi je jediný." pokrčila rameny a zároveň se musela usmát. Takhle položená otázka by vyděsila i jí, ale co jiného. Bohužel Itane byl první, takže padla volba na Taiyō. "Ale ty ho půjdeš hledat dovnitř. Beztak totiž šmíruje u ženských. špitla k Itanemu, aby si jen tak nemyslel, že z toho takhle snadno vyvázne. Bohužel jeho psímu kukuči se tak zcela nedalo říct ne. "Fajn." dodala ještě Taiyō.
Na malý okamžik zavřela oči. Nádech. Výdech. Uzamknout emoce. říkala si přitom pro sebe. Když oči zase otevřela, měla obě oči stejně barevné - žluté. Jupí.
Přešla tedy k recepci. "Přeji dobrý den. Nechci obtěžovat, ale hledám jednoho muže... " a to bylo všechno co věděla. Ouuuu. řekla si v duchu. Měli jsme se zeptat, jak vypadá. No nic, zkusila pokračovat. ... ehhmmm... možná může vystupovat trochu zvláštně... a ... ehmm... asi tu také dlouho nebyl." lovila ve vzpomínkách. Tohle jistě nedopadne dobře.

Za recepcí seděl jakýsi klučina, což byl asi nezvyk. Vypadal dost mladě na to, aby tady pracoval. I přes to byl ale o něco starší než Itane s Taiyo.
"Zdravím, vítejte v Konožských lázních, přejete si?" zeptal se, když Taiyo přistoupila k pultu. Následně si jí vyslechl. Koukal se na ní dost nechápavě. Jeho pohled jasně říkal "Víš kolik sem chodí mužů?". On vlastně i nahlas řekl něco podobného. "Mužů je tu plná lázeň." pronesl a ukázal na vchod do pánské části. Pak to Taiyo trochu upřesnila. Pohled toho kluka se moc nezměnil. "Divných mužů v téhle práci vidím také dost. Víte kolik sem chodí šmíráků? A to jsem tu teprve měsíc." pověděl ten kluk. Asi toho věděl stejně jako naši dva hrdinové. "Můžu vám aspoň nabídnou koupel v našich horkých pramenech?" zeptal se pak. Tentokrát vypadal, že je mu líto, že Taiyo nedokázal pomoci víc.

Taiyō Kurama

Nečekala zázrak, ale nějakou špetku naděje možná. Nic. Opravdu se měli zeptat, jak vypadá.
No ale po tom, co se dozvěděla, že do lázní chodí očividně hodně šmíráku si jasně řekla, že ona už tam nikdy nevkročí. Jenže co teď? Taiyō se rozhodla to ještě jednou zkusit.
"Asi to tu opravdu nemáte lehké... Hmm... Takže dneska žádný opravdu opravdu zvláštní chlap?" zkusila se zeptat ještě jednou, ale asi to nemělo cenu. "A když už mluvíte o té koupely... On by si jednu rád dal, že?" dodala ještě a šibalky ukázala na Itaneho. Někteří by možná mohli i říci, že trochu vyplázla jazyk.

Uchiha Itane

"Hledat? Já?" zamrkal. Do čeho se to zase nechal navést?! Jako jo, proti lázním nic neměl, naopak. Ale aby tam hledal nějakého úchyla, na to moc stavěný nebyl. Tohle byla asi pomsta za to, že jí Hikumo nakázal, že na něj má dávat pozor. Ach jo. Pak si poslechl to, co říkal recepční. Moc nápověd to nebylo a po popisu od Taiyo se už Itane bál, že je okamžitě vyhodí. A pak přišlo teprve to pravé překvapení. "No... jo... ale ona taky," zahuhlal, když viděl ten Taiyn výraz. Nemohl se do toho navézt sám. "Pokud tu je, aby šmíroval, najdeš ho spíš ty než já," poukázal na fakt, že on se do dámské části fakt nechystal. I když... už měl věk na to, aby začal dělat nějaké ty průzkumy.... ale ne, to nemohl riskovat, vždyť až dnes se mu vrátil zrak do funkčního stavu, nemohl si oči znovu zavařit. A to i v případě, že by k tomu teď měl mnohem lepší důvod. K Taiyo pak ještě jemně zagestikuloval, že tohle má teda u něj!

Kluk na recepci se zamyslel, když se ho Taiyo zeptala, jestli tu nebyl dneska někdo extrémně nápadný. "Hm...byl tu takový chlápek...vypadal jako pěknej slizoun, měl plešku, potil se a furt se koukal nervózně okolo a občas u toho slintal." klučina se otřásl, jak si na to vzpomněl. "Taky tu byl nějakej maník s gumovou žábou na rameni. jako vážně...k čemu? A proč žába? Minule tu byl někdo s gumovým žralokem. Co se stalo se starejma dobrejma kachýnkama? A vůbec, kdo si bere do lázní hračky?" Vážně to neměl jednoduchý. Pak ale Taiyo řekla, že by si Itane koupel dal a Itane zase huhlal, že ona taky. Klučina se potěšeně usmál a vyndal dva klíče, na jednom bylo růžové kolečko a na druhém modré. Pak ukázal na ceduli s ceníkem. No a čekal, až Itane s Taiyo zaplatěj za vstup.

Taiyō Kurama

Taiyō se při popisu prvního chlapíka najednou vrátil puding. Musela na moment odvrátit hlavu stranou a znovu ho spolknout. Už tak dobrý nebyl. Popis ostatních už nebyl tak hrozný, ale klučina za pultem měl pravdu v tom, že braní hraček do lázní je trochu víc než jen divné.
No nakonec to dopadlo, že Taiyō bude mít také koupel. Než však začala hledat peníze, tak Itanemu vrátila zpět gestikulací, že to se ještě uvidí, kdo to má u koho. Pak tedy z kapsy vylovila nějaké peníze. Ale ne! řekla si v duchu. Na penězích měla totiž lísteček barva. Bylo to myšleno barva na vlasy. Přeci jenom mise do Kiri trvala mnohem déle, než čekala a při bližším zkoumání už jí začínali být vidět odrosty. Jenže co teď, barvu potřebuje, ale najít nového učitele potřebují asi mnohem více. Byla to těžká volba, zvlášť, když jí na jedné straně čekali šmíraci a na té druhé krásné zelenkavé vlasy. Snad doma v pokladničce něco najdu. řekla si nakonec a položila neochotně peníze na pult. Ještě víc neochotně si vzala klíč s růžovým kolečkem.
"Zkus se tedy porozhlédnou ve své části, no a... když tak zakřič, že jsi ho našel." pokrčila Taiyō rameny. Už takhle asi vypadali dost divně a kdyby v lázních ještě začali pokřikovat různá hesla, tak už by je jistě vyvedli.

Uchiha Itane

Itanemu se sice nevracel puding, ale dostal trochu tik do pravého oka, když slyšel popisy různých návštěvníků. Do čeho se to sakra zase nechal navést? Tohle mu Hikumo zaplatí! Mladík si pak všiml, tak se Taiyo trochu skepticky dívala na své finance. No, když už jí do toho navezl, asi by to měl zacvakat. Navíc, nebyl si úplně jistý, jaký měla Taiyo přístup k financím, když jim ještě ani nebyla vyplacena odměna za poslední misi. On to moc neřešil, měl přístup k Uchihovským fondům, respektive k peněžence táty, když byl na jednáních a podobně. Takže svojí kolegyni zastavil a vyskládal na pult platbu za oba. Sám si vzal to modré.
"Jdu na to, pokud ho najdeš ty, tak křič, že je tam úchyl. Aspoň varuješ i ostatní ženy," přikývl na plán s křičením. Už takhle byli nenápadní jak slon v porcelánu.
A tak si tedy Itane odložil svršky a vydal se do pánské části koupelen. Pohledem začal přejíždět všechny muže okolo. Well, trochu se mu to hnusilo. Měl si vzít raději ten růžový... Každopádně, byla to něco jako mise, takže aktivoval i Sharingan. Jejích sensei měl být silný, takže by z něj měla vyzařovat podstatně silnější chakra než z těch ostatních.

Itane
Itane tedy vešel do pánské části. Tam si mohl vybrat, jestli chce raději do vnitřní koupele a nebo do té venkovní. Jak si tak v šatně prohlížel všechny ty muže okolo, každý třetí mu přišel něčím divný. Ze všech z nich však vyzařovala obyčejná hladina chakry. Nezbývalo než se rozhodnout, jestli hledat uvnitř nebo venku.

Taiyo
Taiyo na tom byla dost podobně. Dokonce si i prohlížela ostatní ženy, protože začínala mít paranoidní pocity. Přeci jen snad každý ninja uměl Henge. Všechny se ale zdály normální. No a i ona si mohla vybrat, jestli zkusí štěstí ve vnitřní koupeli nebo té venkovní.

Taiyō Kurama

Itane se projevil jako skvěle vychovaný kluk a koupel za Taiyō zacvakal. Taiyō děkovně přikývla a vyrazila do dámské části.
Do skřínky v šatně si odložila většinu věcí, ale rozhodně si na sobě nechala černé tílko, které měla pod tričkem a ninja šortky. I tak se cítila velmi nepříjemně, zvlášť když věděla, že tu ti šmíraci jsou. Začínala být trochu paranoidní. Úplně jí přeběhl mráz po zádech. Ten pocit už nedokázala dál v sobě dusit, bohužel jí to změnilo pravé oko na červené. Jak tak procházela, tak se snažila nenápadně prohlédnout ostatní ženy. Nikdy by neřekla, že jich tu bude v tuhle hodinu tolik, čekala jich tu méně.
Prozatím nic divného nezahlédla, tak se rozhodla, že nejdříve zkusí venku. Než vyšla ven, tak si opláchla nohy, aby se neřeklo, že tu porušuje nějaká pravidla... Vydala se tedy ven. Dělala hrozně nenápadnou, takže si šla do teplé vody smočit aspoň ty nohy. Mezitím pohledem prozkoumávala okolí.

Uchiha Itane

Itaneho uklidňovalo vědomí, že zrovna jeho nikdo asi šmírovat nebude, takže vlastně mohl šmírovat on. A bylo mu jasné, že uvnitř toho moc ke šmírování a hledání nenajde uvnitř. Takže musel ven. Snad bude ten někdo divný ještě v pánské části, protože nechtěl Taiyo vystavovat riziku, že bude také šmírována. Nadruhou stranu, mohli by si zase s Hikumem dělat žerty... což nakonec Itane zavrhl, chudák Taiyo si už vytrpěla dost poznámek. Nebylo to kamarádské!
No, takže prostě raději hledal venku!

Taiyo
Taiyo si tam ve venkovní lázni čachtala nohy a dívala se okolo. Sem tam se k ní donesly od ostatních žen kousky konverzací. Některé probíraly recepty, jiné si zase porovnávaly určité partie, jiné zase o dětech...no a  to bylo zajímavé, dvě se tam bavili o tom, jak si dlouhodobě obarvit vlasy.
Paradox byl, že v té chvíli nepozornosti, kdy Taiyo pozorně poslouchala, jak by její hlava mohla zůstat déle modrozelená, tak si všimla něčeho, co by v lázních nečekala. Na bambusové stěně oddělující obě pánskou část od dámské, seděla připláclá žába.


Itane
Ve venkovní lázni moc lidí nebylo. Nějaký maník se pokoušel v bazénku plavat, což mu moc nešlo. Jiný tam seděl zády opřený o bambusovou stěnu oddělující pánskou a dámskou část. Asi odpočíval a u toho popíjel saké, což bylo asi proti pravidlům lázně. Jiný tam tak nenápadně obcházel tu zeď sem a tam a díval se na ni, jakoby něco hledal. No a jiný si zase v lázni pouštěl  gumovou želvičku, která po natáhnutí plavala sama. Ten maník vypadal dost zvláštně. Hlavně proto, že měl vlasy jak podle kastrolu a furt tam mlel něco o síle mládí.
Tak jako tak všichni se zdáli mít chakru na podobné úrovni. Buď se ten retard uměl moc dobře schovávat a nebo tu prostě nebyl.

Taiyō Kurama

Recepty nebyly nic moc, ty ingredience co k jednotlivým receptům byly potřeba jí prostě k sobě neseděli. Takže udělala krok vedle. Tam se porovnávaly ehmm.... jisté partie... udělala dva kroky zase jinam. Další konverzace byla o dětech... Pfuuuu... na to měla spoustu času, ale aspoň věděla kam zajít pro rady. Další kroky jinam... konečně to pravé téma pro Taiyō - dlouhodobé obarvení vlasů. Taiyō se snažila nastražit uši, aby zjistila to tajemství, když v tom jí zaujalo úplně něco jiného. Žába. řekla si bez jediné emoce a přitom po očku žábu dál sledovala. Ta žába byla strašně podezřelá, nebo Taiyō stále paranoidní. Hmmm... Ten recepční říkal něco o maníkovy se žábou na rameni. Neměla být ale gumová? říkala si pro sebe a přitom jukla na žábu. Nepřišla jí jako gumová, ale mohla se i splést. Gumová či negumová, šup do pánské části. rozhodla se nakonec.
Jak tak pochodovala po venku, tak se snažila sebrat ze země nějaký ten kamínek, větvičku, nebo šišku, cokoliv co bylo po ruce a dalo se to hodit po žábě. Svoje věci si bohužel dala do skřínky. Pokud nenašla nic takhle pevného, snažila se žábu pokropit teplou vodou, aby si skočila do pánské části.

Uchiha Itane

Itane tam skenoval všechny a všechno sharinganem, zatímco si sedl na okraj bazénku a aspoň si smočil nohy. Mezitím viděl retarda s želvičkou, neúspěšného plavce, alkoholika a někoho, koho zřejmě nervovala zeď. A během toho, jak se díval na tu zeď, všiml si další chakry. Neměla tvar člověka a co víc, byla z druhé strany, takže u dívek. Mladik si trochu protřel oči, aby se ujistil, že nejde o nějakou chybu. Co to mělo být? Tu měli už i zdi chakru? No, to musel být asi nějaký vynález. Každopádně, s tím, že hledali retarda... to mohl být skoro každý chlap, co byl zde přítomen. No, Itane si tedy více přitáhl ručník a zkontroloval, aby senbon, který si do něj schoval byl přítomen a vyrazil k té zdi. "Taky litujete toho, že tu je ten bambus?" pronesl k alkoholikovi a neklidovi. Ještě předtím však deaktivoval sharingan, aby nebyl tak nápadný.

Taiyo
Taiyo našla kámen. Bylo jich tam v okolí dost. Byl to takový pěkný větší oblázek. Pak to hodila po tý žábě. Ta to očividně nečekala. Kámen zasáhl, žába zakvákala, jak jí to rozmáčklo o stěnu a když kámen spadl na zem, spadla za ním. Ještě tam tak na zemi potichu občas kvákla a škubala nožičkou. A tak se z Taiyo stal zabiják žab. No dobře, žába mrtvá nebyla, ale rozhodně by si na to posvítili ochránci zvířat. Nějaká paní se na Taiyo dokonce mračila. No a pak si Taiyo všimla, že na místě, kde do teď seděla žába, byla menší dírka, tak akorát na oko. Možná to byla žába spravedlnosti,co to tu jen hlídala před úchyly a Taiyo jí sejmula.


Itane
Itane došel k té stěně a dvěma maníkům. Když promluvil, alkoholik, který ale vůbec nebyl opilý, se uchechtl. "Hochu, to každej tady, kdo není teplej." pronesl a přihnul si z kalíšku. Byl to mladý pán. Mohlo mu být asi tolik, co Hikumovi. Tomu druhému bylo asi tolik, co Akitoshimu. Ten se při Itaneho slovech, prudce otočil čelem zad ke stěně a dělal, že ho to vůbec nezajímá. Tvářičky mu totálně zrudly. Raději si to zamířil do bazénku se trochu zchladit v horké vodě.

Uchiha Itane

Hmm, výborně, tak tenhle to nebude... pomyslel si o tom starším, doufajíc, že to nebyl jen kvalitní komediant. Každopádně, pan alkoholik se začal vybarvovat jako někdo, kdo by mohl být docela slušnej retard. Itane si pak dřepl k tomu týpkovi, spiklenecky a tišeji promluvil: "Tož, proč s ní něco neuděláme, jsme přeci ninjové, ne?" mrkl na něj. Ne každý v lázních musel být ninja, třeba tenhle taky nebyl. Jeho chakra systém se aspoň zatím zdál být naprosto normální, což bylo divný, když měl být silný a tak. Třeba tu Itane trapčil úplně zbytečně.

Taiyō Kurama

Taiyō opravdu byla paranoidní... a zabiják žab.
No tohle Taiyō nečekala. Všimla si i mračící paní. Jediné co jí v tu chvíli napadlo, byl takový ten americký úsměv, že vše je v pořádku. Našla další kámen, velikostně podobný díře v místě, kde seděla žába a snažila se tam ten kámen nacpat, pokud tam tedy dosáhla. Žábu jemně odstrčila na stranu, doufajíc, že to zvládne a zmátoří se, pak už rychlým krokem mizela z venkovního bazénu za dveře, aby jí ta paní přestala probodávat pohledem.
Za dveřmi, které tedy vedli k venkovním lázním, si oddechla "Tohle vzdávám." řekla si pro sebe, ale ještě tam očkem nakoukla. Z té paní šel vážně strach.

Itane
Itane si tedy dřepl k tomu chlápkovi. Snad si při tom ten senbon nikam nepíchl, by asi bolelo. Chlápek pozvedl jedno obočí a chystal se odpovědět, když v tom z druhé strany, oba uslyšeli ránu a zakvákání. Maník vykulil překvapeně oči, vyskočil na nohy. Okamžitě našel ve stěně díru přesně v místě, kde Itane před tím viděl tu divnou chakru, a podíval se skrz. "Hej, Gamataro, žiješ?!" houkl skrze stěnu, co nejtišeji. Odpovědí mu bylo tiché občasné kvákání. Poté chlápek tiše zaklel, to jak Taiyo do té díry vrazila kámen a on tak nic neviděl. 
Podrbal se zezadu na hlavě a díval se na tu stěnu. Pravděpodobně přemýšlel, jak odtamtud tu žábu dostane.  A taky očividně zapomněl, že tam Itane je stále s ním a že ho pozoruje.


Taiyo
Taiyo našla podobně velký kámen a s trochou hrubé síly ho narvala do té díry. Poté Taiyo šoupla tu žábu, která zatím se svým dlouhým jazykem venku z tlamy či co to žáby mají, dál škubala nožičkou a tiše kvákala. To už se ta paní na Taiyo mračila ještě víc, jelikož si myslela, že té žábě ubližuje. 
Ne ale na dlouho, jelikož Taiyo odtamtud zmizela, jak nejrychleji mohla. Jak tam Taiyo tak nakoukla zpátky, uviděla, že se žába posadila a pokusila se skočit přes stěnu,výsledkem však bylo, že vyskočila jen asi metr přímo proti stěně, narazila a opět spadla omráčeně na zem.

Taiyō Kurama

Taiyō neměla nejmenší ponětí, jak se může chovat taková praštěná žába. Nakonec jí ale bylo žáby líto, protože to vypadalo, že se hodně ošklivě praštila do hlavy a teď nemůže pryč. Ale očividně chtěla na druhou stranu stěny. Jenže ta paní s vražedným pohledem tam stále byla.
Přišlo jí zbytečné kvůli žábě použít genjutsu, ale jen tak tam přijít nemohla... ale vlastně i mohla. Stejně si ta paní s vražedným pohledem už myslí své.
Rychle vzala ručním a namočila ho do studené vody. S tímto ručníkem v ruce vyšla opět ven k žábě, nad kterou se sklonila a trochu té studené vody na ní vyždímala. O žábách toho moc nevěděla, vlastně o nich nevěděla vůbec nic. Tohle bylo to první, co jí napadlo. To druhé bylo, že jí odnese zcela ven z lázní.

Uchiha Itane

Itane měl senbon "propletený" v ručníku podél stehna, takže si to nikam nepíchl a měl to pěkně po ruce, kdyby něco. Pak však skrze slabou stěnu něco proletělo a maníkova pozornost byla hnedka v tahu. Gamataro? poznamenal pro sebe Itane nechápavě a tak to zase okoukl Sharinganem. Hmm, takže to byla žába... doplnil si, když zahlédl chakru toho rozpláclého čehosi a spojil to se jménem, co ten maník řekl. "Není hezké za sebe nechat šmírovat žábu," pronesl jako by se jednalo o velmi vážnou věc. I když mu to přišlo docela chytré. Ale Itane začínal tušit, že vyhrál jackpot.

Taiyo

Žába tam dále jen tak škubala nožičkou a kvákala s tím vyplazeným jazykem. Kdyby Taiyo neviděla před chvílí, že se na chvíli aspoň trošku vzpamatovala, myslela by si, že umírá. 
Tak jako tak se rozhodla nebohé žabce pomoci. Vyždímala tam na ní studenou vodu. Žába se doslova posadila a zalapala po dechu. Pak se zmateně rozhlížela kolem, dokud nezůstala pohledem viset na Taiyo. Zakvákala.

Uchiha Itane

Itane si tak prohlížel reakce toho maníka. Trochu se zamračil, ale jakmile poznal závist v mužově tváři, po rtech mu přejel mírný úsměv. "Vypadá to, že Hikumo měl pravdu," pronesl rozhodně a pak si klekl místu, kde viděl žabí chakru. "Zachráním vám parťáka," nabídl se a otřel si pravou ruku do ručníku. Pak tu ruku obalil raitonem a prudce udeřil do slabé dělící zdi, takže by měl vyrazit krásnou díru, kudy mohla žába dovnitř a pohledy mužů ven... hups, to úplně neplánoval. Že by se taky podíval? Nad touto otázkou přemýšlel jen do okamžiku, kdy se začervenal jak rak a pak to raději celé zapudil. "Šmírovat chcete vy, je mi to jasné," zadíval se na muže sharinganem.

Taiyō Kurama

Taiyō se ulevilo, že žába je živá, takže už nebyla zabiják žab, jenom paranoidní. Pak ovšem žába zaměřila pohled právě na ní. Taiyō trochu ucouvla, protože netušila co žába chystá a nerozuměla ani jejímu kvákaní. "Co je? Šmíroval... šmírovala... šmírovalo jsi." Taiyō se nedokázala rozhodnout, jak by to mělo být správně. "Což není hezké." šeptala dál směrem k žábě. Muselo to vypadat vážně komicky.
To už ale někdo vyrazil díru do dělící stěny. Taiyō stihla jenom zamrkat, ale zdálo se jí, že viděla ruku, spíše dětské velikosti, obalenou blesky... Kdo to asi mohl být...
Taiyō se ale podívala na stěnu, nezdála se jí zas tak silná, tak raději zkontrolovala, zda to ustojí, nebo ne.

Itane
Když Itane zmínil Hikuma, maník se na něj zvědavě zadíval. "Znáš toho šupáka, jo? V čem měl pravdu?" zeptal se ho. No a to už se Itane pustil do záchrany žabího bojovníka na druhé straně stěny. Maník na to obdivně hvízdl. No a pak padl na všechny čtyři a koukl se tou dírou. Ne, aby okukoval ženy, ale aby našel svého parťáka. A očividně ho našel, jelikož radostně zvolal "Gamataro!"
Jenže ho neslyšel jen Itane, ale i ostatní dámy vedle. I když...ony vlastně slyšely už to, jak Itane tu díru udělal. Další, co Itane při tom jekotu slyšel, bylo, jak něco tvrdého a občas i trochu většího naráží do té stěny. A taky viděl, jak se ta stěna začala kácet přímo na ně. 


Taiyo
Žába na Taiyo zmateně koukala a pak odmítavě zavrtěla hlavou. Taiyo sice nerozuměla žabám, ale došlo jí, že se snaží říct, že nešmírovala. V tom se ve stěně udělala díra, což tu žábu asi polekalo, jelikož skočila Taiyo na rameno, kde bylo asi bezpečněji, a odtamtud se dívala na tu díru, ve které se po chvilce objevila rudovlasá hlava nějakého muže a když si ta hlava všimla Taiyo...nebo teda spíš žáby na jejím rameni radostně vyjekla "Gamataro!"
No a jen o chvilku později si té hlavy všimly i ostatní ženy v lázni a začaly ječet a házet po stěně takové ty lavory a kamení. A pak ta stěna začala padat na pánskou část lázní.