Park

Místo, kam si lidé chodí odpočinout, povídat si, sbíhat se. Místo příjemné, většinou poměrně tiché, plné stromů, laviček a odpadkových košů.
A taky místo, kde se mělo vykonat historicky první setkání Týmu 6!
U jedné z laviček, park byl navíc nedaleko akademi, tudíž ideální místo. Tam se měli členové úplně nového týmu sejít.

Uchiha Itane

No, jejích tým byl zvláštní. Ale začátek na lavičce a ne na bojišti zněl fajn. Tudíž, jakmile vyšli z akademie, začal, snad, dobrý den. Itane zamířil k lavičkám hned jak vyšli ze třídy. Zabral si místo na opěradle, aby seděl jakože trochu výš. Navíc, normální sezení bylo moc mainstream. Navíc, stále tam bylo místo pro všechny, tak snad to půjde. Ze všeho nejvíc byl zvědavý na senseie. Snad nebude moc špatnej.

Hyuuga Hinami

Hinami vyšla ven z akademie a nadechla se čerstvého vzduchu. Pořád byla trochu nervózní. Hlavně z toho, jak spolu jako tým dokážou vycházet. Vždyť Itane s Rikutem nevypadali, že by byli schopní se spolu normálně bavit natož spolupracovat. Hinamu už teď tušila, že asi uslyší dost hádek ze strany těchle dvou. Ale alespoň měla v týmu i strýčka Kenshina, který je snad srovná. No a tak došla do parku a sedla si vedle Itaneho, akorát že mainstreamově na sedadlo. Čekala až dorazí i Rikuto se senseiem. Při tom v duchu doufala, že se nikomu nebude plést pod nohy.

Uzumaki Rikuto

A tak Rikuto taky vyšel, s rukama založenýma za krkem a s úsměvem na tváři. Konečně byl opravdový ninja, začne konečně pořádný trénink a onbude moct všem posměváčkům z akademie nakopat zadky! I když, kdyby měl nakopat zadek každému, kdo se mu kdy posmíval, tak by nakopal snad polovinu vesnice. Rikuto tedy pomalu došel k ostatním. Na chviličku se zastavil před Hinami a zíral na ní.
Hmm, opravdu si s náma chodila do třídy?
Zeptal se trošku podezíravým tónem. Poté se ovšem zase usmál a nastavil pravou ruku před Hinami. Měl ji v pěsti, asi chtěl, aby mu klepla no.
Uzumaki Rikutó, ještě o mně hodně uslyšíš..!
Pravil opět dost hlasitě a no, čekal až mu Hinami odklepne.

Kenshin-sensei

A tak i Kenshin vyšel z akademie, s úsměvem na tváři a s oběma rukama v kapsách.
Rád viděl, že se všichni uspořádali kolem lavičky, protože tam je přesně chtěl mít. Dnes ještě nebyl čas bojovat, trénovat, dělat mise. Dnešek byl den seznamovací, povídací!
"Takže, ještě jednou ahoj!" pronesl s úsměvem, a sedl si do meditačního posedu naproti lavičce, kde seděli všichni ostatní. Vypadalo to, že mu to připadá pohodlné.
"Takže. Dneska jste se konečně stali doopravdy shinobi. Užívejte si ten den. Takový je v životě jen jeden. Já jsem Hyuuga Kenshin." pronesl, a ještě jednou se představil, kdyby to někdo z nich předtím přeslechl.
"Chci, abyste se mi dnes představili. A, sami sobě." pronesl, když viděl trapnou situaci mezi Rikutem a Hinami.
"Chci slyšet něco o vás. Jak byste se popsali, co máte rádi, co nemáte rádi, vaše koníčky, vaše cíle." pronesl s úsměvem.
"Itane, začni." dodal, a s očekáváním se na mladého shinobi podíval.. ale taky pořád ještě s úsměvem.

Uchiha Itane

"Zdravím," pozdravil senseie, když dorazil. Předtím samozřejmě pozdravil Hinami a aspoň kývl na Uzumakiho. Nechtěl se s ním rozhádat. Jsou teď tým... nebo tak něco.
Měl začít v představení. "Takže... Jsem Uchiha Itane. Hodnost Genin. Mám rád. Hmm, ani nevím. Nemám rád kyselé věci. Ani příliš sladké. Mé koníčky. Když nepočítám trénink a tak, tak možná trochu četba a tak. Mým cílem je překonat svého pradědu, Uchihu Sasukeho. Nebo se mu aspoň vyrovnat," vypáčil za sebe po nějaké chvíli. Lepil to dohromady tak nějak z patra a rychle. Docela složité. "Do příště vymyslím lepší verzi?" dodal nakonec s nervózním úsměvem. Měl dát přednost slečně.

Hyuuga Hinami

Hinami se na strýčka jen mile usmála. Tak nějak nevěděla, jak by se k němu teď měla chovat, když byl jejím senseiem. Bylo jí blbý mu tykat a zároveň jí bylo blbý mu vykat. No opravdu byla ztracená. Do toho jí dal Rikuto jasně najevo, že si na ní nepamatuje. Na jeho otázku souhlasně přikývla. "Jo. Celých šest let." dodala i slovní odpověď. Když  k ní natáhl pěst a představil se, nejprve jen koukla na tu pěst, pak na Rikuta a znovu na tu pěst, než k té jeho pěsti přitiskla svojí pěst se slovy. "Hyuuga Hinami."
No a pak začalo představování. První začal Itane. No a jelikož to bylo určitě popořadě a ona seděla uprostřed byla řada na ní. "Jmenuji se Hyuuga Hinami. Mám ráda příběhy a květiny. Nemám ráda hádky, pavouky a hady. Mým největším koníčkem je čtení a trénování a mým snem je stát silnou kunoichi, abych mohla pomáhat lidem a aby mě uznalo pár jistých lidí." představila se a cítila se při tom tak trošku trapně. Teď byla řada na Rikutovi.

Uzumaki Rikuto

Rikuto nahodil spokojený úsměv poté, co mu holčina přiložila pěst k pěsti. Poté se rozpovídal Uchiha, což Rikuto neposlouchal. Slyšel jen takové bla, bla, bla. Potom začala mluvit Hinami, což to Rikuto poslouchal, protože jí přeci jen neznal, tak se chtěl trochu poučit. Za chvíli byl na řadě Rikuto.
"Dobře, dobře.."
Začal Rikuto a posadil se vedle Hinami. Rukama začal rozhazovat a dělat různé gesta.
"Jsem Uzumaki Rikuto! Mám rád jídlo! Hodně jídla. Hlavně nudle, ale ne rýžové..ty nesnáším. Ták, moje sny...hmmm..chci se stát mistrem v taijutsu! Překonat legendární šelmu z Listové!"
Rikuto opět křičel jak pominutej. Nojo, Uzumaki.
"No a hlavně všem dokázat, že klan Uzumaki je nejlepší! Žádní Uchihové nebo Hyuu..Ehm, ehm. A všem posměváčkům dokázat, že jsem super shinobi!"
Pravil a pravou rukou si zaťukal na čelenku na čele. Poté se rozhlédl po svém týmu se spokojeným úsměvem. To byl asi konec, překvapivě krátké na Uzumakiho.

Kenshin-sensei

Pozorně poslouchal všechny, co měl kdo co říct. Bylo to poměrně zajímavé. "Hinami znám, Rikuto je klasickej Uzumaki. Tady žádný překvapení. Itane je ale.. trochu jiný z rodiny. Zajímavé.." zamyslel se, když se na ně tak díval.
"Není lepší verze než ta první, Itane. Ne v téhle otázce." pronesl s úsměvem. Pak se na každého krátce zadíval.
"Všichni se chcete stát silnými. To je dobře, to je dobrý cíl. A já vám můžu slíbit, že když mě budete následovat, silnými budete." pronesl najednou, nebývale vážně.
"I od vás ale budu chtít slib. Slib opatrnosti. Jste sice ninjové, ale jako tým, nemůžeme nikoho ztratit. Nemůžeme někam naběhnout bez přípravy, bez rozmyslu, bez důvodu-" mluvil, poprvé s vážnějším výrazem. "Chci na oplátku váš slib, že opatrní budete. A jestli máte otázky, nebojte se je položit." dodal konečně, a zase se mu objevil na tváři ten lehký úsměv.

Uchiha Itane

Když tam tak Rikuto vykřikoval a básnil o jídle, Itane se sklonil k Hinami a zlehka hlesl: "Ten měl být z klanu Akimichi a ne Uzumaki." Ale jemu samotnému jídlo taky zrovna nevadilo. Jen by o tom fakt nebásnil jako tenhle.
Pak promluvil sensei. Slib opatrnosti, to Itane zrovna nečekal. Čekal spíš něco jako slib věrnosti nebo něco takového. Ale tohle bylo lepší. "Pokud tím nebudete riskovat svůj krk, aby jste nás ochránil za život svůj, tak máte můj slib. A k těm otázkám..." nachvíli se zastavil, ale jelikož chtěl předběhnout Rikuta, než zase začne chrlit nesmysly, tak položil úplně základní: "Co nám o sobě řeknete vy?"

Hyuuga Hinami

Rikutovo představení bylo opravdu nadšené a plné jídla. Asi měl opravdu rád jídlo. Hinami nikoho takového nikdy neviděla, pokud nepočítala klan Akimichi a Rikuto vůbec nevypadal jako oni. Itane jí následně pošeptal přesně to, na co myslela. "Taky si myslím, i když na to nevypadá." pošeptala mu odpověď. Pak se slova ujal Kenshin-sensei. Chtěl po nich jen jednu věc...opatrnost. Hinami to podporovala a tak přikývla. Akorát tedy netušila, jak to v tomhle týmu půjde. Rikuto jí nepřipadal zrovna jako nějaký opatrný člověk. Spíš ho viděla jako někoho, kdo okamžitě naběhne do akce bez plánu a tak. Doufala, že neumře hned na první misi. Poté se Itane zeptal na to, co jim o sobě řekne sensei. Hinami zajímalo, jestli se dozví něco o svém strýčkovi něco nového.

Uzumaki Rikuto

Poté začal sensei s nějakýma blábolama o opatrnosti. Asi tedy, protože Rikuto přestal opravdu brzy poslouchat. Spíše viděl sám sebe, jak stojí na zmláceném Uchihovi. Následně mu hlava klanu Uchiha donesla plášť Hokage. Skoro z toho až slintal.
"Ha, to spíš naši soupeři by měli být opatrní..!"
Odpověděl klasicky po Uzumakovsku a vyskočil z lavičky na nohy. Vypadal, že zrovna moc na místě neposedí.
"Co nás dneska naučíte sensei?"
Zeptal se na férovku hned po Uchihovi, jako by jeho otázku naprosto ignoroval. Nebo jí možná nepovažoval za důležitou, chtěl už asi jít trénovat a sílit!

Kenshin-sensei

Kenshin byl rád, že s ním souhlasili ti dva, u kterých počítal, že s ním souhlasit bez odmlouvání budou. To, že Uzumaki začal mlet svoje věci, to ho nepřekvapilo. Nepřekvapilo, ale zklamalo tak jako tak.
Zatím musel odignorovat férovou otázku Itaneho, i když nechtěl. Byla tu věc, kterou musel zodpovědět první. Zamračil se.
"Dnes se naučíme.." začal, zajiskřilo mu v oku..
..
Uzumaki měl jednu ruku zkroucenou za zády, druhou měl připevněnou pevnou botou senseiovou k lavičce, a na zátylku špičku kunaie. Nestihl reagovat. Ani neviděl, co se stalo... Kenshin byl rychlý.
"..že opatrnost je ta první věc, kterou by se měl mladý shinobi učit. Vychází z ní totiž všechno ostatní." dopověděl, sundal svojí botu z jedné jeho ruky a tu druhou pustil. Naprosto v klidu a chůzí pak došel zpátky nam místo, kde byl předtím.
Rikuta bolela ruka. Skoro jste nevěděli, jak se co stalo. Kenshin měl na tváři zpátky úsměv.
"A abych odpověděl první otázku. Mám rád všechno, co je kolem toho být shinobi. Rád vidím, když jsem schopen někomu něco dát. Nemám rád lidi, co si o sobě moc myslí. Koníček? Kreslím, ale z většiny trénink. A mým snem je dát lidem Konohy vše, co jen dát můžu." dopověděl všechno, mezitím co si opět sedal.
"Odteď jsme tým. Musíme se naučit pracovat všichni spolu, a musíme se umět na sebe spolehnout. Ptejte se. Ať už mě, nebo jeden druhého. Dneska musíme zlámat bariéry. Zítra už nemusí být na něco takového čas." dopronesl, a znova se mile usmál.

Uchiha Itane

Fíha, jejích sensei měl koule! A taky byl fakt hodně rychlej. Itane nestihl ani aktivovat sharingan, aby se pokusil tento pohyb analyzovat. Ale líbil se mu jeho styl.
"No, nám toho můžete dát určitě hodnoty. A když už nabízíte ty otázky, potřebuji vědět jedno... Dokážete mi pomoci s tímto?" zeptal se ho prostě přímo, na to, na čem mu momentálně záleželo nejvíce. Jeho oči zrudly a roztočila se v nich jedna tomoe. Potřeboval vědět, jestli si má shánět externího učitele nebo ne. Po chvilce svůj sharingan deaktivoval a několikrát zamrkal. "A jaká je vaše podstata chakry? Sice jsem slyšel, že Hyuugové moc nepoužívají jiné techniky než klanové, ale třeba jste vyjímka," optal se čistě zvědavě.

Hyuuga Hinami

Věděla, že je strýček Kenshin rychlý. Několikrát s ním trénovala. Jenže tohle jí překvapilo. Dost překvapeně se na to koukala. Bude někdy taky takhle rychlá? pomyslela si. A jen si tím potvrdila, jak je její sensei/strýček cool. Z toho, co řekl o sobě, už všechno věděla. Itane se zeptal na své oči. Hinami se na ty své ptát nemusela, protože už věděla, že jí s tím Kenshin-sensei pomoct může. Ale jeho podstata chakry, na kterou ptal pak jí zajímala taky. Říkala si, že by se také naučila nějaké jutsu.Sama ale nevěděla, na co by se měla koho ptát a tak jen seděla aposlouchala.

Uzumaki Rikuto

A tak Rikuto dostal pořádnou lekci. Věděl ovšem, že ho sensei nezapíchne, takže se nebál. Spíš přemýšlel nad tím, že je asi opravdu silný. Ruka ho bolela jak pes, ale nedával bolest najevo.
"Kdyby mě nepustil, tak mu to ukážu.."
Pravil směrem k Hinami a lehce kývnul hlavou. Trochu to znělo, jako by přesvědčoval Rikuto spíš sám sebe. Poté tady vytáhnul Uchiha svůj sharingan, nuda. Teda bylo to jakože docela cool, ale neuměl to Rikuto, takže nuda. Sám začal přemýšlet nad svojí schopností a zda-li o ní má senseiovi říct. Jak tak přemýšlel, tak byl nějakou chvíli ticho, opravdu nezvyklé na Rikuta.
"Neřeknu, toho chlapa znám pár minut.."
Učinil nakonec Rikuto sám závěr. Samozřejmě v duchu. Poté se tedy opět usmál, i přes bolavou ruku.
"Tak jdeme trénovat?"
Zeptal se zase Rikuto. Byl fakt jak osina v zadku.

Kenshin-sensei

"Trénuj opatrnost, Rikuto. Třeba tím, že budeš dávat pozor na to co říkáš dřív, než ti někdo ublíží doopravdy." pronesl Kenshin žertovně s úsměvem, ale vlastně to myslel vážně. Ještě nepřemýšlel, kolik je za zabití dítěte, a asi ani nebude, ale.. jo.
"Kladeš dobré otázky, Itane." pronesl a podíval se na něj zamyšleně. Mnul si bradu rukou.. jo, byl jednoznačně zamyšlený.
"Sharingan... Můžu ti slíbit, že pro to udělám všechno. Ale nikdy jsem žádný netrénoval." pronesl. Pak se ale konečně ze zamyšlení uvolnil, a usmál se. "Vidíš, zrovna jsi vyjímku trefil. Já zase moc nepoužívám Hyuuga techniky, i když je umím. A moje podstata? Fūton, překvapivě." pronesl, pak se ale zachechtal. "Stejně rád ale věci pálím. Ještě něco? A nic mezi sebou?" zeptal se mile, a zvědavě se na všechny podíval.

Uchiha Itane

"No, vše je jednou poprvé. Nějak se s tím poperem," mrkl na senseie, který se mu pokusil dodat pocitu, že se aspoň bude snažit. A vždycky tu byl jeho blond strejda. Každopádně, na další jeho otázky odpověděl též. Itane na to jen přikyvoval, dokud nezmínil pálení. On pálit nemohl, nebyl v tomto směru správný Uchiha.
"Hmm... dobře. Jestli tedy můžu. Hinami, jaké je to vidět Byakuganem? Rikuto... nemám šajna. A na vás senseii, ještě jedna, máte nějaký propracovaný systém jak nás budete motivovat, nebo do nás budete ládovat jen rámen?" poptal se zvědavě, když jim k tomu dal jejích šéf prostor.

Hyuuga Hinami

"Toho bys nepřepral. Věř mi." odvětila na Rikutova slova. Pak se Hinami se zájmem dívala na Itaneho sharingan. Nikdy před tím žádný neviděla, takže jí to fascinovalo. Docela jí zajímalo, jak se s tím strýček popere. Pak se jí Itane zeptal jaké to je vidět Byakuganem. Hinami se zamyslela. "Je to...zvláštní. Vidíš všechno v určité oblasti. Někdy ale vidíš i to, co bys vidět nechtěl. A je to takové...černobílé s trochou modré, což je chakra." odpověděla mu, jak to viděla ona. "A jaké to je, mít sharingan?" zeptala se ho na oplátku ona. Pak se ještě podívala na Rikuta. "Máš rád i mochi?" zeptala se ho. Pro ty, co nevědí, co to je, tak to jsou takové koláčky někdy i knedlíčky z rýžové pasty, které se většinou plní něčím sladkým.

Uzumaki Rikuto

Rikuto senseiovi na jeho poznámku nic neřekl. Jenom si založil ruce na prsou a posadil se zpátky na lavičku. No a asi se opět rozhodl neposlouchat, jelikož mluvil pan velký Uchiha, já mám sharingan, blábláblá, blablá...blááá. Díky tomuto zřejmě přeslechl i Hinami, měl asi nějakou poruchu soustředění.  Rikuto si začal myslet, že mají nejnudnějšího senseie, všichni už určitě trénovali, jen oni tu furt kecají. Když v tom najednou..
"Rámen..?"
Rikuto zvedl hlavu a pohlédl na senseie. Místo očí měl pomalu hvězdičky. Poté na něj opět promluvila Hinami, což Rikuto zaslechl, protože se jednalo o jídlo.
"Noo, jím asi všechno, krom rýžových nudlí. Nejde ani tak tolik o to, že by byly extra ošklivé. Jde spíš o to, že normální jsou tak super, že nechápu člověka, co je nahradí něčím takovým!
Rikuto se z toho až celej rozvášnil. Poté se ale zhuboka nadechl a vydechl.
"Jinak jsem typ člověka, co má rád všechny chutě. A nejradši ještě zkombinovat."
Doplnil ještě svojí odpověď a myslel na jídlo.

Kenshin-sensei

Kývnul na Itaneho. Byl s ním dost spokojen, upřímně. Hlavně si všiml, že se zeptal Hinami na Byakugan, i když se mohl v pohodě zeptat i jeho. A to bylo přesně správně, snaha trochu zapojit tým. Kenshin se usmál pod neexistující vousy - měl z tohohle celého dobrý pocit.
No, a taky bylo fajn vidět, že i Hinami se chytila. Takže velmi, velmi dobré. Kenshin si spokojeně odfrkl, nechal první odpovědět Hinami, a pak se dal sám na odpovídání mladému Uchihovi.
"Musím vidět, co na vás funguje, u každého to bývá jiné." pronesl s širokým úsměvem. "Uvidíme." dodal, a už jen čekal, až si mezi sebou odpoví všichni na všechno, klidně se i zeptají na nějaké další věci. Byl s tímhle spokojený.

Uchiha Itane

Hinami u oplatila stejnou otázkou. "Eeeh.. víš, ještě to nemám plně v ruce. Dokážu též vidět tok chakry. Dokonce i její barvu a případné... vlivy jiné chakry. Problém je, že aktuálně to zvládnu jen na opravdu malou vzdálenost a i když to má přes nějaké překážky fungovat, tak u mě to ještě tolik nefunguje. Dál vidím... jak to říct... lépe? Dokážu odhadnout protivníka. Ale neudržím to moc dlouho. Vím, co by ty oči měly zvládnout, ale nevím jak je k tomu donutit," postěžoval si, že není tak dokonalý, jak by chtěl být. "Asi jsi na tom lépe," usmál se na svojí kolegyni nakonec. Ale on se zlepší! Musel. A to raději nezmiňoval možnost vytváření genjutsu, tam byl levej komplet.
"Hmm.. každopádně to vypadá, že naše zaměření bude dost na blízko," řekl jen tak informativně. Aby to nebyla jejích slabina. Nakonec se překonal a promluvil i na Rikuta: "Čím se předvedeš ty? Určitě máš v rukávu nějaké eso, kterým doplníš náš tým?" Popravdě, byl na to i docela zvědavý.

Hyuuga Hinami

Hinami pozorně poslouchala Itaneho. Znělo to dost zajímavě. Hlavně jim to pak může pomoci, protože budou vědět, co co umí, takže vymýšlení strategie paknebude tak těžké..snad. Hinami mu oplatila úsměv a pak si vyslechla Rikutovu odpověď. Na kterou přikývla s úsměvem. Hinami totiž uměla vyrábět opravdu dobré mochi, tak že by ho někdy přinesla. Pak dál poslouchala, co říkají ostatní. Itane měl pravdu, že to vypadá na boj na blízko..pokud tedy Rikuto nevytáhne něco spešl na dálku.

Uzumaki Rikuto

Rikuto byl spokojený se svojí odpovědí. A vlastně i s odpovědí Hinami, sice jí znal pár minut, ale nevypadala jako extra mluvka.
"Ty toho moc nenapovídáš co? Ale to je dobře, ukecaný lidi nesnáším.."
Pravil a lehce Hinami poklepal po zádech. Zatím to vypadalo, že si Rikuto potrpí na všemožná gesta jako pěsti, plácání atd. Poté mu položil otázku Uchiha. Rikuto na něj pohlédl, začal kopat nohama a ruce si založil na hlavu.
"Tak jako, umím dost fakt hustých ninjovských chvatů! Některé jsem sám zařadil mezi zakázané techniky, jak moc jsou nebezpečné..!"
Odpověděl zase dost nahlas. Bylo to ale opravdu trapné, takhle trapně si připadal naposledy po tom, co snědl tři misky ramenu a na zaplacení měl jen jedné.

Kenshin-sensei

Kenshin se nenápadně zachechtal a při tom si raději schoval obličej do vlastní ruky. Uzumaki sice měl v hlavě vyloženě kuřecí, ale pravdou bylo, že měl chlapec docela kuráž a sem tam to i byla docela zábava poslouchat. Každopádně, rychle to ukočíroval a už se zase jenom usmíval.
"Dobře." hodil k tomu. Vypadalo to, že otázky jsou u konce, a dopadlo to lépe, než Kenshin čekal - všichni vypadali, že to jednou bude moci fungovat. Kenshin byl hlavně příjemně překvapen tím, že nedostal Uchihu, co chtěl automaticky zabít všechny kolem.
"Možná je čas vidět, co všichni opravdu dokážete. Co si myslíte o troše tréninku? Čas dopovědět poslední otázky, a dáme se do toho." řekl s pořád širokým úsměvem, a postavil se ze své pohodlné pózy.