Jeden den v Konoze

Předmět: Jeden den v Konoze Mon Oct 25, 2021 6:07 pm

Jeden den v Konoze

Byl to den jako každý jiný, jen s tím rozdílem, že už od rána lilo jako z konve. Prakticky všichni se probouzeli ten den stejně. V teple své postele, s vonící snídaní na stole a za zvuku kapek padajících na parapet. Nic nebylo jakkoliv neobvyklého, prostě propršený den v jarní Konoze.
Zajímavé však bylo, že všechny účastníky tu noc proháněl stejný sen. Sen o starci se špičatým slaměným kloboukem, dlouhou holí a šedým vousem. A všechny je zval na dobrodružnou výpravu. Než se však stihli, každý zatím sám, ve své posteli nad tímto snem zamyslet, ozvalo se důrazné klepání na vchodové dveře.

Všichni jsou zváni.

Počet příspěvků : 373

[hoshi_jmeno]

Komu jinému by mohl déšť v Konoze udělat takovou radost jako malému žraločkovi jménem Hoshi? Okamžitě nad ránem jak se první kapky začaly doklepávat na její okno dívka skoro vyletěla nadšeně směrem k oknu, až k nevíře že pár momentů zpět ještě tvrdě spala. Dokonce na několik momentů úplně zapomněla na ten zvláštní sen který její spánek tuhle noc doprovázel. Když si na něj však konečně vzpomněla, projelo jejími konečky prstů takové nadšené brnění. Jako kdyby něco viselo ve vzduchu. Avšak dřív než by to mohla identifikovat se ozvalo klepání na dveře. [rec=hoshi]"Jdu tam!"[/rec] křikla do zbytku domu, aniž by tušila kde zbytek jeho obyvatel je a vesele doběhla ke dveřím zatímco si v běhu vázala vlasy do copu. [rec=hoshi]"Anooo...?"[/rec] otevřela je zvědavě.

Genin Počet příspěvků : 786 Lokace : Přelouč

[rikuto_jmeno]

Rikuto vstával opravdu brzy, protože miloval jídlo a byl ochotný si kvůli jídlu přivstat. No a jak se tak stávalo poměrně často, vlastně každé ráno, zapomněl sen hned po probuzení. Po probuzení je totiž jediná myšlenka snídaně a co všechno dobrého si nachystá. Snídaně bylo hlavní jídlo dne, potom v průběhu dne už měl jenom boxíky a proto si s takovou snídaní uměl pořádně vyhrát. Už aj rodiče se naučili vstávat až k teplé snídani. Dnešní snídaně ale byla o něco pochmurnější, protože venku pršelo. Rikuto se chystal jít trénovat a mnohem lépe se během tréninkové pauzy dlabe když neprší.
[rikuto_rec]O to víc musíš věnovat této snídani, Rikuto![/rikuto_rec]
Okřiknul sám sebe dostatečně tiše aby neprobudil rodiče a pokračoval v chystání snídaně. Po nějaké době měl vše hotové a poskládané na rodinném stole. Snídal však sám, bylo totiž furt dost brzy. Než však stihl dojíst druhou část snídaně, ozvalo se hlasité zaťukání. Rikuto naštvaně bouchl pěstí do stolu a vystřelil na nohy.
[rikuto_rec]Kdo sakra takhle mlátí v tuhle hodinu..[/rikuto_rec]
Mumral si naštvaně pod vousy, které mu ještě nenarostly. Někdo narušil jeho rituál, to i takového vtipálka jako je Rikuto dokáže vytočit.

Počet příspěvků : 282

[morio_jmeno]

[myslenky=morio]"To byl divný sen,"[/myslenky], byla první Moriova myšlenka toho rána. Probudil se nečekaně o něco dřív, než normálně. Když se ale podíval z okna, svalil veškerou vinu na počasí. Ono venku totiž pršelo a jeho parapet spíš připomínal špatně naladěné klávesy piana. Nemělo ale smysl se nad dřívějším budíčkem rozčilovat. Šel do kuchyně, kde rovnou na sporák hodil plnou kovovou konvičku a na malou kuchyňskou linku si připravil hrnek s čajem.
Během čekání na uvaření vody pracoval na své snídani v podobě mazaných toustů máslem. Co ho ale při jeho práci vyrušilo nebyla syčící konvička značící uvařenou vodu, ale hlasité klepání na dveře jeho bytu. Sundal tedy konvičku z plamene a otevřel dveře. [rec=morio]"Prosím?"[/rec]

Předmět: Re: Jeden den v Konoze Fri Oct 29, 2021 11:43 pm

U všech se vlastně opakoval stejný scénář. Jakmile jste otevřeli dveře, spatřili jste zavalitého staříka, který byl asi tak stejně velcí jako vy, měl na hlavě plešku a za opaskem strčený plnovous. U opasku pak měl malou příruční sekeru. "Lori," pronesl ten u Moria, "Mori," pronesl ten u Rikuta a poslední u Hoshi: "Dimli," zbytek už pak byl shodný "K vaším službám. Jdeme včas na snídani?" zeptali se a aniž by se obtěžovali, začali se okamžitě hrnout dovnitř.

Bylo nyní na vás, zdali si do toho zapojíte rodinné příslušníky (když nějaké máte), během filleru si je můžete řídit sami. Taktéž máte možnost trpaslíky zastavit a prostě je nepustit dovnitř, stačí sprostě prásknout s dveřmi. Avšak, něco vám říkalo, že to mělo jisté spojení s tím snem, co jste měli v noci. Ale byo to jen nejisté pocitové cosi.

Počet příspěvků : 373

[hoshi_jmeno]

Když se ukázalo že za dveřmi stojí neznámá osoba, Hoshi udělala trochu stydlivě o krok zpět. Možná to byl nějaký známý její tety nebo Kureta? Jenže ani jeden z nich teď nebyl doma to vypadalo podle toho jak se jí nedostalo žádné odpovědi. Nebylo to tolik překvapivé, protože Kureto byl na misi a teta Ayashi pravděpodobně jen šla na nákup nebo něco takového. Trochu jí zaskočilo když se začal Dimli, jak se představil, hrnout dovnitř, ale Hoshi měla takový zvláštní pocit který ji bránil s tím cokoliv udělat. [rec=hoshi]"Ah, uhmm..."[/rec] zavřela za ním váhavě dveře a zvědavě si staříka prohlížela. [rec=hoshi]"Já jsem Hoshi."[/rec] zkusila se nakonec představit. Přeci jen to byla slušnost když se jí představil jako první. Prozatím se dívka rozhodla že půjde o návštěvu tety, takže by se o něj měla slušně postarat než se vrátí. [rec=hoshi]"Jdete trochu brzy, teta Ayashi se ještě nevráila. Ale na snídani jdete tak akorát."[/rec] usmála se trochu stydlivě, zatímco ho navedla do kuchyně.

Genin Počet příspěvků : 786 Lokace : Přelouč

[rikuto_jmeno]

Rikuto si rychle stoupl mezi dveře, aby onen stařík nemohl hned naběhnout do jejich domu. Rodiče ještě spaly a nebylo by od něj úplně zodpovědné jen tak někoho pustit do baráku.
[rikuto_rec]Uzumaki Rikuto.[/rikuto_rec]
Odvětil na představené staříka a celého si ho znovu od shora dolů prohlédl. Už jen to, že měl u sebe starec sekeru bylo zvláštní. Nebyla to úplně typická zbraň. Jednou četl ovšem o mniších z dalekého chrámu, kteří se specializovali na boj se sekerami.
[rikuto_rec]Jakože nechci bejt úplně neuctivej, ale co Vás přivádí na snídani zrovna k nám? Rodiče by mi řekly, kdybych měl přichystat porci navíc..[/rikuto_rec]
Odpověděl Rikuto a poškrábal se za zátylkem hlavy. Neměl úplně radost z toho, že musel řešit takovou situaci zrovna během snídaně. Teď měl být ještě čas klidu!

Počet příspěvků : 282

[morio_jmeno]

Za dveřmi se mohl nacházet kdokoliv. Shikamune či někdo jiný koho znal. Nepředstavoval si ani ve svém zvláštním snu, že se před ním ocitne trpaslík. Teda, asi bylo urážlivé ho nazývat trpaslíkem, když byli podobně vysocí, ale minimálně svým outfitem jednoho připomínal. Mělo by být tedy jasné, že pouštět ho dovnitř se mu vůbec nechtělo. Dveře rychle přivřel k sobě a nechal tam dostatečnou škvíru, aby se do ní Morio narval. Prohlédl si, jak se mu už s předstihem představil, Loriho. A napadlo ho jenom jediná otázka, kterou mohl v takové situaci neznámému položit. [rec=morio]"Netahá vás ten vous, když ho máte za opaskem?"[/rec], co si budeme, vypadalo to hodně napjatě! A pojďme zároveň ignorovat ten fakt, že mu Lori nabídl jakési jeho služby.

Předmět: Re: Jeden den v Konoze Tue Nov 02, 2021 9:13 pm

Hoshi -> Než se Hoshi nadála, začal tam Dimli úřadovat. Vytáhl talířek na který začal z lednice doslova vyskládávat veškerý obsah do úhledné pyramidy. "Netuším kdo je Ayashi," pronesl zamyšleně, zatímco zkoumal cosi nakládaného ve sklenici.
Než však dívka stihla reagovat, klepal už někdo další. Tentokrát to byl trpaslík podobného vzrůstu, jen byl o něco více svalnatý a měl ještě vlasy, které byly spleteny do dvou copů. Pokud dívka otevřela, pozdravil podobně jako ten předchozí: "Fimli, k vašim službám. Vidím, že bratr už je nejspíše tady." V tu chvíli se z kuchyně ozvalo tříštění skla.

Rikuto -> Trpaslík se zatvářil velmi překvapeně, když mu Rikuto zahradil cestu. "Byl jsem sem vyslán! Ostatní tu ještě nejsou?" zeptal se překvapeně. "Můj bratranec z pátého kolena měl dorazit hned předemnou! To je snad poprvé, co jsem dorazil dřív!" pokračoval ještě překvapenějším tónem, když v tom Rikuto i on mohl zaslechnout, jak se z kuchyně ozval zvuk broušení nože.

Morio -> Morio podobně jako Rikuto udělal barieru mezi obsahem kuchyně a vlastně tak nějak vším, co doma měl. Jen otázka, kterou položil byla diametrálně odlišnější od toho, co se řešilo jinde. Trpaslík se rozesmál, velmi hlasitě a pobaveně. "Ale kdeže, to je proto, abych za to nezakopával! A teď vážně, byl jsem sem pozván na snídani a jsem hladový. A to ještě nedorazil bratranec Bombrum, ten toho sní za čtyři! Tak kde to vázně?" zeptal se vážným tónem.

Počet příspěvků : 373

[hoshi_jmeno]

Zatímco se Dimli pustil do jejich kuchyně, stála Hoshi trochu plaše bokem. Na jednu stranu byla nejistá z toho že jim neznámý muž rabuje lednici, ale jestli šlo o nějakého známého tety Ayashi, neopovážila by se říct cokoliv zlého. I kdyby to nebyl její známý tak by to pravděpodobně neudělala, ale o to teď nešlo. [rec=hoshi]"Počk-"[/rec] poskočila Hoshi překvapeně když jí stařík odpověděl, jenže to se ozvalo další klepání. Na chvilku dívka zmateně zadupala na místě, protože nevěděla čemu věnovat pozornost dřív. [rec=hoshi]"Po-počkejte tady chvilku prosím. A nikam nechoďte."[/rec] dostala ze sebe nakonec a přicupitala energeticky ke dveřím kde jí čekal... hodně podobný pohled jako pár momentů zpět. [rec=hoshi]"Váš bratr? Ah, Dimli je vás bratr?"[/rec] to by snad mohlo znamenat odpověď na spoustu otázek které se teď objevily. [rec=hoshi]"A mohl by jste mi prosí-"[/rec] avšak ani teď Hoshi nemohla svou větu dokončit protože byla přerušena zvukem tříštícího se skla. [rec=hoshi]"Ah!"[/rec] překvapeně se otočila na patě a automaticky se rozběhla zpět do kuchyně, dveře do domu otevřené dokořán kdyby se i druhý 'trpaslík' chtěl pustit dovnitř.

Počet příspěvků : 282

[morio_jmeno]

Čím déle tam tak stál a poslouchal trpaslíka se sekyrou, tím víc ho překvapovalo, co z něj vychází. Morio byl minimálně ještě v částečném spánku, aby začal přesně řešit, co se před ním dělo. Side-effect toho, že si ještě nedal svůj ranní čajíček, na který mu už tam stydla voda. Minimálně ale jeho vysvětlení ohledně vousu za opaskem mělo logické východisko. A tam asi všechna logika jaksi skončila. [rec=morio]"Eto, hm, no, asi jste si bohužel spletl číslo bytu, protože já jsem rozhodně nikoho na snídani nepozval. Mám tu sotva pro sebe, natož pro dva, a jestli váš bratr skutečně jí za čtyři, tady by asi pošel hlady,"[/rec] vysvětlil Morimu. [rec=morio]"Omlouvám se za zdržení a na shledanou,"[/rec], řekl jedním dechem, co zároveň zavíral dveře. Jestliže mu nic nezabránilo, zřejmě teď trpaslíka a Moria dělila futra mezi nimi.

Genin Počet příspěvků : 786 Lokace : Přelouč

[rikuto_jmeno]

Rikuto zůstal stát mezi dveřmi a nechápavě zíral na trpaslíka. Vůbec nechápal co je člověk neví z kolikátého kolene a kam byl vyslán, jediné co pochopil z toho všeho bylo zpráva, že měl někdo přijít ještě před tímto trpaslíkem. No a v tu chvíli uslyšel Rikuto zvuk nože, na který zareagoval tak jako asi každý ninja. Okamžitě se otočil na patě, jednou noho během toho kopl do dveří, aby se zavřely, a na obou jeho rukách se objevily dvě 30cm dlouhé kosti rostoucí z jeho dlaní. No a tak zíral směrem do kuchyně odkud přicházel zvuk broušení nože.
[rikuto_rec]Kdo je tam?[/rikuto_rec]
Zeptal se Rikuto a opatrně pokračoval do kuchyně. Nechtěl náhodou naskočit na někoho z rodiny kdo se už chystal k snídani. Bylo však stále dost brzy a proto si musel být opravdu jistý tím, kdo tam je. Co když tam je ten někdo z kolene?!

Předmět: Re: Jeden den v Konoze Thu Dec 09, 2021 6:11 pm

Hoshi -> Dimli zrovna rozmlátil sklenici se zavařenýma okurkama a tak nějak je neohrabaně sbíral ze země na talířek. Za Hoshi přitom už klusal Fimli a jakmile spatřil bratra, odstrčil dívku stranou a vyrazil k němu s výkřikem: "Bratře, to už je doba!" Vidět to Dimli, tak hned pustil talíř na kuchyňskou linku a rozeběhl se ke svému bratrovi. Jenže přitom uklouzl na láku, podklouzlo mu to, podrazil bratra a teď se tenhle trpasličí kolos valil přímo na Hoshi. A do toho už zase někdo klepal.

Morio -> Morio zavřel dveře, což bylo velmi neslušné, když se mu tam host tak hezky pozval. Trpaslík jen nechápavě koukal a nestihl prakticky nic říct. Ale jakmile se mladík otočil, ozvalo se další klepání. Tentokrát to jelo duo, neboť krom toho bylo slyšet i přátelské halekání. "Mladý pane, jsme tu správně! Otevřete!" ozvalo se skrz dveře, které se začaly značně prohýbat pod vahou trpaslíků. A jestli Morio nepoodešel tak se na něj během chvíli provalili dva trpaslíci. A pravda byla, že ten nově příchozí byl tak dvakrát větší jak ten první. "Pašík, k vašim službám," křičel ten zavalitý v letu.

Rikuto -> Rikuto přibouchl jednoho trpaslíka jen proto, aby zjistil, že v kuchyni mu už úřadoval druhý. Tenhle vlezl evidentně oknem, neb bylo rozražené dokořán. Zrovna tam roztíral nějakou paštiku na bochník chleba. "Lori, k vašim službám. U dveří byla zácpa, tak jsem si poradil jinak," pronesl a odložil jídlo na tác, který už někde vyhrabal. "Donesl jsem nějaké dortíky, dáte si?" zeptal se přátelsky. Z chodby se mezitím ozývalo klepání.

Počet příspěvků : 373

[hoshi_jmeno]

Když Hoshi doběhla zpět do kuchyně, cítila se jak kdyby se objevila v nějakém hloupém vtipu který nedával smysl. Ne jen že teď byla v domě s dvěma naprosto neznámými muži, ale ještě k tomu se teď po zemi nebezpečně válely kusy skla, nemluvě o okurkách. Počkat, kdo sakra snídá zavařené okurky? Dřív než by se nad tím mohla pořádně Hoshi zamyslet se před ní však semlela další scéna jejíž výsledkem bylo že se na ní jeden z trpaslíků valil. Naprosto automaticky bez přemýšlení se Hoshi zvodnatila. Tím zajistila že se jí samotné nic nestalo a snad tím trochu utlumila jeho pád. Pokud to bylo možné hned na to se zpevnila přímo vedle. [rec=hoshi]"J-Jste oba v pořádku?"[/rec] rozhlédla se po nich starostlivě ve skoro stejný moment co se ozvalo klepání. Zmateně se poškrábala ve vlasech. [rec=hoshi]"Kolik vás má přijít?"[/rec] zeptala se a zapomněla na moment na to že se před chvílí dozvěděla že neznají její tetu jak si myslela.