Taiyo trénink

Taiyo přišel dopis hned další den poté, co byla na návštěvě v nemocnici. Byl to dopis od jejího senseie, že, jestli chce, aby jí trénoval právě on, tak se má dostavit na určité místo. Byla k tomu přiložena i mapka. No a ona mapka dovedla Taiyo do kopců za Konohou. Na moc pěknou mýtinku s jezírkem. No a ještě větší překvapení bylo, že sensei už tam stál opřený o strom na kraji mýtiny a četl si knížku s názvem "Návrat ninji v rudém.". Když Taiyo dorazila, vzhlédl od knihy a podíval se na ní. "Takže jsi přišla." pronesl.

Taiyō

Ráno ani nemohla dospat. Byla strašně ráda, že jí sensei bude učit a zároveň měla obavu, že to místo podle mapky nenajde. Raději schválně vyrazila brzo ráno, ale přesto sensei byl už dávno na místě. "Uff, našla jsem to." oddechla si Taiyō a utřela si pot z čela. Hledání místa jí dalo pěkně zabrat. "Hikumo-sensei." zvolala nadšeně. "Děkuji, že mi pomůžete s tréninkem." dodala, když přišla k senseiovi blíž. To že může být poslední si raději nepřipouštěla. Jinak senseiova knížka vypadala podle obalu zajímavě.

Hikumo-sensei

Hikuma vždy potěšilo, když ho nějaký z jeho studentů rád viděl. A Taiyo ho viděla ráda pokaždé, takže ho vždy potěšila. "To je přeci jasné. Jsi má důležitá studentka a já tvůj sensei. Takže...přemýšlela jsi, co by ses chtěla naučit za techniku?" zeptal se Taiyo s úsměvem a vrátil si knížku do brašničky.

Taiyō


Jůůůů. Jsem důležitý student. culila se Taiyō. "Nějaké techniky mě napadly. Nejdříve jsem myslela nějakou iluzi zmizení, ale můj protivník je prý senzační.....tedy chci říct senzibil, takže by to nemělo význam. Tedy podle toho, co jsem o tom slyšela." přemýšlela Taiyō nahlas. "Takže asi bude lepší se zaměřit na něco jiného." pokrčila Taiyō rameny. "Chtěla bych posunout genjutsu prstem na vyšší úroveň." napadlo jí nakonec.

Hikumo-sensei

Sensei si vyslechl nápady Taiyo. Zarazilo ho ale, když řekla senzibil. "Počkat...senzibil? No...tak to máme trochu problém...nemluvě o tom meči, co měl.." zamyslel se nahlas. Pak z Taiyo vypadlo, že chce vylepšit genjutsu prstem. "To je dobrý nápad, který by nemusel čekat. Mimochodem...co by jsi řekla, kdybychom ti zlepšili trochu toho Taijutsu. Tvůj soupeř má meč, to znamená, že se pravděpodobně bude snažit,dostat se k tobě blíž a upřímně na blízko by jsi s ním pravděpodobně prohrála." navrhl jí.

Taiyō

"To máte pravdu. Taijutsu mi zrovna nejde." přikývla Taiyō. Chvíli váhala a sbírala odvahu, ale nakonec vyslovila i další větu: "Tak snadno ho vyhrát nenechám." promluvila o něco tišeji.

Hikumo-sensei

Pousmál se, když Taiyo řekla, že ho snadno vyhrát nenechá. Udělal k ní pár kroků a položil jí ruku na hlavu. "A proto jsme tady. Aby jsi mu to natřela jako nikdo předtím." pronesl k ní povzbudivě. "Tak tedy začneme." řekl a poodstoupil. "Nejlepší způsob, jak posílit techniku je jejím opakovaným používáním." dodal ještě a čekal na tvou reakci.

Taiyō


Taiyō se usmála a trochu zčervenala, když jí sensei položil ruku na hlavu. Pak přikývla. "Dobře. Jdu na to." dodala. Připravila se na použití genjutsu prstem. Vybavila si ten pomoc, když se jí to minulý trénink povedlo. Ten pocit si vybavila rychle. Soustředila se a a vypustila genjutsu.

Hikumo-sensei

A tak se nechal chytit do genjutsu. V něm se pak rozhlížel kolem, jak je pěkně udělané a tak. "Dobře...a teď ho zkus udržet, co nejdéle. Pak zkusíme i manipulovat s tím, co soupeř vidí a tak.." dal jí pokyn. Taiyo ale techniku udržela stejně dlouho jako obvykle. "Nevadí. Zkus to znovu." řekl jí povzbudivě sensei a vytáhl stopky. Začal totiž Taiyo měřit každý její pokus, aby viděli, jak na tom jsou. Tohle tam nějakou dobu opakovali a Taiyo postupně opravdu zjištovala, že jí to čím dál tím lépe. Sice se jednalo jen o setiny sekundy, ale zlepšovala se. "Jedna minuta jedna sekunda a 45 setin." ohlásil sensei. A to už Taiyo začala být poměrně unavená.

Taiyō

Taiyō samozřejmě hned uposlechla senseiův pokyn a snažila se své genjutsu udržet co nejdéle. Ze začátku vůbec nepocítila žádný pokrok a začal jí ten trénink nebavit. Jenže pak si zase vzpomněla, jak nepříjemně se cítila, když během druhé zkoušky měla katanu přiloženou u krku a to byl jen ninja na podobné úrovni jako Taiyō. Musím do toho dát vše. povzbuzovala se Taiyō. Samozřejmě i sensei jí povzbuzoval. A tak genjutsu zkoušela stále znovu a znovu. Trochu jí ty stopky znervózňovali, ale i tak se dál snažila. Postupně začala zjišťovat, že jí to genjutsu jde o něco lépe a lépe. Taiyō z toho měla radost. Byly to sice jen setiny sekundy, ale šlo to poznat.
"Ufff....Jen se musím.....trochu.....nadechnout.....a můžu......pokračovat." popadala dech. Ruce si přitom opřela o kolena. Cítila, jak její tělo postupně propadá unavě, ale Taiyō nechtěla ztratit ani minutu. Potřebovala trénovat.

Hikumo-sensei

Taiyo chtěla pokračovat, ale sensei zavrtěl hlavou. "Dáme si přestávku. Kdybys tu odpadla, tak by to bylo k ničemu." usmál se na Taiyo. "Hezky si sedni, dýchej...vyndej si svačinu..." říkal jí v klidu a pomalu. Sám si sedl na trávu a vytáhl si balíček plný dango knedlíčků. "Chceš taky?" zeptal se tě a nabídl ti.

Taiyō

Sensei měl pravdu. Jako vždy. Taiyō se s úlevou posadila na zem. Zašmátrala ve své tašce a vytáhla krabičku, kde měla od všeho trochu. Různé druhy sushi a také onigiri. "Děkuji, nechci. A vy?" se slušností odmítla, ale zároveň nabídla i to své. "Dobrou chuť." popřála s úsměvem. S velkou chutí se pustila do jídla.

Hikumo-sensei

"Ne, děkuji, Taiyo. Jen si dej. Dobrou chuť." řekl sensei a pustil se do svého danga. Když dojedli, Taiyo se cítila o dost lépe. Sensei vstal, udělal k Taiyo krok a natáhl k ní ruku, aby jí pomohl vstát. "Pojď, ještě párkrát to zkusíme." usmál se na ní. Pak se zase stoupl na své místo a čekal, až ho chytí do iluze. "Ukaž mi něco hezkého." pronesl k ní ještě s úsměvem. To vír listí ho začínal nudit.

Taiyō

Do Taiyō se po jídle opět vlila vlna energie. Přijala senseiovu pomoc a díky němu se zvedla ze země. Znovu byla připarvená trénovat. "Dobře." přikývla senseiovi. Hmmm, něco hezkého? přemýšlela rychle co udělá a možná nějaký nápad dostala. Opět tedy začala s iluzí, které začínalo stejně. Vír listí. Taiyō se však snažila iluzi pozměnit. Listy měli začít hrát všemi možnými barvami. Ale tím Taiyō rozhodně nechtěla skončit. Měnící listy se snažila uskupit do různých tvarů. Nejdříve malé tvary, jako veverka, ptáček, ale pak se snažila i o větší kočka, pes, kůň.

Hikumo-sensei

A tak se Hikumo-sensei postavil na své místo a čekal. Nemusel čekat ani dlouho a už byl v genjutsu. Nejprve si myslel, že to bude zase to samé, protože viděl zase ten samý vír listí...jenže...po chvíli se ty listy zbarvily do různých barev....jenže...pak se to genjutsu ukončilo, jelikož se Taiyo moc soustředila na to, co chce ukázat než na techniku samotnou. "Ztratila jsi koncentraci. Musíš zvládnou myslet jak na to, co chceš ukázat tak i na samotnou techniku." vysvětlil jí.

Taiyō

Taiyō si smutně povzdechla. Bylo to tolik věcí, na které musela myslet a soustředit se. Ne. Žádné fňukání. Jsi ženská a takovéhle věci prostě zvládneš. Musíš! nadávala si v duchu. "Dobře, rozumím." přikývla senseiovi s úsměvem. Byla paráda, že na ní takhle dohlížel a radil jí. I když se to možná hned nezdálo, tak jí to moc pomáhalo. V klidu se tedy nadechla a vydechla. V mysli si zopakovala všechny věci, na které musí dát pozor a zkusila to znovu. Zkusila rovnou začít s barevným listím a postupně z něho vytvářet tvary.

Kagami Hikumo

Hikuma těšilo, jak se Taiyo snažila a nevzdávala to. Navíc poslouchala všechny jeho rady. A tak to tedy Taiyo zkusila znovu tentokrát začala tím, kde minule skončila. Což se jí povedlo...ale po chvilce se to genjutsu začalo chovat divně, tak nějak se roztékalo. "Tentokrát jsi se zapomněla soustředit na to, co chceš ukázat." 
No a takhle Taiyo trénovala..řekněme asi týden, než se jí povedlo zvládnout soustředit se na obě věci najednou a libovolně měnit vzhled onoho genjutsu. Dokonce i čas se zlepšoval...Dvě minuty 47 sekund a 12 setin...to byl hezký čas oproti původní minutě.
Po tom týdnu se Hikumo zeptal Taiyo. "Ještě je nějaká technika, kterou by ses do zkoušek chtěla naučit?"

Taiyō

Trénink byl opravdu náročný, ale díky senseiovi se Taiyō stále zlepšovala. Taiyō byla na sebe hrdá. Po týdnu se opravdu hodně zlepšila. Povedlo se jí udržet genjutsu přes dvě minuty. To bylo opravdu super. A zároveň ho zvládala libovolně měnit. To bylo ještě lepší.
Když Taiyō měla říct další techniku, kterou by se chtěla naučit, nemohla se pořádně rozhodnout. "Ohh, to je těžké. Těch technik je spoustu a já se nemůžu vybrat. Některé jsou i mnohem náročnější, takže na ně teď asi ani nemám, ale úplně by se mi do toho souboje hodily. Ach, joooo." povzdechla. "Časem se musím také konečně pořádně naučit hlavní techniku klanu Kurama. To s těmi fazolemi." vysvětlovala. "Ale pro teď, asi mě napadla jedna technika. Je to Démonická iluze: Technika sestupu do pekla." rozhodla Taiyō nakonec.

Kagami Hikumo

Sensei čekal, co mu Taiyo poví ohledně techniky, kterou by se chtěla naučit. Ze začátku to vypadalo, že si nic nevybrala a bude muset něco vybrat za ní. Jenže pak mu o jedné technice přeci jen řekla. Hikumo se zatvářil trošku překvapeně. Tohle byla složitá technika...tak rank B by řekl...možná i A, podle toho v jak velkém měřítku se použije..."Hmm..zajímavé. Naučíme tě to." pronesl a usmál se. "Pozorně sleduj, ukážu ti pečetě." řekl a začal skládat. Prase-Pes-Pták-Opice-Ovce. "Pak už to funguje jako běžné genjutsu. Soustředíš se na to, kam chceš tu ohnivou kouli poslat, jak má být velká a tak." vysvětlil a rovnou to i předvedl. Taiyo tak viděla, jak na ní z oblohy padá obří ohnivá koule....Bylo to tak velké, že by to zničilo minimálně půlku Konohy. Taiyo dokonce cítila i žár, který z koule sálal. Pak Sensei genjutsu uvolnil a velký fireball byl pryč.

Taiyō

Taiyō pozorně sledovala. V mysli si několikrát zopakovala potřebné pečetě, aby si je pořádně zapamatovala a v boji pak nemusela hádat, cože to vlastně byla ta třetí pečeť. To už ale mohla sledovat techniku v přímém přenosu. I když Taiyō věděla, že je to genjutsu, necítila se moc dobře. Přeci jenom obří, vážně obří, ohnivá koule letěla její směrem. Dokonce cítila i ten žár. Taiyō si připadala jak malý mraveneček, na kterého zlobivý kluk svítí přes lupu. Dokonce jí cukaly nohy, které chtěly utéct daleko, daleko pryč. Taiyō si viditelně ulevila, když bylo genjutsu pryč. Proboha, co jsem si to vymyslela. Ale je to úžasné. říkala si v duchu. "Uuuvááááuuuu." vypadlo z ní.

Kagami Hikumo

Sensei se musel pousmát nad reakcí Taiyo. Její reakce na techniky, které jí předváděl, byly prostě skvělé a jeho vždy potěšily. "Chceš to zkusit?" zeptal se Taiyo. Pokud souhlasila, tak pak znovu spolu s ní pomalu skládal pečetě, kdyby si náhodou nějakou nepamatovala. Pak čekal,až ho chytne do genjutsu.

Taiyō

Taiyō samozřejmě souhlasila. Tohle bezesporu musela umět. Začala tedy skládat pečetě za pomoci senseie. Pak, jak říkal sensei, věděla, že se musí soustředit na místo, kam má koule dopadnout a i její velikost. Na kouli, která zapálí celou Konohu, neměla. Ale rozhodně nechtěla pak při zkoušce předvést malinkatou kouličku, které se nikdo ani nelekne. Zvlášť ten z Kiri ne. Kouli se snažila namířit mezi sebe a senseie a velikost si představovala .... hmmm..... tak o průměru dva metry.

Kagami Hikumo

A tak to Taiyo zkusila. Chtěla vytvořit dvoumetrovou kouli. To ze začátku šlo, akorát trošku poblikávala, nebylo z ní cítit teplo a po chviličce se rozplynula. Taiyo tak poznala, že je to technika složitá na koncentraci i na chakru. "Na první pokus to nebylo zlé. Už víš jak na to, teď si to stačí jen vypilovat. Na rozdíl od Utakaty se tady musíš soustředit i na ten žár." pronesl sensei a vybídl Taiyo, aby to zkusila znovu.

Taiyō

Taiyō předpokládala, že ta technika bude lehčí. Nebyla. Byla složitá na koncentraci i na chakru. No co se dalo dělat. Prostě se to muselo natrénovat. "Dobře, děkuji." přikývla Taiyō a celou techniku zkusila znovu. Nejdříve pečetě: Prase-Pes-Pták-Opice-Ovce. Snad Taiyō tentokrát použila dostatek chakry a koncentrace. Snažila se v duchu představit tu ničivou teplo sálající ohnivou kouli jak drží ninju z Kiri.

Kagami Hikumo

Taiyo trénovala celý týden, dokud nenatrénovala tu kouli do dvou metrů na celou minutu. Pak se pustili do taijutsu tréninku, kterým strávili další týden. Trénovali hlavně to, aby se Taiyo naučila bránit, kdyby na ní šel někdo z blízka. To znamená, že sensei na ni útočil pěstmi, kopy, kunaiem a dokonce i katanou. Samozřejmě dával pozor, aby jí nijak nezranil. No a Taiyo se naučila obstojně proti tomu bránit. "Zvládla jsi to. Měsíc za námi a ty jsi připravena na zkoušku. Jsem na tebe hrdý, Taiyo. Všem jim to tam natři." pronesl k ní.